Jak si Český rozhlas vybírá hosty? |

Sdílet článek:

PAVEL ŠIK

Definice: Mediální zkreslení je zkreslení hromadných sdělovacích prostředků ohledně výběru, pokrytí a způsobu prezentace zpráv a informací, které vzniká následkem nedodržování standardů žurnalistiky. Některým se bude zdát, že je to zbytečné, já si ale myslím, že je stále dokola nutné upozorňovat zcela seriózně na mediální bias veřejnoprávních médií, nyní zvláště k diskuzi o poplatcích.

Veřejnoprávní „zcela a úplně nestranný“ Český rozhlas si vybírá hosty. Potom, co jsme se dozvěděli od Romana Jocha, že „Trump není způsobilý ani na to být lídrem země třetího světa natož Spojených států“ si už v mezičase Český rozhlas plus, propagovaný Irozhlasem, pozval Jana Švejnara, aby komentoval Trumpova cla a Jiřího Pehe, aby komentoval Trumpovo projev před Kongresem. Všichni ví, že to jsou lidé z „jednoho tábora“ s podobnými názory.

Nejnověji si pozval Petru Procházkovou z Deníku N, která nám řekla, že v problémech je Ukrajina i Rusko a Putin jen hraje o čas, než se mu začne hroutit ekonomika a že Rusko chce „své poslední síly“ vrhnout do velké jarní ofenzívy. Posluchači je tak vsugerováno, že problémy válčících stran jsou podobné, že Rusko opět jako poslední tři roky mele z posledního, vrhá poslední síly do boje a hlavně je posluchači nepřímo a podprahově vsugerováno to, že pokud Evropa vydrží Ukrajinu podporovat, Rusko časem vlastně zkolabuje.

Jenže to není pravda. Ruská ekonomika je mnohem silnější, než jak je nám prezentováno, což potvrdil i britský think-tank v oblasti obrany a bezpečnosti Royal United Services Institute (RUSI). Ten v lednu napsal opak toho, co Procházková tvrdí a vlastně již s předstihem popsal přesně to, co Procházková dělá.
Napsal, že Rusko v loňském roce znovu získalo převahu na bojišti a že v této neutěšené situaci se mnozí analytici chytili toho, co nazývají „největší Putinovo slabinou“ – ruské ekonomiky. Jednoduše řečeno, začali tvrdit, že ruská ekonomika válku neustojí. Po shrnutí dodávají, že tyto naděje se bohužel pravděpodobně ukáží jako liché. Ruská ekonomika po celou dobu války překonávala očekávání a navzdory řadě komplikací má stále dobré předpoklady k tomu, aby podporovala ambice Kremlu na Ukrajině i mimo ni.

Britský think tank ovšem není jediným. I washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia CSIS koncem února – i když smutně – zmiňuje „pozoruhodnou“ odolnost ruské ekonomiky i přes bezprecedentní sankce – na ruské jednotlivce a subjekty bylo uvaleno více než 16 000 omezení, čímž se Rusko stalo zemí s nejvyššími sankcemi na světě. Analytici došli k závěru, že ruská ekonomika je dnes zcela jiná než byla ta před třemi lety.

To potvrzuje třeba i publikace „Současná historie“, nejstarší publikace ve Spojených státech věnovávaná výhradně mezinárodním záležitostem, kde Alexander Libman v říjnu minulého roku napsal, že se očekávalo, že válka na Ukrajině bude mít vážné důsledky pro ruskou ekonomiku a mezinárodní sankce zvrátí tři desetiletí integrace do světové ekonomiky. Musel však shrnout, že výkonnost ruské ekonomiky tato očekávání vyvrátila a že poskytla flexibilitu, zatímco obchod s Čínou a zeměmi globálního Jihu nahradil uzavřené západní kanály.

A tak by se dalo pokračovat…

Paní Procházková z Deníku N může mít názor jaký má i když dle vojenských expertů nemá o struktuře armády RF ani páru a ruskou ekonomiku hodnotí dle textů v Guardianu.

Problém je u Českého rozhlasu ve výběru hostů.