EVA KAPRÁLOVÁ
Když jsem byla mladá, vadilo mi, že nás starší nepovažovali za rovnocenné. Jistě si také vzpomínáte na podobná slova, kterých se nám dostávalo: „Nejdříve něco dokaž, a potom se pleť do řeči starším…!“ Málokdy nám dali prostor, málokdy nás vyslechli. Rostla jsem ponořená ve snech, v ideálech, v nadšení, mnohdy bez citu pro možné důsledky svých rozhodnutí a činů.
Pak přišla léta práce, omylů, úspěchů, špatných rozhodnutí, hloupě vyřčených slov, pádů, znovu vstání…a to všechno mi přineslo vrásky, zkušenosti. Zkušenosti, které zdá se, jsou pro mne i nyní nedostatkovou komoditou. A víte, co vám řeknu? Styděla jsem se mnohokrát za některá svá dřívější slova. Za to, jak jsem mluvila s jistotou o věcech, které jsem neměla podložené znalostmi, zkušenostmi. Za nadšení bez rozvahy…
A děkovala jsem té době, v níž jsem vyrůstala, že zůstala věrná tradicím předků a nechala mladé nejprve dospět, ošlehat životem, než jim dala tu jimi touženou vážnost.
Dnes jsem v Partii na vlastní oči viděla, jakou chybou je, že jsme tuto tradici (byť se nám samotným v mladém věku nelíbila) porušili.
Dovolím si citovat (na rozdíl od sebechvalné Danuše Nerudové) opravdu velice mladou a pohlednou Pirátku Katerinu Demetrashvili:
„…Ukrajina bojuje za nás, všichni tady chceme mít mír a nikdo z nás nechce, aby tady byla válka, proto musíme podpořit Ukrajinu, protože bojuje za nás…“
Přátelé, cituji to doslova.
Na to jí jeden z jejích oponentů, pan docent Ševčík, doporučil, aby si přečetla vyjádření některých amerických ekonomů a politiků včetně bývalého ministra, který již zemřel, Henryho Kissingera, jak to s tou válkou bylo. Doporučil jí též, ať si přečte Jeffreyho Sachse, aby o tom něco věděla a byla v obraze.
Slečna se tvářila velice povzneseně a na slova progresivistické aktivistické moderátorky Tománkové, zda chce reagovat, sličná slečna odpověděla povýšeně slovy: „Toto si ani reakci nezaslouží…“
Měli bychom se nad tímto vážně zamyslet, zda je v pořádku, aby politické strany, ve snaze získat mladé voliče, nominovaly tyto nevyzrálé osobnosti, a pak jsme dopláceli všichni na to, když tito spolurozhodují o životě celé země.
Bez patřičných znalostí, zkušeností, bez schopnosti nadhledu, bez pokory, ale zato s velkou dávkou naivity, nerozvážnosti, namyšlenosti a se sklonem nechat se snadno ideologicky zfanatizovat.
Pokud s tímto nepřestaneme, bude se příkop mezi mladými a starými nikoli zmenšovat, ale neskutečně prohlubovat… protože my je za jejich hloupá a destruktivní rozhodnutí, se kterými se jistě protrhne pytel (viz Piráti), začneme nenávidět.
Eva Kaprálová, FB
(27 votes, average: 4,11 out of 5)
Loading... 
Žijeme ve světě, ve kterém Timmermans vypíná komentáře, Klaver začíná nadávat, Dassen nechce mluvit a Charlie Kirk je postřelen. Radikální levice není hnutí, je to kult. A všichni mimo tuto skupinu jsou vyloučeni nebo (umlčeni).