Je možné rozdojit kozla?

Ale co tohle má společného s protinádorovou vakcínou? Inu, aplikace ruských vědeckých poznatků, které se v očích laiků zdají odporovat jejich představám, u nás bývají komentovány úslovím o rozdojeném kozlovi v zemi, kde zítra znamenalo včera, starém více jak 60 let. Což platí i v případě vývoje nové ruské vakcíny EnteroMix, určené k léčbě rakoviny, která nemá nic společného s u nás v lékárnách prodávaným doplňkem stravy EnteroMax (přesněji EnteroMax Travel) s kvasinkovou kulturou Saccharomyces cerevisiae boulardii, která přispívá k normální funkci imunitního systému.

V poslední době se totiž nejen na sociálních sítích, ale i díky nejrůznějším agenturám, šíří po světě zprávy o tom, že se Ruská federace, navazující na vakcínu proti koronaviru zvané Sputnik V, pochlubila vakcínou proti rakovině, nazvanou EnteroMix, která nestojí na odpůrci koronavirového očkování kritizované technologii mRNA. Přesněji řečeno, Ruská federální lékařská a biologická agentura (FMBA) ohlásila ukončení vývoje onkolytické vakcíny EnteroMix, založené na kombinaci čtyř nepatogenních virů, které mají schopnost ničit maligní buňky a současně aktivovat protinádorovou imunitu pacienta. Tedy v případě zpochybňování principu této ruské vakcíny bych nebyl tak radikální, jako někteří naši zatvrzelí skeptici, neboť věda a politika jsou dvě různé věci.

EnteroMix v řadách (především dříve narozených) skeptiků vyvolává pochybnosti především proto, že si pamatují na nejrůznější tvrzení sdělovacích protředků z dob sovětské éry, podle nichž akademici v Sovětském svazu dosahovali neuvěřitelných úspěchů a nebylo oboru, ve kterém by podle novinářů sovětští vědci nezaznamenali rok od roku významný krok kupředu. K čemuž pak u nás koloval vtip o tom, jak agronové v Sovětském svazu předběhli Američany, když vypěstovali kukuřici jak telegrafní sloupy, ovšem se stejnými rozestupy. Či o tom, jak se neloupe v Rusku slupka u brambor, poněvadž jídlem je tam zakázáno plýtvat. A když se pak u nás zhruba před pěti lety začalo diskutovat o ruské vakcíně Sputnik V, objevil se tu vtip o tom, jak Rus obelstil zákeřný virus. Povídá mu: „Vy Rus, já Rus, napijeme se na to, krajane!“ Přičemž další byl pak o tom, jak akademici v Rusku vyhlásili oficiální Den střízlivosti, přičemž nikdo nechápal, jakým způsobem ho budou slavit.

Ale co o tom legendárním kozlovi říkají fakta? Inu, televizní noviny roku 1963, v rubrice Vzácný host, přinesly rozhovor se „zemědělským odborníkem“ Dimitrijem Michajlovičem Moskalenkem, který rozjařeně velebil (nejspíše po zahánění trémy vodkou) a na piedestal stavěl české dojnice, aby pak diváky šokoval experimentem sovětských výzkumníků, kteří rozdojili kozla masáží jeho mléčných žláz. Přičemž Moskalenko byl asi takový akademik jako Trofim Děnisovič Lysenko, ukrajinský agronom, který nakonec v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii, když odmítl mendelovskou genetiku ve prospěch svých vlastních pseudovědeckých představ, aby pak nadřazením ideologie a politické moci nad vědu vzniklo učení nazývané „lysenkismus“, popírající existenci genů a chromozomů. Kdy po vzoru Sovětského svazu byla i v Československu genetika označena za reakční (zpátečnickou) vědu a na vysokých školách ji nahradila mičurinská biologie. Zde dodnes vzpomínaný rozhovor s Moskalenkem: https://www.youtube.com/watch?v=pA7e5Rj0laQ

Jenže u kozy domácí (Capra aegagrus hircus), patřící mezi nejstarší užitková zvířata, opravdu existuje fenomén takzvané samčí laktace. I když má kozel mléčné žlázy zakrnělé, při dráždění se mohou „probudit“. Ovšem za nesmyslné je třeba považovat tvrzení tehdejších přisluhovačů režimu, že ruská věda dokázala rozdojit kozly tak, že výzkumníkům dávali „sklenici kvalitního mléka denně“ a založili kozí farmu, kde kromě koz pak dojili i kozly. Ale paradox je v tom, že tvorba mléka u samců je skutečnou, i když neobvyklou, fyziologickou reakcí na hormony. Dokonce lze nalézt na dané téma na netu novější práci „Strukturální a ultrastrukturální studie buněk GH, PRL a SMT u samců koz“, publikovanou 17. srpna 1999. Zde odkaz: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10460970/

Produkce mléka byla zoology popsána u samců dvou druhů kaloňů, konkrétně u novoguinejského kaloně maskovaného (Pteropus capistratus) a kaloně dajáckého (Dyacopterus spadiceus). Laktace samců byla ve vzácných případech pozorována také u kocourů a samců morčat. Přičemž s tímto paradoxem se můžeme, ač se to někomu zdá být neuvěřitelné, setkat i u člověka. U mužů se laktace, která nesouvisí s těhotenstvím, nazývá galaktorea, přesněji je definována jako spontánní výtok mléka z prsu, který se může vyskytnout nejen u žen, ale i u mužů. A například Patricie Stuart-Macadamová, která přednáší na australské Endeavour College, je toho názoru, že nejenom ženy, ale i muži ve výjimečných případech můžou kojit, jak se o tom dočteme v jejím článku. Zde ukázka:

„Ačkoli je to vzácné, existují historické záznamy o mužích kojících, obvykle v případech, kdy matka nemohla kojit kvůli nemoci nebo úmrtí. Jedna z prvních zmínek pochází z Talmudu, který popisuje muže, který kojil své dítě po smrti své manželky během porodu. Autoři knihy „Anomálie a kuriozity medicíny“ psali o několika případech, které pozoroval německý badatel Alexander von Humboldt v 19. století, včetně 32letého jihoamerického muže, který kojil své dítě pět měsíců poté, co jeho žena onemocněla, a brazilských misionářů, kteří kojili své děti, když jejich manželky nemohly. Údajně 55letý muž z Baltimoru dokonce kojil děti své milenky! Novější případ byl hlášen v roce 2002, kdy muž ze Srí Lanky kojil své dvě děti poté, co jeho žena zemřela během porodu. Prs je prs, i když je u muže. Není neobvyklé, že muži vylučují mléko při narození (tzv. čarodějnické mléko) a v pubertě kvůli náhlým výkyvům hormonů.“ Více pak zde: https://www.endeavour.edu.au/about-us/blog/can-men-breastfeed

Laktací u samců se zabýval dokonce i Charles Darwin, který došel k závěru, že v raném evolučním vývoji savců mohla kojit obě pohlaví. O tom se každý může přesvědčit v Darwinově knize Původ člověka, kde o mléčných žlázách a bradavkách u mužů mimo jiné říká: „Často vylučují několik kapek mléka při narození a v pubertě: k tomuto poslednímu faktu došlo v dříve zmíněném kuriózním případě, kdy mladý muž měl dva páry mléčných žláz. U člověka a některých jiných samců savců je známo, že se tyto orgány během dospělosti občas tak dobře vyvinuly, že poskytovaly dostatečnou zásobu mléka. Pokud nyní předpokládáme, že během dřívějšího delšího období samci savců pomáhali samicím s kojením jejich potomků (Slečna C. Royerová navrhla podobný názor ve své knize „Origine de l’homme“ atd., 1870) a že poté z nějakého důvodu (například z důvodu menšího počtu mláďat) samci tuto pomoc přestali poskytovat, nepoužívaní orgánů během dospělosti by vedlo k jejich neaktivitě; a ze dvou dobře známých principů dědičnosti by se tento stav nečinnosti pravděpodobně přenesl na samce v odpovídajícím věku dospělosti. Ale v dřívějším věku by tyto orgány zůstaly nedotčeny, takže by byly u mláďat obou pohlaví téměř stejně vyvinuté.“ Viz zde: https://charles-darwin.classic-literature.co.uk/the-descent-of-man/ebook-page-109.asp

Ovšem v tomto směru doslova perličku přináší publikovaná kazuistika, která prezentuje relevantní klinické a laboratorní nálezy spolu s přehledem příslušné literatury, kde je uvedeno: „Třicetiletá transgender žena, která posledních 6 let podstupovala feminizační hormonální terapii, se dostavila na kliniku s cílem kojit své adoptivní dítě. Po zavedení režimu domperidonu, estradiolu, progesteronu a odsávání mateřského mléka se jí podařilo dosáhnout dostatečného objemu mateřského mléka, které bylo jediným zdrojem výživy jejího dítěte po dobu 6 týdnů.“ Více zde: https://www.liebertpub.com/doi/10.1089/trgh.2017.0044

Ačkoliv muži přirozeně neprodukují mléko jako ženy po porodu, kombinace hormonální terapie a opakovaná a pravidelná stimulace prsních dvorců a bradavek, která spouští produkci prolaktinu, hormonu nezbytného pro tvorbu mléka, může u nich vést k jeho produkci, jak ukazuje několik případových studií. I když se jedná o úspěšné případy, není to přirozený proces a vyžaduje značné úsilí s lékařskou podporou a individuálním přístupem, včetně pečlivého sledování endokrinologem, který upravuje dávkování hormonů a zajišťuje bezpečnost a efektivitu postupu. Tedy pokud muž podstoupí hormonální léčbu a stimulaci k vyvolání laktace, skutečně může pak kojit.

Jinak řečeno, i když má každý muž bradavky, dosáhnout toho, aby mu z nich teklo mléko, je sice možné, avšak složité. Mnohem jednodušší je rozdojit kozla.

https://www.youtube.com/watch?v=ipSK8uN3AnI

Video vysvětluje, jak můžou muži kojit. Na YouTube lze nastavit české titulky.