PZ
Inflace v Česku v únoru klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že konflikt kolem Íránu může zdražit ropu, paliva a později i potraviny.
Meziroční inflace v České republice v únoru klesla na 1,4 procenta, což představuje nejnižší hodnotu od října roku 2016. Český statistický úřad tak potvrdil své dřívější předběžné údaje. Podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy jde o výsledek mimo jiné i proto, že v posledních měsících výrazně zpomalovalo zdražování potravin. Ty v souhrnu stojí prakticky stejně jako před rokem.
Přestože některé položky, například hovězí maso nebo vejce, meziročně zdražily výrazněji, celkový růst cen potravin zůstává velmi mírný. V únoru činil meziroční nárůst cen potravin pouze 0,4 procenta. Podle vyjádření Kovandy na síti X tak v Česku prakticky ustalo zdražování této důležité části spotřebního koše domácností.
Ekonom však upozorňuje, že tento relativně příznivý vývoj nemusí dlouho trvat. Do únorových dat se totiž ještě nepromítl vývoj, který nastal až po skončení sledovaného období. Kovanda poukazuje na vojenský úder, který podnikly Spojené státy společně s Izraelem proti Íránu. Právě tento krok podle něj výrazně ovlivnil vývoj na světových trzích s ropou.
Bezprostředním důsledkem napětí na Blízkém východě bylo výrazné zdražení ropy. Zatímco Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá pro letošní rok s průměrnou cenou ropy přibližně 60,7 dolaru za barel, na trzích se v posledních dnech obchodovala až téměř za dvojnásobek této hodnoty. Ačkoli následně přišel výrazný jednodenní propad ceny, který byl podle Kovandy historicky největší, ropa se stále prodává zhruba kolem 90 dolarů za barel. To znamená asi o polovinu více, než s čím centrální banka ve své prognóze pracuje.
Vývoj na ropném trhu se rychle promítá především do cen pohonných hmot. Právě jejich zdražení podle Kovandy zachytí až březnové údaje o inflaci. Už nyní je ale patrné, že cenový vývoj je odlišný od předpokladů centrální banky. Česká národní banka totiž ve své prognóze očekává, že ceny pohonných hmot letos v průměru klesnou o 4,2 procenta. Realita je však jiná. Ještě před několika dny byla průměrná cena nafty meziročně vyšší o 9,6 procenta a cena benzinu byla meziročně vyšší o 0,9 procenta.
Právě tato situace může podle Kovandy změnit i očekávání ohledně měnové politiky. Centrální banka na přelomu ledna a února naznačovala možnost, že by letos mohla svou základní úrokovou sazbu snížit až dvakrát. Po vývoji posledních dnů se však tato úvaha podle analytika stává méně pravděpodobnou. Trh už nyní spíše předpokládá, že úrokové sazby zůstanou v letošním roce stabilní.
Dopady konfliktu se přitom nemusí omezit pouze na ceny pohonných hmot. Kovanda upozorňuje, že napětí kolem Íránu může ohrozit také světové dodávky surovin potřebných pro výrobu hnojiv. Mezi ně patří například močovina nebo čpavek. Pokud by konflikt trval delší dobu, mohl by narušit jejich dostupnost a zvýšit jejich cenu.
Takový vývoj by se následně mohl promítnout i do cen potravin. Zdražení zemědělských vstupů totiž zvyšuje náklady na produkci potravin. Tyto změny se však podle Kovandy neprojeví v konečných spotřebitelských cenách tak rychle jako zdražení pohonných hmot. Proto by březnová inflace ještě nemusela být tímto faktorem zásadně ovlivněna.
Celkově tak podle Kovandy vzniká situace, kdy dosavadní zpomalování růstu cen potravin může být přinejmenším zastaveno. Vývoj na energetických trzích a případné komplikace v dodávkách surovin pro výrobu hnojiv by totiž mohly v dalších měsících opět vytvořit tlak na růst cen v potravinářském sektoru. Inflace, která se nyní nachází na jedné z nejnižších úrovní za poslední roky, by tak mohla opět začít růst.
prvnizpravy.cz
(6 votes, average: 3,67 out of 5)
Loading... 
nebulet a vydělávat: cituji: Hana Třeštíková jako uvolněná místostarostka městské části Praha 7 pobírá v roce 2026 hrubý měsíční plat ve výši přibližně 121 000 Kč.
Tato částka vychází z aktuálně platného nařízení vlády, které stanovuje odměny pro představitele obcí v kategorii od 20 001 do 50 000 obyvatel, kam Praha 7 spadá. K této částce jí jako zastupitelce hlavního města Prahy náleží ještě zákonem omezená odměna za výkon neuvolněné funkce, která se pohybuje kolem 7 000 Kč hrubého měsíčně.
Hana Třeštíková má takto dlouhý mandát (již třetí volební období v řadě), protože politické uskupení PRAHA 7 SOBĚ, za které kandiduje, vyhrálo v této městské části troje po sobě jdoucí volby s drtivým výsledkem.Hana Třeštíková na radnici už „inventářem“.
Role v moderování debat (obvinění z cenzury): Kritika, kterou zmiňujete, se v komunitě Prahy 7 objevuje opakovaně. Opoziční zastupitelé i někteří občané hnutí Praha Sobě vyčítají, že na svých oficiálních kanálech a v diskusních skupinách (např. Letenská parta) dochází k selektivnímu mazání kritiky nebo blokování oponentů, což kritici vnímají jako formu digitální cenzury a vytváření názorové bubliny.
konec citace–takové off topic, jo mimo téma k článku a citování kolem jedné kulturní influencéřce.
Celkem: Její celkový měsíční příjem z veřejných peněz (v hrubém) je tedy skutečně cca 128 000 Kč.
Tento příjem ji řadí mezi nejlépe placené komunální politiky v republice, což je v ostrém kontrastu s image oné skromné sousedky z Letné, kterou často prezentuje v oněch lifestylových článcích o svém bydlení.-image se musí oprášit blíží volební kyvadlo komunálních voleb…
Omezení vývozu: Celní správa upozorňuje, že pro osobní spotřebu lze přes hranice převážet palivo pouze v běžné nádrži vozu a k tomu maximálně 20 litrů v kanystru. Při vyšším množství je nutné doložit původ paliva daňovým dokladem, jinak hrozí jeho zabavení…toliko citace z ofiko usnesení, tak super /ironie/ ta namátková kontrola… Němci k nám jezdí drancovat levné PHM pro ně zde a občas někoho zkontrolují, fakt bizár.
Vzpomínáte na Maďarsko 2023? Orbán to tehdy sekl – levně pro své, draho pro cizince. Výsledek? Žaloby ajekot od Evrokomise za diškrimináciju přespolních a ochrana vlastních občanů. My se teď snažíme být vzorní žáci, takže raději necháme německé řidiče vykupovat naše zásoby, než abychom riskovali políček z Bruselu za dvojí ceny.
Extrémní poptávka od Němců dává pumpařům v pohraničí prostor držet ceny výš, než by musely být…Český občan z toho má akorát zacpané silnice, fronty u pump a pocit, že ho vlastní stát v zájmu bruselských pravidel hodil přes palubu, zatímco si přepočítává chechtáčky z vybraných daní od sousedů. A z těch chcechtáků uvidí běžný občan v reálu tak akorát velký kosočtverec.
Pan ekonom se rozjel ve stylu kupte provaz a hledejte strom. Jako by zvýšení toho černého bordelu byl konec světa a prognóózuje zavislákům autíčkářům abstinenční příznaky jít kousek bez auta. To by teda byla hrůza. Zmiňuje válku Iránců pod knutou iránského gestapa, kdy byli zabíjeni po tisících jen pro to, že chtěli mít možnosti svobody jako on. Nezmiňuje ale, kdo ty magorské režimy vyzbrojuje balistickou technikou západu nad kterou by koukala s otevřenou pusou i Evropa. Ti kdo tyto středověké fanatiky kteří mají mít luky a šípy vyzbrojil a prodává techniku 21století , nese zodpovědnost za ten bordel těchto režimů proti vlastním občanům. Nacistické Německo mělo SS a gestapo, a ty podobné státy všelijaké gardy,rosgvardije atd, aby mlátili a zabíjeli jakýkoliv vzdor občanů proti novobodobým Neronům, pod jejichž bičem krutosti žijí a žít nechtějí.