Koloniální daň

Tento komentář by měl zneklidnit všechny, kteří tak opěvují smlouvu o nákupu té nejoblíbenější holky v alianci, což je terminus technikus Jany Černochové, agentky firmy Lockheed Martin pro Českou republiku, toho času dosazenou na funkci ministryně války. Nicméně Janě Černochové je jedno, co říká Elon Musk, protože by jí to nejspíš musel někdo přeložit, ale i tak by nejspíš nepochopila, o čem pan Musk hovoří. Tato jalovice, která nikdy nepocítila strach o vlastní potomky, vůbec neřeší, kolik lidí v případné válce pojde, protože empatie je něco, co jako vzorový deprivant nezná. Pocit moci je pro ni nenahraditelná droga. Cítí uspokojení, že jí ti chlapi, které tak nenávidí, musejí poslouchat a že si prosadila to, co jí „doporučila“ zbrojařská lobby.

Zbytečnost (ne)létajícího šrotu F-35 pro obranu naší země dle mého vychází z faktu, že někdo bude muset rozhodnout o osazení jadernou municí a vygenerovat aktivační klíče ke spuštění motorů, a ten někdo nesedí ani v Praze, ani v Bruseli. Skutečnost, že se na našem území bude vyskytovat součást jaderné výzbroje, silně zvyšuje pravděpodobnost příletu lískového oříšku. Neuvěřitelně předražené letadlo, kterému pro přelet České republiky stačí asi tak čtvrthodina, je pro takzvanou obranu naší pidizemě úplně k ničemu. Kecům o kolektivní obraně může věřit snad jen absolvent humanitního oboru. Stačí si vzpomenout na paniku z nedostatku respirátorů, které, pravda, byly stejně zbytečné jako F-35, ale v době diskomfortu a nedostatku šla jakákoli mezinárodní solidarita stranou. Takže až půjdou tlustý do tenkých, F-35 zmizí na povel z Pentagonu někam nad Balt (tedy ty, co budou schopné letu), naši hrdinní žoldáci budou bojovat za Prahu kdesi v Africe či Íránu, a jakákoli cizí armáda (nejen ruská) si ty naše pupkatý Švejky, co tu zbudou v kancelářích, namaže na chleba. V této optice nevidím peníze vydané na neexistující letadýlka jinak než jako čistou koloniální daň, která má pomoci udělat Ameriku great again.

Kecy o potřebě zvyšování výdajů na nákup strojů způsobujících smrt jsou jen zástěrkou ke spuštění dalšího z penězovodů, kterými odtéká do cizích kapes naše bezplatné zdravotnictví, sociální systém, důstojné stáří a budoucnost našich potomků. Nákupy předražených kvérů čistě za účelem zbohatnutí konkrétní skupiny lidí nebezpečí války nijak nesnižuje. Prostředkem k zajištění míru na českém území by měla být především obezřetná a sebevědomá diplomacie, ale o té si s těmi aktivistickými kokoty, co ji dnes mají dělat, můžeme nechat jen zdát: Komunistický žoldák pohrdl možností být viděn se světovou elitou na slavnostním otevření katedrály Notre Dame, neboť si jel jako slouha bez jakýchkoli čestných oficialit do Washingtonu pro noty. Lipánek, zrádce nejen Pirátů, trapně odchází ze sálu v momentě, kdy Lavrov hovoří k bedlivě naslouchající Evropě. Ve stejnou dobu maďarský premiér Viktor Orbán rozmlouvá na Floridě v golfovém klubu s důležitými pány, z nichž jeden se jmenuje Musk a druhý Trump, a Erdogan už má Orbánovo jméno v diáři též… Ve světle těchto skutečností se mi jeví čeští „politici“ ne jako užiteční idioti, ale už jen jako idioti, kteří se začínají stávat zbytečnými.

„Špatné časy plodí silné muže, silní muži dělají ze špatných časů dobré časy, dobré časy plodí slabé muže, slabí muži dělají z dobrých časů špatné časy.“ Výrok spisovatele G. M. Hopfa dává naději, že se snad někdy silné osobnosti dočkáme. Ale než se tak stane, budeme muset dojít do špatných časů prostřednictvím koloniálních daní.

Kéž by zůstalo jen u nich.