Kancléřův konec




Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Kancléř Merz odvolal zahraniční cesty a na neděli svolal do Berlína prezidium CDU. Mainstreamová i alternativní média předpokládají, že po předvídaném fiasku CDU v zemských volbách v Meklenbursku-Pomořansku, kde kdysi nejsilnější strana balancuje na 5procentní hranici, kancléř složí funkci. Velmi nepopulární kancléř má slabou podporu i ve vlastní straně. Ztráta politické autority se na kancléři podepisuje, působí sklíčeně a málokdy vystupuje na veřejnosti. S Merzovým pádem okamžitě nepřijde politická revoluce, ale nikdo s potenciálních adeptů na kancléřský úřad není obsesivním protiruským štváčem jako on. Žádný z politiků CDU nebo CSU nebude proukrajinským kancléřem, který by mohl Merze přetrumfnout v agresivitě a nenávisti k Rusku. V úvahu připadají předseda vlády Porýní-Vestfálska Hendrik Wust, ministr vnitra Alexander Dobrindt, ministr zdravotnictví Carsten Linnemann nebo hessenský ministerský předseda Boris Rhein. Ať už CDU vybere kohokoliv, její koaliční partner ve vládě SPD ho bez problémů schválí, protože obě dvě strany koalice se ničeho tak nebojí jako voleb. Podle průzkumu by ve volbách vládnoucí koalice dostala kolem 35 % hlasů.

Minulý týden, aby kompenzoval propad v domácí politice, bez vážného důvodu odletěl kancléř do Finska na Evropský arktický summit. Ve slunečních brýlích na letecké základně u ruské hranice v severním Finsku si prohlížel stíhačky připravené bombardovat Rusko. Nepoučitelný kancléř na základně NATO po x-té varoval před Ruskem, přitom před pár týdny rozpoutal válečné běsnění pod záminkou ruského útoku na lipském letišti. Za útokem na lipském letišti se dnes objevuje ukrajinská stopa, Merzovi by narostla popularita i ve vlastní zemi, kdyby se Rusům omluvil a stáhl zavření Ruského domu. Byla by logická kancléřova účast na předvolební kampani CDU v Meklenbursku, kde by projevy na náměstích a potřásáním rukou burcoval voliče. Mohl by vést kampaň v tradičně silných CDU okresech západního Berlína. Očividně kancléř dospěl k poznání, že jeho účast na těchto akcích by kandidátům CDU víc škodila než pomohla. Merz ve Finsku prohlásil, že svázal svůj politický osud s Evropou, řekl, že chápe diskuze v Německu, ale na druhé straně je osud Německa propojen s osudem Evropy. „Proto přesvědčuji své kolegy z CDU, že co se zde děje, je důležitější než vnitropolitické debaty.“ Jeho vzkaz německé politice: jestli se mě zbavíte: je ohrožena budoucnost Evropy. Realita je však úplně opačná, pokud dál povede Německo, Evropě hrozí perspektiva atomové války.

Vysvětluje pouze volební katastrofa v Sasku-Anhaltsku tak strmý Merzův propad v popularitě? Zdá se, že samotná CDU dospěla k poznání, že s Merzem padne do propasti, a možná navždy. Kancléř se v neděli nehodlá vzdát bez boje a hledá spojence a vysvětlení volebních porážek, ale jeho jediným jistým spojencem je zbrojní průmysl, a jak známo tato lobby je velmi silná. I když volební neděli ustojí, jeho autorita bude velmi nízká, nemluvě o popularitě, která nikdy nebyla vysoká. Mainstreamová média vidí problém Merzova vládnutí ve špatné komunikaci, kancléř nedokázal navrhované reformy důchodového a sociálního systému dobře vysvětlit a získat pro ně lidi. Pokud by to byl hlavní problém, pak by změna v čele kancléřského úřadu mohla být řešením. Rozklad Německa, který nastartovala Merkelová, ovšem už dospěl do stupně, že není čas aplikovat tradiční systém reforem, kdy byrokraté v centru vybalancují, kde přidat a kde ubrat a ekonomika se rozjede. Miliony imigrantů z kulturně odlišných světů, ideologická destrukce školního systému a politiky spolu s likvidační ekonomickou a klimatická politikou, vyvolaly revoluci, jejíž následky nemůže napravit tým jednoho byrokrata. Německo tíží hluboké strukturální problémy. Nový kancléř bude muset čelit stejným problémům a vládnout s SPD, které nejde i žádnou restrukturalizaci společnosti, ale naopak přitáhnout ještě víc imigrantů, víc zatížit sociální systém a pokračovat v debilizaci mládeže ideologizovaným školským systémem. Čínský tlak na německý průmysl bude dál sílit a německá produktivita ve stávajícím systému nemá šanci na regeneraci.

(14 votes, average: 4,71 out of 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Je zajímavé že vždy když se má konečně dařit obyčejným lidem práce jenž vše platí a dání vše platí vše.Přijde vždy pohroma z vládnoucích kruhů tu. Elit.Rozpad socialistického bloku.Financni krize 2008.atak dále.Jen zadlužili státy tak že stát už nic nemá.Z toho tyji nadnárodní korporace.A už se nestydí to zakrývat.To je prý demokracie.Kaslu na ni.Zlaty socik.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*