MONIKA ČÍRTKOVÁ
Každou chvíli někde zaslechnu, že Andrej Babiš vládne „s extremisty“, čímž jsou míněni Motoristé a SPD. Pokaždé mne to trochu zarazí, protože mi naše politika ani po loňské změně vlády nijak extrémní nepřipadá.
Budiž, SPD tolik nesleduji.
Ale Motoristy se sledovat snažím – a nezaznamenala jsem u nich vůbec nic, co bych mohla nazvat „extrémním postojem“. Žádný návrh zákona, vlastně ani žádný programový bod. A projev ministra Macinky v OSN by mohl pronést kterýkoliv politik Fialovy vlády.
Netuším, co na nich má být extrémního?
To, že ministr zahraničí škrtl nějaké dotace neziskovým organizacím? To snad není žádný extrém.
Odpor proti některým aspektům Green Dealu? V tom shledávám spíš legitimní a z ekonomického hlediska potřebnou snahu šlápnout trochu na brzdu a zmírnit nerealistické cíle.
A pomoc Ukrajině? Kdo slyšel rozhovor bývalého vládního zmocněnce pro Ukrajinu o tom, jaká byla skutečná (tedy nikoliv slovní, ale hmotná) pomoc Ukrajině za minulé vlády, jistě si nemyslí, že prožíváme dramatickou změnu.
A stažení vlajkové výzdoby není snad extrém v žádném vesmíru.
Nebo zrušení financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků? To je evropský trend, takto postupuje více států, protože dosavadní model se už přežil.
Tak nevím.
Kde je ten extremismus?
FB
(14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Extremismus je to, co vybočuje z normy extrémním způsobem. Například zakazování spalovacích motorů, to určitě není normální. Nebo umělé zdražování energií povolenkami, plány na zákaz dědění nezateplených nemovitostí, vnucování muslimských migrantů atd.
Tyto Unijní výmysly jsou extrémní. Extremista je tedy ten kdo chce být v Uhniji. Na tom není nic složitého. EU směřuje k zákazu nožů i zbraní, k zavádění cenzury pod různými záminkami. Bezpochyby tedy směřuje k potlačení práv a svobod občanů. A s ní logicky i všechny politické strany a organizace, které členství v EU podporují.
Přísné zákony proti extremismu máme. Chce to jen přiznat pravdu vyvodit z ní důsledky.
OffTopic-šéfka ECB Christine Lagardeová. cit.- základní plat prezidentky Christine Lagarde vzrostl o 5,6 % na přibližně 492 204€ ! ALE ! cituji dále: Celkový příjem: Včetně reprezentačních příplatků (přes 100 000 ojro .) a dalších výhod dosáhla její celková kompenzace od ECB v roce 2025 téměř 600 000 éček. Jedná se o roční základní plat. Výroční zpráva ECB uvádí tuto částku jako hrubý příjem za kalendářní rok. LOGICKY VÁS NAPADNE: – bavíme se o ročním nebo měsíčním platu? Pro lepší představu to v přepočtu znamená: Měsíčně: cca 41 000 EUR (přibližně 1 040 000 Kč). Příplatky: K této částce je nutné připočíst roční příspěvek na bydlení a reprezentaci, který přesahuje 100 000 EUR. I když jde o roční částku, kritika často míří na to, že tento plat je automaticky valorizován podle inflace, což je luxus, který mnoho domácností v EU v posledních letech nepocítilo. Vedlejší příjmy: Analýza listu Financial Times navíc ukázala, že Lagarde inkasuje dalších cca 140 000 EUR ročně za členství v radě Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). To vyvolalo vlnu nevole i mezi samotnými zaměstnanci ECB, -/a tam to taky skončí, vlna nevole a hotovo, nic víc /, kteří mají přijímání plateb od třetích stran zakázáno. Kontrast s ekonomickou situací: Zvýšení platu přichází v době, kdy ECB za rok 2025 vykázala čistou ztrátu ve výši 1,25 miliardy EUR. Ačkoliv inflace v eurozóně začátkem roku 2026 klesla k 1,7 %, mnozí občané stále pociťují dopady předchozího drastického růstu životních nákladů. Mezinárodní srovnání: Plat šéfky ECB je nyní téměř čtyřikrát vyšší než plat předsedy amerického Fedu Jerome Powella, jehož mzda je zákonem zastropovaná na výrazně nižší úrovni a tak dále zdrojhttps://exxpress.at/news/umfrage-empoerung-pur-wegen-extra-honorar-fuer-ezb-chefin/ + oficiální data z výročních zpráv ECB a i Financial Times z února 2026. a jeden paradox-cituji: V rámci boje proti inflaci Lagardeová obhajovala vysoké úrokové sazby, které drtí rodiny s hypotékami. Citát: „Stále musíme mít nohu na brzdě, i když už na ni netlačíme tak silně jako dřív.“ Paradox: Tato „brzda“ (vysoké splátky hypoték) reálně bere peníze z kapes běžných občanů. má to na linkedinu a i jinde. Lagardeové se však tato brzda nijak nedotýká – díky svým příjmům (přes 40 000 EUR měsíčně + 100 000 EUR ročně na reprezentaci) žije v úplně jiné finanční realitě.
OffTopic-šéfka ECB Christine Lagardeová. cit.- základní plat prezidentky Christine Lagarde vzrostl o 5,6 % na přibližně 492 204€ ! ALE ! cituji dále: Celkový příjem: Včetně reprezentačních příplatků (přes 100 000 ojro .) a dalších výhod dosáhla její celková kompenzace od ECB v roce 2025 téměř 600 000 éček. Jedná se o roční základní plat. Výroční zpráva ECB uvádí tuto částku jako hrubý příjem za kalendářní rok. LOGICKY VÁS NAPADNE: – bavíme se o ročním nebo měsíčním platu? Pro lepší představu to v přepočtu znamená: Měsíčně: cca 41 000 EUR (přibližně 1 040 000 Kč). Příplatky: K této částce je nutné připočíst roční příspěvek na bydlení a reprezentaci, který přesahuje 100 000 EUR. I když jde o roční částku, kritika často míří na to, že tento plat je automaticky valorizován podle inflace, což je luxus, který mnoho domácností v EU v posledních letech nepocítilo. Vedlejší příjmy: Analýza listu Financial Times navíc ukázala, že Lagarde inkasuje dalších cca 140 000 EUR ročně za členství v radě Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). To vyvolalo vlnu nevole i mezi samotnými zaměstnanci ECB, -/a tam to taky skončí, vlna nevole a hotovo, nic víc /, kteří mají přijímání plateb od třetích stran zakázáno. Kontrast s ekonomickou situací: Zvýšení platu přichází v době, kdy ECB za rok 2025 vykázala čistou ztrátu ve výši 1,25 miliardy EUR. Ačkoliv inflace v eurozóně začátkem roku 2026 klesla k 1,7 %, mnozí občané stále pociťují dopady předchozího drastického růstu životních nákladů. Mezinárodní srovnání: Plat šéfky ECB je nyní téměř čtyřikrát vyšší než plat předsedy amerického Fedu Jerome Powella, jehož mzda je zákonem zastropovaná na výrazně nižší úrovni a tak dále zdrojhoficiální data z výročních zpráv ECB a i Financial Times z února 2026. a jeden paradox-cituji: V rámci boje proti inflaci Lagardeová obhajovala vysoké úrokové sazby, které drtí rodiny s hypotékami. Citát: „Stále musíme mít nohu na brzdě, i když už na ni netlačíme tak silně jako dřív.“ Paradox: Tato „brzda“ (vysoké splátky hypoték) reálně bere peníze z kapes běžných občanů. má to na linkedinu a i jinde. Lagardeové se však tato brzda nijak nedotýká – díky svým příjmům (přes 40 000 EUR měsíčně + 100 000 EUR ročně na reprezentaci) žije v úplně jiné finanční realitě.