Kdo kritizuje zákazy pro izraelské sportovce, neměl by tleskat zákazům pro jiné sportovce

V indonéské Jakartě včera skončilo mistrovství světa ve sportovní gymnastice, které bylo negativně poznamenáno tím, že se jej nemohli zúčastnit sportovci ze země, která sice nepatří v historii tohoto tradičního olympijského sportu k nejúspěšnějším, nicméně v současné době má ve svých řadách gymnastu, který měl v Indonésii obhajovat zlatou medaili z předchozího světového šampionátu.

Tím zmíněným sportovcem je izraelský gymnasta Artem Dolgopjatov, který na šampionátu v roce 2023 v belgických Antverpách vybojoval zlatou medaili za cvičení v prostných, ve stejné disciplíně navíc vybojoval zlato na olympijských hrách v roce 2021 v Tokiu a stříbro na loňské olympiádě v Paříži. Dolgopjatovi ani jeho reprezentačním kolegům však nebylo umožněno na letošním mistrovství světa vůbec startovat, neboť pořádající Indonésie počátkem října oznámila, že izraelské výpravě nebudou udělena víza pro vstup do země. Což zdůvodnila válkou Izraele v Gaze a s ní související humanitární katastrofou (viz odkaz zde).

Izraelské výpravě nepomohlo ani odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS, zastání se jí dostalo pouze u Mezinárodního olympijského výboru, který konstatoval, že podle Olympijské charty je úkolem hostitelských zemí a příslušných sportovních federací, aby zajistily účast všech sportovců bez jakýchkoliv diskriminací či omezení. Zároveň uvedl, že kvůli znemožnění startu izraelských sportovců na letošním gymnastickém šampionátu byla s Indonésií zastavena veškerá jednání o možném pořádání olympijských her v této zemi (viz odklaz zde).

Je nanejvýš odsouzeníhodné, že izrraelským gymnastům bylo z čistě politických důvodů znemožněno na letošním mistrovství světa startovat, a je škoda, že se mezinárodní gymnastická federace kvůli této záležitosti nerozhodla přesunout šampionát do jiné země (tak, jako světová fotbalová asociace FIFA v roce 2023 narychlo přesunula mistrovství světa hráčů do 20 let z Indonésie do Argentiny, neboť ani tehdy nechtěla tato muslimská země povolit Izraelcům vstup do země). Předpokládám, že na tomhle názoru se s většinou čtenářů shodnu.

Už si však nejsem jistý, s kolika z nich se shodnu na tom, že tak, jako izraelští sportovci nenesou vinu za zabíjení žen a dětí izraelskými vojáky v Gaze, zrovna tak ani ruští či běloruští sportovci nenesou vinu za rozpotání ruské agrese na Ukrajině a za životy spousty nevinných lidí, kteří během jejího dosud tříapůlletého trvání zemřeli. Tímto samozřejmě nekladu válku Izraele v Gaze (vyvolanou barbarským útokem Hamásu na izraelské území) a ruskou invazi na stejnou úroveň. Nicméně tak, jako nelze trestat izraelské sportovce za některé poněkud nehumanitární metody jejich premiéra Netanjahua, neměli by být zákazem startu na mezinárodních sportovních akcích kolektivně trestáni ani všichni ruští sportovci (a už vůbec ne pak sportovci z Běloruska) za Putinovy válečné zločiny na Ukrajině.

Proto moc nerozumím tomu, když někteří diskutéři kritizují zákazy startu pro izraelské gymnasty, cyklisty a jiné sportovce, a zároveň nadšeně schvalují například to, když Mezinárodní lyžařská federace zakáže ruským a běloruským lyžařům i snowboardistům start na všech svých soutěžích (viz například většina diskusních příspěvků pod příslušným článkem na iDnes). Jak už jsem tady několikrát napsal, politika se při rozhodování o tom, kdo se dané sportovní akce může zúčastnit, do sportu plést nemá, a když se tak děje, je to vždy špatně.

Názorně to lze ukázat i na příkladech zrovna ze sportovní gymnastiky, která v minulosti patřila k našim nejúspěšnějším sportům. Od olympijských her v roce 1968, na kterých dominovala Věra Čáslavská, však získali čeští či českoslovenští gymnasté na následujících olympiádách jedinou medaili. Vybojoval ji v roce 1980 na olympiádě v Moskvě Jiří Tabák (bronz za cvičení na kruzích), je však otázkou, zda by ji získal i při účasti gymnastů z Japonska, Číny či USA, kteří kvůli politickému bojkotu svých zemí nemohli v Moskvě startovat. Naproti tomu o pár let později Haně Říčné, která tehdy patřila na bradlech a na kladině k nejlepším gymnastkám na světě, možnost získat olympijskou medaili dopřána nebyla, neboť tehdejší Československo v roce 1984 bojkotovalo olympiádu v Los Angeles…