PZ
Zveřejněné SMS mezi poradcem prezidenta a ministrem rozjely ostrý střet. Komentátoři Michal Půr, Lucie Kubovičová a Thomas Kulidakis mluví o ztrátě důvěry, porušení nepsaných pravidel a další eskalaci politického konfliktu.
Kubovičová považuje aktuální vývoj za jasnou eskalaci. „Je to válka a její účastníci si berou do ruky ostřejší zbraně,“ říká a dodává, že otázkou je, kolik veřejnost ještě podobné konflikty chce sledovat. Připomíná, že spor prezidenta s motoristy ohledně nejmenování Filipa Turka ministrem se stal jedním z dominantních politických témat posledních měsíců a nyní ho vystřídala kauza SMS. Média podle ní těží z vysoké čtenosti, ale společnost za to platí cenu další polarizace.
Otázka „proč“ se v podcastu vrací opakovaně. Půr si klade otázku, jaký je cíl celé eskalace. Rozložení vlády považuje za nereálné, protože nevidí parlamentní většinu, která by mohla vzniknout. Spíše se podle něj nabízí scénář, že z konfliktu bude těžit Andrej Babiš. Ten se už nyní může stylizovat do role „konstruktivního středu“, který kritizuje jak Macinku, tak prezidenta, a současně zdůrazňuje, že on by podobné spory zvládl uklidnit.
Kulidakis odmítá válečné metafory, ale v hodnocení je neméně ostrý. Podle něj jde především o selhání politické kultury. „Soukromé konverzace se prostě nezveřejňují,“ říká a zdůrazňuje, že je jedno, kdo to dělá a proti komu. Zveřejnění SMS podle něj rozbíjí základní pravidlo důvěry, bez něhož se zákulisní politika neobejde. „Kdo si projektoval Pražský hrad jako morální etalon, dostal odpověď,“ dodává.
Debata se následně vrací k osobě Filipa Turka a k otázce, zda prezident měl, či neměl vyhovět návrhu premiéra na jeho jmenování ministrem. Půr i Kulidakis opakují, že prezident měl kandidáta jmenovat, protože odpovědnost nese vláda a ústava dává hlavní slovo premiérovi. Prezident by podle nich mohl případné excesy ministra následně politicky kritizovat. Půr upozorňuje, že současný postup přináší vysokou cenu v podobě další polarizace společnosti.
Kubovičová v této části debaty zdůrazňuje, že respekt k ústavě je klíčový, protože bez dodržování pravidel se systém začne rozpadat. Zároveň připomíná, proč byl Filip Turek pro část veřejnosti nepřijatelný, a hovoří o jeho minulosti, která podle ní diskvalifikuje člověka z výkonu ministerské funkce. Přesto připouští, že právní argumentace prezidenta byla pečlivě připravena a že i ústavní právníci upozorňují na napětí mezi právním rámcem a morálním hodnocením kandidáta.
V závěru se všichni tři shodují alespoň na jednom: cena za to, že se soukromá komunikace stává veřejnou zbraní, je vysoká. Podle Kulidakise se politici začnou bát si cokoli napsat, podle Půra se politická kultura posouvá směrem, kam ji nikdo nechce. Kubovičová pak dodává, že klíčovou otázkou bude, jak se kauza projeví na důvěře veřejnosti v prezidenta i v samotný politický systém.
prvnizpravy.cz


Pávkovi schvaluje jeho cesty ministerstvo zahraničí. Vypadá to tak, že jich moc nebude.
Pamatujete ji –? : Markéta Řeháková, která stála po boku Petra Pavla už během kampaně, ukončila své působení na Pražském hradě k 31. říjnu 2023. Po svém odchodu z Hradu projevila zájem o práci v strukturách NATO. Pavel jí DOKONCE 🙂 pro tyto účely poskytl osobní reference (doporučení), což potvrdil i tehdy i zdroj Deník N.–A kde je včil: … působí v české diplomacii. Od ledna 2024 pracuje pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR, konkrétně v týmu vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny T.Kopečného. Působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde má na starosti komunikaci a agendu spojenou s obnovou země a pomocí českým firmám na ukrajinském trhu.–a to bylo takové tydýt, neohravané a JAKOU MA FUNKCI hmmm 😀