Jak dostala v Minneapolis žurnalistika na frak

Agenturu ICE neboli „Immigration and Customs Enforcement” zřídila vláda George Bushe po teroristickém útoku v New Yorku v září 2001. Byla ustavena zákonem, pro který v Senátu hlasovalo devadesát senátorů ze sta a v Kongresu většina republikánů a 88 demokratů. ICE má dva hlavní úkoly: zajištění ochrany hranic a vymáhání imigračních zákonů na území USA. Většina činnosti ICE se odehrává ve vnitrozemí, neboť agentura zajišťuje deportace ilegálních imigrantů a vymáhání rozhodnutí imigračních soudů.

Odkaz na zdroj informací přímo v textu.

Deportace

Agentura ICE se dostala do středu pozornosti po nástupu Donalda Trumpa do funkce, neboť prezident ohlásil největší deportační akci v dějinách USA. Jeho postoj k ilegální imigraci přitom není příliš odlišný od postojů Demokratické strany ještě v devadesátých letech, kdy Bill Clinton prohlásil, že je nutné „urychlit deportace ilegálních imigrantů”.

V posledních letech spoléhala Demokratická strana stále více na hlasy imigrantů, včetně ilegálních, a proto pro ni deportace představují politickou hrozbu. To je důvodem pro agresivní mediální kampaň proti současné vládě a agentuře ICE. Americká veřejnost přitom deportace podporuje. Nadpoloviční většina občanů souhlasí s deportacemi všech ilegálních imigrantů, 78 % Američanů podporuje odsun těch, kteří spáchali nějaký zločin.

Incident

Ve středu minulý týden došlo ve městě Minneapolis v Minnesotě ke konfliktu mezi agenty ICE a řidičkou SUV, která při incidentu zemřela. Celá událost byla velmi dobře zdokumentována několika kamerami z různých úhlů pohledu.

Rozpoutala se mediální bouře. Někteří demokratičtí politici nazvali agenta vrahem. Média o události informovala jako o zbytečné vraždě náhodné řidičky. Za všechny televize CNN a její titulek: „Matka tří dětí, která milovala zpěv a psaní poezie, zabita výstřelem agenta ICE v Minneapolis.” Evropská média informovala o události v podobném duchu.

Fakta

Krátce po incidentu se objevila další fakta. Zastřelenou ženou byla Renee Good, která se do města přistěhovala se svou partnerkou a synem. Byla členkou aktivistické organizace „ICE Watch”, jejímž cílem je bránit ICE ve výkonu činnosti. Absolvovala dokonce školení, jak postupovat při kontaktu s agenty nebo jak při protestech využívat automobil.

Před incidentem blokovala Renee Good svým vozem akci imigračních úředníků ICE. Nebylo to první setkání, neboť je pronásledovala celý den. Jeden z agentů přistoupil blíže a vyzval řidičku k opuštění auta. Druhý agent se postavil před vůz. Řidička se proti němu rozjela a narazila do něj. Agent vytáhl zbraň a vystřelil proti čelnímu sklu. Partnerka Renee Good, která předtím vystoupila z vozu, se agentů těsně před jeho rozjetím ptala, zda „po nich chtějí jít”, a na řidičku křičela „jeď, baby, jeď!”.

Bílý dům stojí za ICE

Bílý dům a celá americká vláda se postavily za agenta, který podle jejich názoru střílel v sebeobraně, byť rozhodnutí padne až po dokončení vyšetřování. Viceprezident JD Vance upozornil, že zasahující agent byl před několika měsíci zraněn, když ho vozidlo v podobné situaci vleklo desítky metrů po ulici.

Vzhledem k mnoha záběrům incidentu vyjádřila řada renomovaných právníků svůj názor, že zákon a minulá rozhodnutí soudů naznačují, že agent jednal v sebeobraně, protože stačí „rozumný předpoklad, že je ohrožen na životě nebo že mu může být způsobena vážná újma”. Vozidlo označily v minulosti soudy za smrtící zbraň.

Jediný konzervativní komentátor na televizi CNN shrnul situaci takto:

Řidička byla součástí konvoje vozidel, který se snažil bránit akcím federálních agentů ICE. Vědomé bránění výkonu spravedlnosti je trestný čin. Renee Good pronásledovala agenty celý den. Neuposlechla zákonné výzvy, aby vystoupila z vozu. Najela vozem do agenta. Je nepochopitelné, že média nedospěla k závěru, že tragická událost je výsledkem mimořádně neodpovědného chování. Analogicky platí, že pokud není občan spokojen s výší daní, nemá právo najíždět s autem do daňových úředníků. Má se obrátit na svého zástupce v parlamentu a žádat změnu zákonů.

Dvojí metr

Média v případě Minneapolis uplatňovala podobný dvojí metr jako mnohokrát v minulosti.

V roce 2024 zavraždil ilegální imigrant z Venezuely 22 letou studentku Laken Riley, když se šla do parku proběhnout. Vrah José Ibarra byl dříve zadržen na hranicích, ale vláda Joe Bidena jej nechala se volně pohybovat na území USA. Studentka bojovala o život dlouhých 18 minut, než jí vrah, který ji chtěl znásilnit, roztříštil lebku. Agentura Associated Press přinesla zprávu s následujícím titulkem: „Vražda studentky, která si šla zaběhat, ukazuje na nebezpečí osamělých sportujících žen.”

Po událostech v Minneapolis publikovala ta samá agentura článek s nadpisem: „Agent ICE zabil řidičku z Minneapolis během smrtelného začátku Trumpovy poslední imigrační operace”.

Další incident

Den po událostech v Minneapolis postřelili agenti při zásahu v Portlandu muže a ženu ve voze, protože odmítali uposlechnout jejich rozkazů. Do médií se dostala informace, že „agenti postřelili manželský pár”. Dav aktivistů se následně pokusil vtrhnout do kanceláří ICE ve městě. O pár dní později místní policie potvrdila, že se jednalo o ilegální venezuelské imigranty s vazbami na gang Tren de Aragua, kteří se podíleli na předchozí násilné akci se střelbou, k níž došlo v Portlandu v červenci roku 2025.

Důležité je se nebát

Viceprezident JD Vance neváhal použít ostrá slova: „Způsob, jakým média o události většinově informovala, je absolutně ostudný.” Dále uvedl, že média neuvádějí klíčové informace a měla by říkat pravdu. Skupina radikálních levičáků se snaží i za pomoci teroristických metod zabránit tomu, aby mohl prezident USA vykonat to, pro co lidé většinově hlasovali. Jedním z aspektů celé situace je, že média o událostech lžou.

Již v minulosti řekl JD Vance to, co se před ním odvážil říci málokterý republikán:

„Demokraté v minulosti použili proti republikánům každý špinavý trik. Pod vedením Donalda Trumpa je díky Bohu konečně vidět odvaha se tomu postavit.“

Post scriptum

Pozn. redakce:

Konzervativní politici si často nejsou jistí, zda mají morální autoritu prosazovat agresivně vůli voličů. Je to pochopitelné, protože možná nikdy neměli ani elementární podporu ve veřejném prostoru, to jest od médií, expertů nebo „nevládních“ organizací. Nejenže neměli podporu, ale museli a musí čelit každodennímu manipulativnímu zpravodajství. Jejich jediná podpora se tak odvíjí od počtu hlasů, které dostali ve volbách. Volební výsledky jsou médiím zcela ukradené. Představují nepříjemnou technickou překážku při prosazování žádoucí ideologie.

Progresivní levice žádné takové pochyby nemá. Je-li u moci, neváhá cenzurovat pokoutním způsobem média, která se jí nelíbí, a je pro ni naprosto přirozené tvrdit, že je možné zrušit volby, protože se na sociální síti objevily nějaké příspěvky, navíc bez ohledu na to, kolik lidí je četlo.

Progresivní levice nejenže nemá žádné pochyby, ale je hluboce přesvědčena, že její představy o uspořádání společnosti jsou jediné morální a správné. To ji vede k neochvějné víře, že jakékoli akce, které povedou k cíli, jsou ospravedlnitelné. Lhát ve zpravodajství? Pche, to je to nejmenší. Pro progresivní levici a média, která ji podporují, má gangster z Venezuely větší hodnotu než studentka, které další venezuelský gangster roztříštil lebku, protože mu nechtěla být po vůli. To je jediné možné vysvětlení způsobu informování o obou událostech. A je to poměrně přesvědčivý důkaz, že jsou média ve jménu své imigrační ideologie schopná čehokoli. Bez limitů!

Prezident Donald Trump byl zvolen proto, že dal Američanům naději, že poprvé od dob Ronalda Reagana bude u moci někdo, kdo se nebojí agresivně prosazovat vůli voličů, kteří mu dají hlas. Jestliže média lžou, je nutné se jim postavit. Jestliže lžou za peníze občanů, je jediným morálním řešením donutit je lhát za vlastní peníze. Proto skončila tento týden americká „Corporation for Public Broadcasting“ financovaná z daní Američanů.

Co je největším ohrožením demokracie, o kterém se nemluví? Překvapivě to nejsou dezinformace nebo hybridní válka.

Největším zapomenutým ohrožením demokracie je stav, kdy se občané dostaví k volebním urnám, rozhodným způsobem řeknou, že chtějí změnu, a nic se nezmění.