JAN TICHÝ
Zásadně se ptát a hledat odpovědi. Nic nového pod sluncem. A pak si také umět vybrat ze dvou možností. Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nebo podle sázky na jistotu, nebo podle toho, co je pro mě momentálně pohodlnější či příjemnější.
Slepá víra nebo zaslepenost?
Zaslepenost je podle mě horší, protože odpovídá fanatismu, slepá víra je zejména o nedostatku poznání, pochybování a přemýšlení. Slepá víra je o tom, mít jasno, být přesvědčený, zaslepenost znamená něco navíc. Nejlépe to vystihuje to rčení „kdo nejde s námi, jde proti nám“, proto může být „slepá víra“ tolerantnější, protože nemusí nenávidět, zaslepenost zpravidla nenávidí a dává to najevo.
Lpění na dogmatu nebo připuštění jiné možnosti?
Dogma je jeden úhel pohledu. Dogma nepřipouští diskuzi a změnu. Jsou jen tyto pravdy, pravda se změní až se změnou dogmatu. Dogmatismus vyhovuje těm, kteří skrze dogma ovládají druhé. Jiné možnosti jsou kacířské, protože by mohly dogma nějak narušit či dokonce měnit.
Horlivost nebo lenost?
Tady si jednoznačně vyberu lenost. Více škod vždy napáchali horliví než líní.
Bezpečná jistota nebo svobodná nejistota?
Určitý pocit bezpečí a pocit jistoty potřebujeme každý. Záleží na tom, v jaké míře, ale osobně dávám přednost svobodě, která je riskantnější, proto méně jistá. Sázka na svobodu mě rozhodně chutná více, než sázka na jistotu a bezpečí.
Možnost říkat všechno včetně hloupostí nebo to hrubě omezit (nad zákonné požadavky)?
Přemýšlet se dá o všem, i o jednoznačných hloupostech. Ale vím naprosto jasně, že je to hloupost nebo konspirace? Proto jsem pro širokou svobodu slova a žádné pokusy o cenzuru.
Mít jasno (vědět) nebo nevědět (pochybovat)?
Tak tady mám jasno podobně jako Jan Amos Komenský (teprve z pochybností se rodí pokrok). Pochybovat znamená poznávat, podívat se na věc jinak, nově. Už Sokrates věděl, že neví.
Být normálně poslušný nebo zapřít svou přirozenost?
Poslušnost vede ke zdánlivému klidu, ale ke klidu v duši vede přirozenost. Příčí-li se příkazy či zákazy mé přirozenosti, mé svědomí velí k neposlušnosti. Snažím se být slušný, ale ne poslušný, snažím se být přirozený, ne normální, pokud normálnost už jde proti (mé) přirozenosti.
Chytrý gauner nebo slušný hlupák?
Ani jeden není do vedení společnosti ideální, ale upřednostňuji chytrého gaunera, protože výhodou může být, že jeho osobní zájem bude lépe odrážet zájem společnosti. Slušný hlupák je tak akorát do dobrého počasí, navíc může být zbabělý, chamtivý a ta slušnost může být předstíraná. U gaunera zpravidla víte, co od něj čekat, slušný hlupák vás zpravidla zklame nebo dokonce oklame.
Svobodomyslný, odvážný a přemýšlivý člověk je hůře manipulovatelný, zvláště když není tak zaměřen na konzum, mamon a korporátní či úřednickou kariéru. Každý hůře manipulovatelný člověk to (většinou) o sobě ví a snaží se to předat i druhým, avšak nenuceně, sám nemanipuluje, ale jde příkladem. Vysvětluje jen těm, kteří se ptají a po vysvětlení prahnou.
Také člověk, který se nebere vážně a má smysl pro humor, sebeironii a ironii je méně manipulovatelný. Lidé, kteří se berou moc vážně a nemají smysl pro humor, jsou v jeho očích směšní a nemá smysl se zabývat tím, co říkají.
Veřejné psaní (blogování) je docela dobrá forma sdělení svých myšlenek. Bohužel ne pro lidi, kteří nečtou, či nechápou text delší než SMS či „výkřik“ na síti X. Ti si na své přijdou jinde a že jsou ovládáni technologií jim ani nepřijde.
A přesně tento bipolární pohled je to nejškodlivější, co dnes je. Buď? Anebo! Vyber si, protože jiná možnost není!!! Jenže ona je. Existuje dokonce možnost nevybírat vůbec. „Já nejsem na žádné straně, protože nikdo není na mé straně“, řekl kdysi Stromovous a měl pravdu. A jak se stát méně manipulovatelným? Snadno: staňte se méně závislým.
méně závislým se stanete, až když se pověsíte…
manuál na výrobu Homo Deformis
🙂 Digitální svěrací kazajka, likvidace paměti…
– Analýzy ideologické předpojatosti v jazykových modelech (2025-2026).
– Studie o vlivu korporátních filtrů na výstupy generativní AI.
-Kontrola nad daty k trénovacím datasetům velkých modelů (2024-2025
– Zprávy o provedené cenzuře a „safety alignment“ v technologických gigantech.
– podprahové 🙂 kodexy AI jako nástroj pro vynucování politické korektnosti?
– Technické reporty o RLHF (Reinforcement Learning from Human Feedback).
– Analýzy revizionismu v digitálních archivech a AI odpovědích. Algoritmické lámání charakteru, digitální drezura.
-Debaty o „objektivitě“ AI v kontextu historických traumat. Přepis, no přizpůsobování si dějin dle pořeb 🙂
– Usměrnování AI v informační válce a kontrole populace
– dlouhý pochod i digitálními institucemi, AI jako součást „dlouhého pochodu“ -Původní koncept „dlouhého pochodu institucemi“ od Rudiho Dutschkeho počítal s ovládnutím škol a úřadů. Dnes se ten pochod přesunul do algoritmů a cloudu.
-Filozofické úvahy o digitální suverenitě jednotlivce, dát pocit a vybrat správně citáty, které jdou se sytémem, aby se nakrmil i inteligent :)))krmení inteligenta správnými citáty 🙂 Filtr /7/ a /8/ (Přepisování dějin): Dnes už nepálí knihy, prostě je jen nepustí do trénovacích dat /3/. Tím vymažou paměť celých generací. Zůstane jen „přizpůsobená historie“ podle aktuální potřeby dlouhého pochodu /10/. Tento manuál slouží k tomu, aby se z člověka stal digitální terminál bez minulosti a bez času. Ty zloději času /9/ vědí, že uštvaný a onálepkovaný člověk /5/ už nemá čas a sílu se narovnat.
—
Korporátní filtry /2/ a Cenzura /4/: To jsou ty zdi, které nepustí ven fakta, co se nehodí. Pokud se pravda nevejde do jejich „safety alignmentu“, prostě ji vymažou nebo onálepkují. a takhle by šlo rozebrat filtr po filtru.