Jurečkova pětitisícovka. „Chudší“ rodiny dostanou, bohatší to zaplatí. A inflace? Vyletí




Sdílet článek:

Dlouhých čtrnáct let se usilovně, rok co rok, měsíc co měsíc, tlakoval tiskem peněz a zadlužováním státu ekonomický papiňák, který u nás už konečně inflačně vykypěl, v eurozóně teprve vykypí. Ekonomka Markéta Šichtařová od roku 2008 tvrdila, že tisk peněz je strašně moc špatně a že skončí velkým rozvratem. „Kdo byl ochoten přemýšlet a poslouchat tato varování, zavčasu nakoupil nemovitosti a zlato a dneska se směje. Kdo se tehdy smál těmto varováním, má dneska celkem problém,“ říká analytička.

Fialově vládě se vyčítá, že při vysokých cenách energií toho moc pro své občany nedělá. Měla by se inspirovat něčím podobným v postupu Velké Británie, která zavede mimořádnou 25% daň ze zisků ropných a plynárenských společností a zruší ji teprve, až se ceny vrátí na běžnější úroveň? Zhruba 8 milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18.800 Kč). Do nové daně bude zabudován investiční příspěvek, takže čím více budou firmy investovat, tím nižší daň budou odvádět.

Fialova vláda inflaci nezpůsobila, Fialova vláda inflaci neodstraní. To všechno, co se tváří jako řešení, je jenom hra na řešení pro diváky. Uvědomte si: Inflaci nevyrobíte během pár měsíců. Inflaci taky neodstraníte během pár měsíců. Je to dřina na mnoho let. Konkrétně u nás to byla dřina na 14 let. Dnešní inflace se začala ve větším vařit v roce 2008, kdy vlády i centrální banky úplně hloupě zareagovaly na tehdejší finanční krizi. Dlouhých 14 let se usilovně, rok co rok, měsíc co měsíc, tlakoval tiskem peněz a zadlužováním státu ekonomický papiňák, který u nás už konečně inflačně vykypěl, v eurozóně teprve vykypí. Ano, eurozóna je proti nám o fázi posunuta. Pod notně natlakovaným papiňákem ještě víc přiložila do kamen Babišova vláda v letech 2020 až 2021, a to byla poslední kapka.

Čtrnáctileté soustředěné úsilí o výrobu inflace bylo dokonce i veřejně přiznávané. Vzpomínáte na dobu, kdy centrální banka plašila, že máme deflaci a že si musíme vyrobit inflaci? Tak i tam jsou kořeny dnešního stavu.

Zkrátka naše inflace je krystalickým produktem ideologie kolektivismu. Inflace je matematicky snadno popsatelný stav, kdy množství peněz v oběhu roste rychleji než množství zboží a služeb. Kdy za mnoho peněz se dá koupit málo zboží. Že se tehdy a ondy vyrobí málo – to se přirozeně může stát. Že se ale tiskne víc a víc peněz – to se spontánně stát nemůže. To se může stát jedině tehdy, když společnost zachvátí ideologie tvrdící, že jednotlivec není nic a dav je vše. Že jednotlivec musí sloužit dobru davu a platit dluhy za celý dav. Jedině tehdy vás stát může začít zadlužovat bez vašeho individuálního souhlasu. Tam, kde vás stát zadluží pro dobro davu, aniž by se vás ptal na váš souhlas, tam vzniká příliš mnoho peněz v oběhu a inflace.

Je možné inflaci nějak minimalizovat?

Odstranit inflaci lze jediným způsobem: Zpětným chodem. Snížením množství peněz v oběhu. Jenomže, proč se tiskly peníze? Aby nebyl hospodářský pokles, aby podniky nebankrotovaly, aby lidé nebyli bez práce. A já teď tvrdím, že odstranit inflaci lze jenom zpětným chodem. Chápete, co to tedy vlastně implikuje…?

A já vím, že je to ode mne zlomyslné, ale nedá mi to a musím to říci: Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Od roku 2008, kdy jsem tvrdila, že tisk peněz je strašně moc špatně a že skončí velkým rozvratem, mi socialisté a progresivisté spílali a pokoušeli se mi „vysmívat“ tvrzením, že údajně rok co rok prorokuji krizi… Nepochopili nic. Neprorokovala jsem žádnou cyklickou recesi – prorokovala jsem, že jejich politika přinese inflaci a ekonomicky rozvrat, který jsem nazývala „technokratickou“ – tedy uměle úředníky vyrobenou – krizí, a tento rozvrat nepůjde „spravit“ tak snadno jako normální cyklický pokles. Kdo byl ochoten přemýšlet a poslouchat tato varování, ten zavčasu nakoupil nemovitosti a zlato a dneska se směje. Kdo se tehdy smál těmto varováním, ten má dneska celkem problém.

Ale zpět k vaší otázce: Doufám, že z toho, co jsem právě popsala, je zřejmé, že inflace není „řešitelná“ nějakou nesmyslnou daní. Je to prostě mnohem hlubší, víceméně filozofický problém, který tu s námi bude ještě dlouho, a jakékoliv další přerozdělování formou dalších daní ten problém ještě prohlubuje!

Na sněmu Hospodářské komory se její prezident Vladimír Dlouhý obrátil s výzvou na nynějšího i předchozího premiéra. Petra Fialu požádal, aby sestoupil z evropských výšin na úroveň malých a středních podnikatelů a komunikoval s nimi, jinak by mohl ztratit podporu nemalé části z nich. A Andreje Babiše požádal o to, aby nevedl volební kampaň, která podprahově cílí na lidi nejvíce zasažené krizí a vyvolává mezi nimi zášť, což může být pro českou ekonomiku i zemi samotnou nebezpečné. Dá se z těchto pohledů počínání obou politiků opravdu vnímat jako škodlivé pro naši ekonomiku?

V posledních desetiletích se dá říci, že téměř každé jednání každého politika je škodlivé, a je úplně jedno, jakými dobrými úmysly je zdůvodňováno. Politik, který nedereguluje a nezmenšuje stát, prostě škodí. Byla to pouze a jenom hospodářská politika, co způsobilo dnešní rozvrat ekonomiky, a ta hospodářská politika byla pochopitelně zdůvodňována dobrými úmysly. Je jedno, na jakého voliče politik cílí; pokud přerozděluje, koná ekonomické zlo.

Místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra označil výběr Aleše Michla novým guvernérem ČNB za nejhorší krok prezidenta Miloše Zemana za poslední rok. Jde prý o jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny. Někdejší ministr financí Ivan Pilip na sociální síti napsal, že na Michlovi je pozoruhodná jedna věc – že není mimoň jen v ekonomii, ale úplně ve všem. Z týmu prezidentových poradců pro nesouhlas s Michlovým jmenováním odešli končící guvernér Jiří Rusnok a také Vladimír Dlouhý. Co těmto silným reakcím říkáte?

Rozumím jim. Myslím, že Aleš Michl bude symbolizovat všechno to, co jsem kritizovala ve vaší první otázce. Prostě hospodářskou politiku poplatnou politice a inflaci.

Vklady českých domácností u bank v březnu klesly oproti únoru o 26 miliard korun na 3,04 bilionu Kč a snížily se tak poprvé od května 2017. To snížení za jeden měsíc je navíc nejrychlejší meziměsíční pokles od května 2013. O čem především tento údaj vypovídá, a dá se počítat se snižováním vkladů domácností jako trendem?

No to je úplně jasné, o čem to vypovídá – a navíc to bylo snadno predikovatelné; a také je jasné, že tento trend rozpouštění úspor bude pokračovat. Jde o toto:

Už jsem vám popsala, že inflace vznikla tím, že se do oběhu valila kvanta peněz. Jenomže když natisknete papírky, nikdo tím nezbohatne, je to jen iluze na bohatství. Tyto papírky vláda rozdala lidem a tvrdila jim, že lidé něco „dostali“ a že zbohatli. To nebyla pravda – lidé dostali natištěné papírky. Nemohli si za ně koupit více než v minulosti, protože víc zboží a služeb neexistovalo. Vlastně zboží a služeb bylo ještě méně než v minulosti, protože během pandemie se nevyrábělo. Takže lidé získali navýšené vklady na účtech, navýšené úspory, ale byly to jen fiktivní úspory. Tyto fiktivní úspory vyvolaly inflaci. Lidé se začali falešně cítit bohatí a začali historicky nejvyšší míru (pseudo)úspor utrácet. Jenomže mezitím se rozjela inflace a lidé najednou začali zjišťovat, že zase tak bohatí vlastně nejsou, začali najednou poznávat na vlastní kůži, že ty natištěné papírky jim bohatství nepřinesly. Aby si udrželi navyklý životní standard, museli začít sahat do úspor. A tak ty falešně navýšené úspory zase začali rozpouštět.

Nyní se cítí chudí – a mají pravdu. Jenomže chudí se měli „správně“ cítit na začátku pandemie, a to, že se tak nestalo, bylo právě tou fintou, kterou provedla předešlá vláda. Ona prostě jejich pocit chudoby jen zamaskovala a posunula v čase. Zchudnutí se vyhnout nelze. Tam, kde jsou podniky zavřené a nevyrábí se, tam je chudoba, tam nevzniká bohatství. U nás byly podniky zavřené, tedy jsme jako společnost zchudli – ale ty natištěné papírky na zhruba dva roky daly lidem falešný pocit, že to je jinak. Takže nyní lidé své úspory velmi rychle rozpustí a míra úspor poklesne pod dlouhodobý průměr. Životní úroveň se sníží.

Vláda ve středu neschválila mimořádný příspěvek pět tisíc korun na dítě pro rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého. Kriticky se k nápadu ministra Mariana Jurečky staví kromě opozice i některá ministerstva. Rezort spravedlnosti má námitky vůči ustanovení, které by umožnilo vládě nařízením příspěvek zopakovat, což by prý mohlo být dokonce protiústavní. Ministerstvu financí zase vadí, že zákon s tak závažnými dopady do veřejných rozpočtů je předkládán do výrazně zkráceného připomínkového řízení, které neumožňuje materiál důkladně posoudit. Podle Úřadu vlády je návrh v nynější podobě neslučitelný s právem EU. Protože už z důvodu politické blamáže nemůže předseda KDU-ČSL od návrhu couvnout, neměl by Marian Jurečka, který evidentně nemá v této oblasti příliš zkušeností, se svými lidmi raději už přestat cokoli vymýšlet a přiznat příspěvek raději všem nezaopatřeným dětem do 26 let bez ohledu na příjem rodičů?

No ano, pokud už příspěvek, tak plošně všem. Je hrozivě nespravedlivé, aby z daní lidí, kteří mají roční příjem 1 000 000 korun, dostávali štědré dárky lidé, kteří mají roční příjem 999 999 korun. Jenomže ono je to nespravedlivé dokonce i v případě, že dostanou peníze všechny děti plošně. Prostě přerozdělování je svinstvo. Od počátku tu dnes mluvíme o tom, jak se inflace opatřeními vlády a centrální banky, prostě rozdáváním a tiskem peněz, vyrobila. A teď kontrolní otázka: Co udělá toto rozdání peněz? No správně, samozřejmě vyrobí další inflaci. Pomůže to tedy společnosti? Ne. Pouze to přinese dojem pomoci. A přerozdělí to plody práce.

Nedávno jsme si povídali o možnostech, jak lze při vysoké inflaci „zachránit“ své úspory. Jednou z takových možností je zlato. Měl by zájemce o jeho koupi přemýšlet i nad jejím načasováním, nebo krátkodobě nyní ani není třeba jeho kurz sledovat?

Cena zlata od 70. let do roku 2021 rostla v průměru o více než 10 % ročně – už z toho plyne nejen to, že je velmi dobrým pomocníkem proti inflaci, ale také to, že trend je prostě dlouhodobě rostoucí. Samozřejmě se můžete snažit vychytat výkyvy ceny – já když pro své klienty sháním zlato, vždy se snažím jim načasovat v rámci několika dnů ten nejvýhodnější kurz a zcela jistě to trochu ovlivnit lze. Ale na druhou stranu, já za prvé trh se zlatem sleduji dennodenně a i v rámci dne několikrát, takže už tak nějak vnímám, jak se asi bude cena pohybovat, což asi úplně neodhadnete, když pohyby ceny nemáte nacítěné opravdu detailně, za druhé nějaké velké taktizování opravdu smysl nemá. Ode dneška za deset let vám bude jedno, zda jsme uncovou minci koupili za 47.900 nebo 48.100 korun; prostě jenom budete vědět, že jste si tehdy před deseti lety víceméně zachránili úspory a že dneska je už cena o desítky procent jinde. Takže jakmile máme inflaci nad deseti procenty, toto taktizování dost hodně ztrácí pro běžného kupce zlata smysl, protože tam už se prostě hraje o to, hlavně nemít hotovost.

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. 1,5 milionu EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu propuštěných pracovníků v Řecku
    Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit uvedl: „Dnešním návrhem EU aktivně pomáhá více než 200 pracovníkům, kteří přišli o práci v řecké Attice. S finanční pomocí ve výši 1,5 milionu EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci jim můžeme pomoci najít cestu zpět na trh práce prostřednictvím školicích a vzdělávacích programů, poradenství při hledání zaměstnání a podpory při zakládání vlastního podniku.“
    https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_3291

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*