Jak se islamismus spojil s progresivismem




Sdílet článek:
Po porážce ISIS byli islamisté celého světa nuceni radikálně přehodnotit strategii vůči Západu. Pád Chalífátu zmařil utopické naděje jeho sympatizantů a vrhl kauzu islamistů o mnoho desetiletí zpět: barbarství ISIS prostě již nešlo ignorovat. (Podobné deziluzi propadli mnozí komunisté poté, co jejich ideologii uvedl do praxe Sovětský svaz.)

Nutno připustit, že i v roce 2021 jsou některé skupiny, jako je znovu posílivší Tálibán či Boko Haram (nemluvě o íránském režimu) i nadále militantní a sázejí na násilí, ale z valné části se militantní džihádismus netěší mezi muslimy velké oblibě, protože často vyvolává násilnou protireakci.

Lepší, než uříznout hlavu…

Zdá se však, že islamisté na Západě nalezli přinejmenším pro současnou dobu řešení, jež se dokáže explicitnímu násilí vyhnout. Jádrem této alternativní strategie je tzv. dawa.

Ani 20 let po 11. září 2001 obyvatelé Západu dobře nechápou, co vlastně dawa znamená. Teoreticky tento pojem označuje „sezvání k islámu“, jakousi nabídku. Obyvatelé Západu by měli respektovat, že se islám snaží získávat si stoupence. V praxi však je pro islamisty dawa všezahrnující propagandou, nástrojem public relations a systémem vymývání mozků, jehož cílem je přimět všechny muslimy, aby přijali islamistický program, a co nejvíce nemuslimů, aby k islámu konvertovali.

Mezi západními analytiky se dostalo konceptu dawa (jenž se stal ve 20. století účinným nástrojem Muslimského bratrstva) daleko menší pozornosti než militantnímu džihádu, nicméně někteří pozorovatelé si již povšimli jeho důležité úlohy v „humanitární“ činnosti Hamásu.

V knize Unveiled bývalá muslimka Yasmine Mohammedová poutavě popisuje své obtížné manželství s egyptským džihádistou Essamem Marzoukem. O rivalitě mezi džihádisty (jakým byl její bývalý manžel) a „nenásilnými“ islamisty hovoří následovně:

„Essam [Muslimské] bratrstvo nenáviděl: podle něj jsou islamisté poseroutkové. Byl napojen na militantnější skupinu al-Džihád, což byla egyptská odnož al-Kájdy. Islamisté i džihádisté mají stejný cíl — šíření slámu — ale používají odlišných metod. Islamisté spoléhají na pasivní prostředky, jako je politická činnost, imigrace a vysoká porodnost.“

Tento důležitý aspekt západním politikům často uniká. Navzdory výrokům některých penzionovaných a zmatených činitelů CIA nejsou skupiny typu Muslimského bratrstva umírněnými organizacemi ani pluralistickými partnery v občanské společnosti. Zapomeňme na to, že budou islámské skupiny odrazovat mladé muslimy od radikalizace. Jak podotkl jeden pozorovatel před více než deseti lety: „Historie Bratrstva ukazuje, že vesměs nepůsobí jako ochranná zeď proti džihádismu, nýbrž jako inkubátor radikálních idejí v místních komunitách.“

Dawa je mnohem účinnější než vyhazování budov do povětří či uřezávání hlav a islamisté toho s nepokrytým cynismem využívají. Džihád a užití násilí obvykle vyvolává okamžitou odezvu, kdežto dawa se Západu nejeví jako bezprostřední nebezpečí. Umožňuje islamistům hovořit o dobročinnosti, spiritualitě a náboženství — cožpak by s tímhle mohl mít rozumný člověk ve svobodné společnosti nějaký problém?

Jenže dawa též obnáší budování sítí: lokálních, regionálních i mezinárodních. V knize The Call odhalila Krithika Varagurová jejich obrovský, celosvětový rozsah a skrytou působnost. Zejména Saudská Arábie „napumpovala“ do iniciativ dawa miliardy dolarů — a velká část z nich plynula do USA.

Nesvatá aliance

Na Západě se islamistickým režimům, ba ani islamistickým strukturám v samotných Spojených státech, nevěnuje valná pozornost. Nicméně islamismus se v západních institucích zdatně šíří, do značné míry díky zdánlivě nepravděpodobné alianci: dawa dobře rozpoznala přitažlivou sílu „wokeismu“ (tento termín zde nebudeme překládat, čtenář je s ním pravděpodobně obeznámen, dal by se přeložit jako „ideologická uvědomělost“, pochopitelně levicového ražení), a začala si osvojovat jazyk občanských práv a multikulturalismu.

Není to zajisté výhradně americký fenomén, ale energie, jíž překypuje naše progresivistické hnutí, posunula tuto kooperaci daleko dopředu – například oproti Francii, kde je „Islamo-gauchisme“ (islamolevičáctví) mnohem častěji odhalováno jako ohrožení modelu universálního, sekulárního a republikánského občanství. V Británii věnuje tomuto jevu málokdo pozornost vyjma politiků okrajového významu, jako je George Galloway, jenž je přesvědčen, že „světové progresivistické hnutí a muslimové mají stejné nepřátele.“

Jak poznamenal historik Daniel Pipes, zásnuby mezi islamismem a extrémním levičáctvím nejsou ničím novým. Oskar Lafontaine, někdejší předseda německé Sociálně demokracké strany, v roce 2007 podotkl, že „Islám klade důraz na společenství a staví je do protikladu k extrémnímu individualismu, jímž je i podle našeho názoru Západ ohrožen. [Kromě toho] se od oddaného muslima požaduje, aby se dělil o bohatství s ostatními, a stejně tak i levice si přeje, aby silní pomáhali slabým.“

Vnitřní pnutí mezi „wokeismem“ a islamismem je však nasnadě. Stačí se podívat na webové stránky arabské stanice Al Jazeera. Najdeme tam dokumenty o „transgender rights“ hned vedle kázání o tom, jak má manžel tlouci manželku.

Přesto však obě hnutí některé cíle sdílejí. Obě jsou protizápadní a protiamerická. Obě kritizují „kapitalismus“ založený na individualismu. Pravda, islamisté jsou tu s námi mnohem déle. Ale islamističtí ideologové neváhají spolupracovat s nemuslimskými levičáky, kdykoli to slouží jejich cílům.

Některým lidem na levici je nutno přiznat, že se s islamismem spojovat odmítají, stále více si totiž uvědomují rozpor mezi podporou všeobecných lidských práv (včetně práv žen) a požadavky islamistů. Ve Francii odsoudil islamolevičáctví kupříkladu bývalý premiér levého středu Manuel Valls – odvážně a jednoznačně.

Ten báječný život pod šaríjou…

Ve Spojených státech je bohužel takto nepokrytá kritika z úst představitelů levice stále vzácnjěší. V roce 2019 na konferenci Netroots Nation (což je „největší americká konference progresivistů“) bylo mnoho panelových diskusí a školení vedeno v duchu islamistické agendy a hojně se soustřeďovalo na pranýřování Izraele, aniž by zmiňovalo toxickou roli Hamásu při rozpoutání konfliktu. Linda Sarsourová, feministická organizátorka a spolupředsednice akce „Women’s March“ vyjádřila podporu islamismu ještě explicitněji: „Je-li zaveden zákon šaría, ihned to poznáte. Zčista jasna zmizí úrok na vašich úvěrech a kreditních kartách. To nezní špatně, co říkáte?”

Stejně tak je stále zřejmější, že se islamismus mísí s progresivismem ve sféře politiky. Islamistický president Turecka Erdogan sice stojí v čele velmi brutálního a represivního režimu, to však nebrání člence Kongresu za Demokratickou stranu Ilhan Omarové vyjadřovat mu podporu. Vloni ji bezpochyby inspiroval právě Erdogan, když prohlásila, že „Turecko je největší nadějí pro západní země v boji proti xenofobii, islamofobii, kulturnímu rasismu a extremismu“.

Erdogan používá explicitně progresivistické fráze velmi efektivně. Tuto taktiku lze pozorovat také v Íránu. List Tehran Times, jenž se prohlašuje za „mocný hlas islámské revoluce“, nedávno zaútočil na bývalého ministra zahraničí USA Mika Pompea kvůli jeho „hluboce zakořeněné islamofobii“. A v březnu iránský ministr zahraničí Zarif „pochválil odhodlání islámských zemí odhalovat islamofobii jako jednu z hlavních výzev, jimž čelí islámská umma [obec muslimů].“ Jak je vidět, islamisté se dokáží stále elegantněji zahalovat do hávu ideologicky uvědomělých slov, ač se ve vlastních zemích dopouštějí systematické brutality a útlaku.

Nový nepřítel

Na novou alianci mezi islamismem a progresivní mluvou není jednoduché reagovat. Dawa je ze samé podstaty soupeřem, s nímž se bojuje obtížněji než s džihádismem. Ale ti, kteří věří, tak jako já, ve svobodnou, otevřenou a pluralistickou společnost, si musí uvědomit povahu a rozsah této nové výzvy. Po dvou desetiletích boje proti islámskému terorismu nyní stojíme tváří v tvář novému a rafinovanějšímu nepříteli. Wokeismus je považován za nebezpečný jev už delší dobu — ale teprve nyní nám začíná docházet proč.

Ayaan Hirsi Aliová je somálsko-nizozemská feministická spisovatelka a kritička islámu. Žije v USA. Jejím manželem je známý britský historik Niall Ferguson

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Evropa musi pachat sebevrazdu periodicky , v cele sve historii a za kazdou cenu. Dnes se k ni pripojily nektere dalsi staty a vlady. Z takoveho uhlu pohledu /“dejte mi pevny bod“/dostava lecos ve zdanlivem chaosu nejaky smysl.
    Muze to dat tema na celou knihu..Ktera otevre oci jinym.
    Hledat zacatky najit nejake v tom Recku kdysi,kdy statecni a svobodni rekove porazili velke mnozstvi persanu ,ale brzy zacali valcit mezi sebou a vse koncilo..Pak se vse jevi,neslozite, jako kostky s kterymi si dite,hraje aby sestavilo obrazek domu,zahrady atd..
    Situace v Recku,jinde jako treba vzor pro dalsi vyvoj a podobny v hlavnich rysech..
    Mate ve vasem skladu/mysli bud precpano a nebo prazdne prostory,ktere si ubranite, / a podrzite diky vasi isolaci/ a jste v situaci podobne mysli zatim nezatizeneho ditete a ty nemnohe bedny plne vedomosti jeste neprekazeji a muzete si je sestavovat a v pripade vyhodit pryc..Plny „sklad“ jednoduse prekazi najit si, vytvorit zakladni smysl /svetonazor, reakci na deni ve svete atd./,na kterem se muze stavet dalsi ../think big/..Dite se od utleho veku zbavi detstvi /svobody mysli/ a nacpava kazni,disciplinou,tisici bednami detailnich /uzitecnych v pocitaci treba/,predmetu, za ucelem precpani jejich mysli a na zotroceni.
    Tez naucit se ucit ,ale co chce vrchnost. Deti snazive jsou pak vzdy prikladem vsude i dostavaji ,pochvaly, odmeny a medajle..
    Usili a vsudypritomne je zde ..Tvrde zakazat v kazdem budoucim otrokum myslet nezavisle..Udelat z nich schopnejsi otroky, kdyz je to treba ve vyvoji treba prumyslove revoluce a vetsich zisku,atd../Masaryk u nas a duraz na tu „spravnou“ vychovu,co nejvice/.
    Vsechno podstatne mame pak jako na dlani. Ale musime tez odhrnout ty haldy nesmyslu a nepodstatnych zprav a s umyslem a nebo bez ,matoucich..Zkratka bejt nad veci a nedat se zahltit,coz chteji,predevsim..Tez Hrabaluv pohled zdola pomuze..
    Temer vsichni a vsude se sjednocene zabyvaji ,jako dulezitym pravidlem, pouze miliony nasledku /ten rekl tohle a jiny zase udelal tamhleto !!!/ a najit ty prave priciny /to nesvede kazdy/,tady je tvrda drina casto/ani na to nemaji, jsou prilis zabedneni dlouhymy studii predmetu od prvni obecne..Posleze vegetace v jejich kancelarich neprinese ani ty prave zivotni zkusenosti, pouze ty zprostredkovane nejakym zase studiem..
    Tady vam pak soudruh akademik napise ..“jak starej Novak miloval svoji tovarnu a syceni pary z kohoutu“, atd..Za chvili zase bojuje,plamennymi slovy za osvobozenim naroda../Kdyz se to smi/.Tady mam vyhodu v odbedneni a dale ,utrpeni ,ktere kdyz nekdo prozije nemluvi on nem,aby si ty strasne chvile nepripominal a zaroven vi,ze to nikdo nechape ani nemuze..Isolace nekoho v utrpeni muze prinest ten spravny odstup a uhel pohledu kdy se vse nekdy srovna do pochopeni..Pak mohou nekdy se vyskytnout ty urcujici zablesky pochopeni jako klice k vylusteni zahady te vecne a periodicke,opakujici se sebevrazdy,nahle a zprvu nepochopitelne a sokujici usili mnoha sebevrahu /koncici i sebevrazdami jich samych v prubehu nebo pozdeji/ ve vysokych pozicich,atd…Pokr.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*