Je třeba odstavit Petra Pavla od moci

Petr Pavel se stal prezidentem, protože si to odpracoval, a protože ho jeho loutkovodiči (mediální – vojenskopodnikatelský – lobistický deep state) do této funkce šikovně dostrkali. Jak se jim to povedlo? Jednoduše. Vidím tři zásadní faktory: 1) Bývalý prezident Miloš Zeman, 2) Tristní pole protikandidátů 3) Konformismus voličů.

Ad 1) Miloš Zeman: Velice chytrý a sečtělý člověk se spoustou špatných vlastností, které se bohužel nikdy nebál dávat v mediích tzv. „na odiv“. Provokoval – často ke své škodě. A je třeba mu za to poděkovat. Česká společnost provokaci potřebuje jako sůl. To ale konformisté nikdy nepochopí – právě u nich si vybudoval nenávist hraničící se zdravým rozumem. Jeden mentální obraz z minulosti na ukázku: Vladislavský sál pražského hradu – udílení státních vyznamenání 28. října – demonstrativní odchod Miroslavy Němcové. Co ta paní vnitřně prožívala? Jistě si svůj odchod před pohledy kamer racionalizovala jako projev statečnosti a zásadovosti. Já osobně ale za ním vidím jen pohrdání a nenávist – toto není můj prezident – stydím se za něj – říkala si jistě. A spolu s ní i všichni současní podporovatelé Petra Pavla. Proč? Protože konformista dává vždy přednost formě před obsahem. Pavel je Zemanův dokonalý protipól, za něhož se už povrchní konformisté nemusí stydět. A to jim stačí.

Ad 2) Tristní pole prezidentských protikandidátů: Nemá smysl tento bod více rozebírat. Za zmínku stojí snad jen to, že drtivá většina z nich nemyslela svou kandidaturu vážně. Oni se nechtěli doopravdy stát prezidentem ČR. Kandidatura pro ně byla „jen“ kariérní zviditelnění.

Ad 3) Konformismus voličů: Petr Pavel je učebnicovým příkladem konvenčního konformisty (je jím za všech režimů). Jeho heslo zní: Jsem s Vámi, buďte se mnou. Neboli: Jsem stejný jako vy, a proto mě volte – a to zabralo, neb to byla pravda. Abych nebyl nespravedlivý musím doplnit, že to jistě neplatí o všech jeho tehdejších voličích – zkrátka nebylo tehdy moc na výběr, a tak utrpěl vítězství náš generál.

Nyní k podstatě článku – profil generála Petra Pavla:

Ten pán je profesionál v otázkách války. Ničemu jinému doopravdy nerozumí. Ponechávám stranou jeho koníčky, které dává v médiích na odiv – jak chytré v porovnání s tím, co dával na odiv jeho předchůdce. Zatímco Zeman svými provokacemi vzbuzoval nenávist, Pavel svým producírováním (tu s foťákem, tu na motorce) vzbuzuje lásku a obdiv. Mluvím stále o konformistech – to jen pro připomenutí.

Když takový prezident republiky rozumí jen válce, co udělá pro své zvolení a znovuzvolení? Nezlobme se na něj – všem čtenářům je to už nyní jasné – on nemůže udělat nic jiného. Je to až jakási ontologická nutnost. Tak si to pro úplnost pojmenujme: Musí strašit válkou. Nemůže jinak. Jak by mohl.

Než se dostanu k tomu, co tragického spatřuji v osobě stávajícího prezidenta, chci zde poděkovat týdeníku Echo. Jde o jedno z mála médií, které se v této zemi podle mého názoru snaží o objektivitu a nestrannost. Proto jsem si jej také před nedávnem předplatil. Mimochodem: Víte, jak se pozná objektivní médium, např. tištěný časopis? Stačí jednoduchý test: Čtete si článek za článkem, komentář za komentářem, esej za esejí, rozhovor za rozhovorem, informaci za informací a….najednou si se zvláštním uspokojením uvědomíte, že vám ve všem dávají za pravdu, že verbalizují vaše vlastní myšlenky, které jste doposud třeba ani nedokázali tak přesně vyjádřit a pojmenovat :-)))))))) Akorát že vůbec ne :-)))))) Pokud se vám toto děje, pravděpodobně nečtete (nesledujete) objektivní médium. Totéž ovšem platí stejně pro médium, které Vás při konzumaci jeho obsahu pouze irituje. Nikdy nezapomenu na článek Miloše Čermáka z roku 2010: Hýčkejte si svého virtuálního hajzla. Úvaha o ztrátě kontextu – iDNES.cz

Rozhovor Daniela Kaisera s německým generálem Haraldem Kujatem v 35. číslu týdeníku Echo s názvem „Nebezečí války s Ruskem roste každý den. Musíme to zastavit“ mně v jistém smyslu otevřel oči. Tento německý generál zastával v NATO stejnou funkci jako náš stávající prezident. Předpokládám tedy přinejmenším stejný vhled do vojensko-politických strategických otázek. A světe div se: Tento německý generál říká o ruském nebezpečí pro Evropu něco poněkud jiného než Petr Pavel.

Co říká Petr Pavel? Budu pouze parafrázovat, co z jeho opakovaných mediálních vyjádření vyplývá: Rusko je pro evropské státy NATO včetně ČR hrozba, a až vojensky obsadí Ukrajinu, budeme jen další položkou na řadě. Proto je nutno Ukrajinu vojensky podporovat, aby Rusko porazila – proto Ukrajina bojuje i za nás.

Co říká německý generál a předchůdce Petra Pavla ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO: Cituji z týdeníku Echo: „Dnes se ocitáme v jakési eskalační spirále, která se podle všeho nezadržitelně roztáčí…Je nejvyšší čas tuto dynamiku prolomit.“ V rozhovoru to sice explicitně uvedeno není, nicméně při jeho čtení ve mně intuitivně rezonovalo toto: Velmoci si ve válce na Ukrajině hrají hlavně své vlastní mocenské hry (tak to bylo vždy). A když nehrají hry, tak si alespoň honí vlastní mocenská ega. Jenže Česko žádné mocenské ego nemá, a proto je velkou chybou, pokud hraje tyto mocenské hry spolu s nimi.

Petr Pavel proto jako válečný expert fatálně selhal. Nepochopil, že spojenci v NATO podporou Ukrajiny pouze ukazují Rusku svaly, ale nikdy jí nepomohou tak, aby Rusko porazila. Přesto tento voják neustále jezdí po světě a provokuje svojí mantrou o nutnosti větší vojenské podpory Ukrajině. Druhá možnost je, že Petr Pavel toto všechno ví, a že tedy neselhal jako válečný expert, ale jako člověk (už zase). Selhání spočívá v tom, že strašení Ruskem (válečné štvaní) vyměnil za svůj post prezidenta republiky. Nemá žádnou jinou kompetenci, kterou by mohl svým spoluobčanům nabídnout jako důvod, proč by ho měli znovu zvolit prezidentem. Kromě toho, že má „šedý vlas a hluboký hlas“. Jediná jeho kompetence je válka – a proto musí (nemůže jinak) válečné téma neustále mediálně artikulovat. A to je na něm opravdu tragické, a v důsledku to může být tragické pro nás všechny.

Malé přirovnání ke konfliktu Izrael-Írán. Proč Írán v tomto konfliktu většinou přímo útočí na všechny státy okolo, jenom ne na Izrael? Odpověď bude stejná jako odpověď na hypotetickou otázku, na kterou z evropských zemí NATO by Rusko zaútočilo, aby západ odstrašilo od ještě větší vojenské podpory Ukrajiny. Vybralo by si nějakou malou zemi, jehož politická reprezentace ho nejvíce verbálně provokuje, která se sama neumí bránit, a kvůli které nikdo do 3. světové nepůjde.

Závěrem: Z rozhovoru v týdeníku Echo vyplývá, že kompetentní lidé v USA nebo v Německu si nemyslí, že Rusko má chuť vojensky zaútočit na evropské státy NATO. Jediné, co by mohlo tento postoj změnit, je eskalační spirála, na které generál Petr Pavel neustále surfuje v zájmu ospravedlnění sebe sama ve funkci prezidenta republiky. Proto je třeba jej v příštích prezidentských volbách odstavit od moci, včetně všech jeho loutkovodičů.

PS: Musím se přiznat, že i já jsem před třemi lety nad volbou Petra Pavla vážně uvažoval. Nemohu proto nyní z časového odstupu jeho tehdejší voliče kritizovat. Zkrátka jsme ho tehdy ještě tolik neznali. Dnes ho však všichni známe až moc dobře. Dát mu hlas i podruhé, už by byla vážná chyba.

Retrospektivní analýza mechanismu ztrát české suverenity