Když někoho antikomunisticky setře „známý herec“ nebo „známý sportovec“

Po návratu z týdenního relaxu u moře a následného brouzdání českými zpravodajskými servery mě mimo jiné zaujaly titulky dvou článků na Forum24. Titulek toho prvního zněl „Zmiz do Moskvy, obhájče komunistického teroru, vzkázal známý herec europoslanci Dostálovi“, toho druhého pak „Doufám, že tihle bolševičtí šmejdi dostanou tři procenta, reagoval známý sportovec na Maláčovou“. V obou případech jsem si zkusil před rozkliknutím článku tipnout, kdo je tou „známou osobností“ myšlený, a v obou případech jsem tipoval správně…

Herců, kteří se vyjadřují v mediálním prostoru k politice a vystupují jako „zapřísáhlí pravičáci“, je samozřejmě více – někteří dokonce objíždí v současné době s českým premiérem a předsedou ODS předvolební mítinky, případně jezdí na Slovensko na tamní protivládní demonstrace. Ovšem na rozdíl od herce Miroslava Etzlera nebo filmového režiséra Jana Hřebejka se i k politikům a stranám, které v lásce příliš nemají, většinou vyjadřují slušnou formou.

Příkladů, kdy se zmiňovaní dva pánové uchýlili ve veřejném prostoru k vulgárním urážkám, by se v minulosti našla celá řada. Když se v médiích například nedávno propíraly studijní neúspěchy syna europoslankyně Danuše Nerudové, přispěchali oba pánové na jeho ochranu a na adresu těch, co se do něj strefovali, použili mimo jiné nálepky jako „novodobí fašouni“ či „komunistické obludky“ (viz odkaz zde). K této záležitosti bych dodal jen to, že tahat do politiky něčí děti opravdu férové není, nicméně mi přijde zvláštní, že když byl před minulými volbami vtažen do volební kampaně syn Andreje Babiše, tak se kvůli tomu nikdo ze známých umělců nepohoršoval.

Když se tedy vrátím k ostrému vyjádření Miroslava Etzlera na adresu europoslance za Stačilo!: herce, asi nejvíc známého z někdejšího televizního seriálu Pojišťovna štěstí, natolik rozohnila Dostálova kritika Bruselu kvůli dalším chystaným daním a zmínění možnosti referenda o vystoupení z EU, že mu na sociální síti doslovně vzkázal: „Tak z ní vystup, ty komunistická svině. I s těmi dalšími sviněmi z té odporné partaje. A zmiz do Moskvy. Obhájče komunistického teroru. Bezcharakterní hajzle.“

Vyjádření „známého sportovce“ na adresu Jany Maláčové pak nebylo o moc slušnější či kultivovanější. Současné předsedkyni SOCDEM, která řadu lidí včetně části svých spolustraníků popudila rozhodnutím kandidovat v letošních sněmovních volbách na kandidátce Stačilo!, konkrétně vzkázal: „Bohužel jsem si omylem pustil Interview ČT24 se soudružkou Maláčovou. Já vím, že bojuje s nemocí, ale co to je za ….(každý ať si doplní, co myslí), to se nedá poslouchat. K zblití. Doufám, že ve volbách tihle bolševický šmejdi dostanou 3 procenta…fujtajbl“. Pokud ještě netušíte, kdo je tím „slušně se vyjadřujícím“ známým sportovcem, tak napovím, že se jedná o bývalého hokejového reprezentanta, není to však Dominik Hašek.

Jde o Jiřího Hrdinu, kterého si dříve narození hokejoví fanoušci nejspíš pamatují jako dlouholetého útočníka pražské Sparty, který v roce 1988 legálně odešel do NHL, kde hned v téže sezóně získal s týmem Calgary Flames Stanley Cup, což pak ještě dvakrát zopakoval s Pittsburghem Penguins. Tam si jej víceméně vybrali z důvodů, aby i mimo led pomáhal tehdy v NHL začínajícímu Jaromíru Jágrovi. Řadu let po skončení kariéry nicméně nezůstal kvůli odlišným politickým postojům ušetřen Hrdinovy kritiky ani samotný Jágr…

Je jistě dobře, že máme dnes demokracii, a na rozdíl od doby před rokem 1989 se dnes každý může kriticky vyjádřit k jakémukoliv politikovi, aniž by mu za to hrozil nějaký trest (vyjma samozřejmě případů, kdy by vyzýval k jeho fyzické likvidaci apod.). Nicméně i ta kritika by měla vždy mít slušnou formu, a nejenom známí umělci či sportovci by se neměli vyjadřovat tak, že i ti pověstní dlaždiči a dřevorubci by se za takový slovník museli stydět.