Když se začnou střílet mezi sebou. Pro Ukrajinu je to mnohem horší zpráva, než se může zdát …




Sdílet článek:

D. D. KRAJČA

Na internetu se objevily záběry, které mají zachycovat začátek přestřelky mezi příslušníky ukrajinské Bezpečnostní služby SBU a vojenské rozvědky GUR v Kyjevě. Nejdříve ostrá výměna názorů, potom fyzická potyčka, první výstřel a následně další střelba.


Výsledek je tragický. Jeden příslušník GUR zemřel, několik dalších lidí bylo zraněno a podle zveřejněných informací byli zadrženi tři příslušníci speciálních jednotek kontrarozvědky SBU.

Sama o sobě by to mohla být mimořádně vážná kriminální událost. Jenže v zemi, která vede válku a jejíž fungování stojí také na soudržnosti armády, rozvědky a bezpečnostních struktur, dostává podobný incident úplně jiný rozměr.

Pokud proti sobě začnou stát se zbraněmi v rukou lidé ze dvou klíčových bezpečnostních složek stejného státu, není možné nad tím jednoduše mávnout rukou.

Dvě verze, obě jsou znepokojivé

O skutečném motivu incidentu se zatím objevují rozdílná tvrzení.

Zdroj z prostředí GUR měl ukrajinskému médiu Strana sdělit, že konflikt souvisí s osobní nevraživostí mezi šéfem kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Kyrylem Budanovem a úřadujícím šéfem SBU Oleksandrem Pokladem.

Podle jiné zveřejněné verze mohlo jít o spor související s kontrolou či ochranou takzvaných call center.

Ani jednu z těchto variant nelze pouze na základě nynějších informací vydávat za definitivně prokázanou. Jenže z politického hlediska je podstatné ještě něco jiného.

Ať byl konkrétní důvod jakýkoliv, konflikt skončil střelbou mezi lidmi patřícími ke strukturám jednoho státu.

A právě tady začíná skutečný problém.

Země ve válce potřebuje jednotu. Ne válku uvnitř vlastních struktur.

Ukrajina už několik let čelí Rusku ve válce, která zemi stojí obrovské množství lidských životů, peněz i materiálních prostředků. Za takové situace je soudržnost státního aparátu jednou ze základních podmínek jeho fungování.

Armáda může mít spory s politiky. Tajné služby mohou soupeřit o vliv. Jednotlivé bezpečnostní struktury mezi sebou mohou mít kompetenční konflikty. To ostatně není nic neobvyklého ani v jiných zemích.

Existuje ale hranice.

Tou hranicí je okamžik, kdy se místo telefonátů, porad, vyšetřování nebo politických střetů začnou vytahovat zbraně.

Jeden incident ještě neznamená, že se Ukrajina rozpadá nebo že jednotlivé státní složky proti sobě zahájily otevřený boj. Takový závěr by byl předčasný.

Je to ale velmi nepříjemný varovný signál.

Pokud by se totiž ukázalo, že nejde pouze o izolovaný osobní konflikt několika jednotlivců, ale o projev hlubšího soupeření uvnitř ukrajinského mocenského aparátu, potom by Kyjev měl problém, který žádná dodávka zbraní ze zahraničí nevyřeší.

Největší nebezpečí nemusí vždy přicházet zvenčí

Ukrajina dnes potřebuje, aby její bezpečnostní struktury táhly jedním směrem. Potřebuje funkční velení, vzájemnou důvěru a především jistotu, že lidé, kteří mají zbraně a mimořádné pravomoci, je nebudou používat k vyřizování účtů mezi sebou.

Proto není nejdůležitější pouze otázka, kdo vystřelil první.

Mnohem důležitější je zjistit, proč vůbec vznikla situace, ve které proti sobě stáli ozbrojení příslušníci SBU a GUR, proč konflikt nebyl zvládnut jiným způsobem a zda za ním skutečně nestojí hlubší spor uvnitř bezpečnostních struktur.

Protože jestli se Ukrajinci, kteří mají bojovat proti společnému nepříteli, začnou střílet mezi sebou, přestává být problémem pouze Rusko.

Problém se přesouvá dovnitř země.

A historie ukazuje, že pro stát vedoucí válku je vnitřní rozklad často stejně nebezpečný jako tlak protivníka zvenčí.

Jeden mrtvý ještě není důkazem rozpadu Ukrajiny. Jedna přestřelka ještě neznamená občanskou válku ani otevřený konflikt bezpečnostních složek.

Bylo by ale stejně pošetilé tvrdit, že se vlastně nic zvláštního nestalo.

Stalo.

Příslušníci dvou významných bezpečnostních struktur jednoho válčícího státu se podle zveřejněných informací dostali do konfliktu, při kterém se střílelo, jeden člověk zemřel a další byli zraněni.

A pokud by se podobné incidenty začaly opakovat, potom už nebude hlavní otázkou, zda Ukrajina dokáže držet frontu proti Rusku.

Otázkou bude, zda ještě dokáže držet pohromadě sama sebe.

 

Daniel Danndys Krajča, fb

(12 votes, average: 3,92 out of 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Pikantní na celé události je – jak konstatoval jeden ukrajinský bloger, že všichni účastníci akce, pravověrní ukrajinci , na sebe mluvili rusky. Jazykový ombudsman by jim všem měl udělit pořádnou pokutu, když jsou ti státní zaměstnanci.

  2. Ukrajina měla před válkou asi 50 milionů lidí…,nyní má kolem 20ti milionů…
    Ta zem pod neústupným vedením Zelenského a EU vymírá…

    Západ vede hloupý války a ekonomicky míří do řiti. Němci to cítí a kolem 250 tisíc původních Němců mizí z Německa do světa. Takže Německo s porodností 1 děcka na matku celkem vymírá vlastně také…i když pomaleji než Ua…

    • HleDutch, chystající se vyměnit džointa za stakan vodečky napsal:

      Holandsko taky tak. Stačí vlézt na inzertní servr pro koupi/prodej aut a počítat, kolikrát najdete „Prodávám z důvodu emigrace…“
      I zdejší Poláci se ve velkém vracejí domů.

  3. IMHO ty „bezpečnostní struktury“ nejsou nic moc jného, než mafiánské gangy. Kdyby se navzájem postříleli třeba všichni, tak to Ukrajině jenom prospěje.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*