Jak může někdo – například ministryně – používat tituly, pokud na ně nemá nárok?




Sdílet článek:

PETR JANŠA

Kauza okolo nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix v posledních dnech ukázala, že i na nejvyšších místech české politiky se někdy objevuje používání akademických titulů, na které daná osoba formálně nemá nárok.

Ačkoliv Decroix absolvovala jisté vzdělání ve Francii a její vzdělání bylo nostrifikováno Univerzitou Karlovou, český magisterský titul „Mgr.“ podle ministerstva školství oficiálně nesplnila. Přesto je titul uveden jak na jejích oficiálních profilech v Poslanecké sněmovně, tak i v databázi České advokátní komory.

Jak je něco takového vůbec možné?

V České republice je používání akademických titulů upraveno zákonem a pravidly nostrifikace zahraničního vzdělání. Pokud zahraniční diplom neumožňuje udělit rovnocenný český titul, absolvent by jej užívat neměl. V praxi ale existuje prostor pro chyby, omyly či úmyslné zneužití – zejména pokud není systém dostatečně kontrolován a nikdo věc aktivně neprověřuje. Stačí například, když osoba sama v životopise nebo při vyplňování formulářů uvede „Mgr.“

Veřejný prostor je přitom na tituly stále citlivý. Akademický titul bývá vnímán jako známka odbornosti, kompetence i určité míry společenské prestiže. Podstatu problému vystihuje i stanovisko ministerstva školství: pokud na nějaký titul člověk prokazatelně nedosáhl podle českých pravidel, neměl by jej používat. Deklarování nezaslouženého titulu je tedy minimálně neetické a v některých případech by mohlo být i postižitelné.

Co takové jednání vypovídá o charakteru dotyčných?

Používání titulu, na který nemám nárok, je projevem snahy zvýšit svou společenskou a profesní hodnotu na základě něčeho, co není pravda. V případě veřejně činných osob, zvlášť politiků či funkcionářů, to ukazuje na několik zásadních charakterových vlastností:

Nízká úcta k pravidlům a zákonům

Pokud někdo usedne do ministerského křesla, a přitom ignoruje formální pravidla, která platí pro všechny ostatní, vysílá signál, že v některých ohledech dává přednost vlastnímu prospěchu před úctou k řádu, který má sám reprezentovat.

Nečestnost až pokrytectví

Neoprávněné užívání titulu lze chápat jako neupřímnost vůči veřejnosti a voličům. Zároveň se tím zpochybňuje celková důvěra vůči osobě i instituci, kterou zastupuje.

Nedostatek sebereflexe

U osoby, která se na podobné přešlapy nechá upozornit či je dokonce zopakuje, vyvstává otázka, zda je schopná přiznat si chybu a převzít odpovědnost. Pokud je pro někoho natolik důležité vystupovat s titulem, že i přes absenci oprávnění jej uvádí, ukazuje to i na závislost na vnějším uznání a honbě za prestiží namísto práce s reálnými výsledky.

Proč je to nebezpečné?

V politice i veřejné správě je důvěra základem fungující společnosti. Pokud se začnou rozmělňovat standardy – byť třeba u tak „formální“ záležitosti, jako je titul, postupně to podrývá důvěru i v další normy, a oslabuje to závazek politiků být příkladem pro ostatní.

Odpovědné osoby s podobnými přešlapy mají nést možný reputační dopad a zároveň musí svá pochybení aktivně vysvětlit či napravit. V krajních případech může jít nejen o morální selhání, ale také o překážku pro výkon veřejné funkce. Společnost by na podobné případy měla důsledně upozorňovat a vyžadovat jasnou odpovědnost, aby nedošlo k erozi důvěry ve státní instituce i samotné představitele státu.

 

Petr Janša

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

6 Comments

  1. V česku absolutně normální. V normálním světě nemyslitelné.
    Bylo by na čase prověřit tzv politiky od začátku a napříč celím politickým spektrem. To by se národ ovcí asi divil, kolik traktoristů, elektrikářů, atd má titul. Vždyť Danuše Blbuše je rozdávala za bakšiš na potkání ne?

  2. Nesouhlasím z jednoduchého důvodu: v titulech je u nás bordel i bez takových úletů jako je zmíněná paní. Ta je prostě jen k smíchu, to je celé.

    Tak třeba JUDr mají lidé na základě:
    – dvou až tříletého rychlostudia za komunistů. To byli jedinci nastavení na politické procesy. Drtivá většina je již v důchodu.
    – pětiletého studia právnické fakulty
    – pětiletého studia právnické fakulty + Rígo zkouška
    Takovej pan Kalvoda ukončil právnickou rok poté co nastoupil poslední řádek a s titulem JUDr byl nějaký čas spojován. Podle všeho to zpočátku nebyla úplně jeho aktivita, ale on to jen přijal a pokračoval. Pak to prasklo, že nemá titul, protože studoval o rok později (a JUDr by měl až po rizorózní zkoušce, kterou ale nedělal) a on z politiky odstoupil.

    Pak je tu RSDr, titul, který ještě v devadesátkách znamenal dvě totálně odlišné školy:
    – buď to byl absolvent prvorepublikové prestižní diplomatické školy
    – nebo to byl absolvent rudé sorbony
    Rozlišit to šlo jen podle toho, jak byl daný jedinec starý.

    Maturitní vysvědčení se vždy dalo pořídit levněji než 4 roky studia (jídlo+bydlení+ošacení…) a pochybuji, že je to dnes jinak. Taktéž předpokládám, že je stále možné si koupit i titul vysokoškolský.
    Vedle toho jsou tu nepoměřitelné nároky různých škol a různých pedagogů – takže někdo projde vysokou aniž by ho to jakkoliv poznamenalo a přitom všechny zápočty nějak udělal a všechny zkoušky nějak prolezl. A jiný z té samé školy vyletěl jako fagule, protože vyhrál tvrdého matikáře či tak; odnesl si mnoho vědomostí, ale titul žádnej.

    Takže za mne nemá titul hodnotu žádnou a je tudíž z praktickho hlediska úplně putna co si kdo píše před jméno. Nejzábavnější bývají exempláře, které si i v mailovém podpisu hýčkají DiS – to bývají takoví lumeni, že je kolikrát v selkym rozumu trumfne i absolvent zvláštní školy. No a pak jsou tu lidé typu MUDr Ing jméno PhD MBA – a ti bývají často taky úplně vymetení, ale zároveň patřičně hrdí na svou sbírku písmenek.
    Vidím to tak, že kdo ví, že nemá v hlavě, tak se zaklíná titulem. Kdo má v hlavě, umí argumentovat, titulem se ohánět nemusí a většinou to ani nedělá, pokud nemusí.

  3. Dovoluji si připomenout, že když v 90. letech něco podobného prasklo na Jana Kalvodu (neoprávněné používání titulu JUDr.), tak na hodinu odstoupil ze všech politických funkcí.
    Jo, politická kultura se nám hold vyvíjí …

  4. JdeKrowa měla skončit už po vypuštění ukázkové dezinformace v podobě pana Václava z Vysočiny! Více k této amorální „renoltce“ nemám 🙁

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*