Jak se nám Tománková „zakousla“ do Petra Pavla

STANISLAV ČEŠKA

Když o něčem píšu, nejprve si vždy o dané problematice něco zjistím. Na rozdíl od těch, kteří mě tady v diskusích občas „dávají čočku“, občas i hodně nevybíravě, když jim sáhnu na někoho jim milého, jako je třeba jejich „nejoblíbenější prezident, za kterého se nemusíme stydět“.

A tak jsem se zakousl a vydržel dnes na CNN Prima News sedmdesát minut sledovat rozhovor Terezie Tománkové s prezidentem Pavlem.

Pokusím se vám nyní zprostředkovat to, jak jsem tohle dlouhé povídání viděl já. A samozřejmě neočekávám, že se mnou budou všichni souhlasit.

Tak nejprve k formě rozhovoru. Podle mého názoru bylo evidentní, že Pavel dopředu věděl, na co se jej bude Tománková ptát. Každý okruh otázek totiž začal delší promluvou, při které se ani trochu nezadrhával a nepřemýšlel nad pokračováním. Vzhledem k tomu, že uváděl různá fakta, která určitě v hlavě nenosí (třeba počty a využití lékařských magnetických rezonancí u nás a v Izraeli, bylo zřejmé, že jeho příprava byla hodně důkladná, podobná přípravě na divadelní roli. A on sám i jeho hradní tým si pořádně mákli.

A pokud šlo o Tománkovou, ta zářila jako sluníčko na své slunéčko, sice se ptala na různé věci z různých úhlů, ale opravdu provokativní otázky nekladla

A pokud jde o obsah rozhovoru.

Jeho značná část byla věnována problematice rozpočtu.

Pavel přiznal, že za stávajících pravidel by jej nebylo možné sestavit a dodal, že si to myslel i o posledním rozpočtu Fialovy vlády. Jinými slovy nepřímo přiznal, že poslední rozpočet pětidemoliční vlády byl prostě vycucaný z prstu. A ne, že nikoliv.

Při debatě o Pavlově vetu zákona na úpravu rozpočtových pravidel na otázku Tománkové, co dělat, aby vznikl funkční rozpočet, Pavel děl, že existují tři cesty:

• tvrdé rozpočtové škrty na výdajové části;
• cesta, kterou zvolila vláda, tedy uvolnění rozpočtových pravidel;
• „něco“ mezi tím, což by si představoval on.

Tománková správně připomenula, že přes 80 procent výdajů rozpočtu jsou povinné, tedy mandatorní výdaje.

A Pavel nám potom naznačil, jak si představuje úspory on.

Samozřejmě se nebudou týkat výdajů na zbraně, tam je svatou mantrou dosažení tří a půl procenta HDP na zbrojení a půldruhého procenta na spojené infrastrukturní výdaje.

Dnes se na zbrojení (obrana to už dávno není – moje pozn.) vydává asi dvě stě miliard korun ročně. Tedy v dnešních cenách by šlo zhruba o pět set miliard korun.

Tyhle peníze se samozřejmě musí někde ušetřit. A Pavel nám vysvětlil jak. Podle něj třeba rušením okresních nemocnic a nákupem méně magnetických rezonancí (máme jich podle něj příliš mnoho, na hlavu víc než v Izraeli).

Pavel prohlásil, že ve zdravotnictví je prý dost peněz, jen se s nimi musí lépe hospodařit.

No, nic proti tomu, jen jsem podobný požadavek u Pavla postrádal, pokud jde o výdaje na zbrojení. Tam se ani slovem nezmínil o předražených armádních nákupech, jako jsou bitevníky F-35 pochybné kvality, podobně předražená švédská bojová vozidla pěchoty CV90, předražené granáty Strnadova holdingu CSG pro Ukrajinu, předražené polní kuchyně, ve kterých se na frontě z bezpečnostních důvodů v dobách dronů stejně nebude dát jíst, či batohy z Činy s odrazkami. Tady Pavel kupodivu netvrdil, že armáda má peněz dost, jen s nimi musí lépe hospodařit, jak to otcovsky poradil pro zdravotnictví.

Zřejmě tohle armádní hospodaření podle Pavla nemůže být úspornější.

No a potom jsme se dozvěděli ještě řadu dalších svěžích informací.

Pavel prý nevede předvolební kampaň a prezidentskou funkci bude vykonávat tak jako doposud. To vláda podle něj začala s předvolebními přípravami. On sám nám své rozhodnutí o kandidatuře sdělí v polovině příštího roku.

A vzhledem k tomu, že se nám blíží senátní volby, sdělil nám prezident, že Senát je významný a je klubem dam a džentlmenů.

A mně, ani nevím proč, vytanula na mysli jména jako Miloš Vystrčil, David Smoljak, Miroslava Němcová, Tomáš Czernin nebo Břetislav Rychlík a dral se mi úsměv do tváře.

No, to by asi tak stačilo. A pokud toužíte o prezidentových slovech z dnešní Partie na CNN Prima News vědět víc, obraťte se k prameni, přímo na Primu .

Edit: Dovolil bych si doplnit přesný postřeh jednoho diskutujícího u tohoto článku: „Úplně nejvíc mě na tom všem ale zaujal ten úprk slunce z oblohy… Dalo se to poznat podle jeho stínů, které tvořilo. Za půl hodiny vysílání se stíny posunuly přes velkou část místnosti a ke konci vysílací hodiny byly naopak vidět stíny lamp, protože slunce bylo za obzorem. …. Tipuji, že natáčení rozhovoru trvalo něco mezi třemi a pěti hodinami. …. Co se dělo v době kterou nám Prima neodvysílala se můžeme jen domýšlet….“

 

FB