Krátký kurz ekonomiky a diplomacie podle argentinského prezidenta




Sdílet článek:

D. TOLAR

O inflaci, o roli státu a nekonečných potřebách, které vždy narazí na omezené zdroje. Co je a co není úspěch nebo klíčová otázka, zda mají lidé podporovat krádež. Náhodný výběr z projevů argentinského prezidenta Javiera Milei.

Argentinský prezident Javier Milei se zjevně inspiroval rakouskou ekonomickou školou a jejím představitelem Murray Rothbardem. Koneckonců jeden z jeho psů se jmenuje Murray.

Murray Rothbard argumentoval po pádu komunistických režimů, že progresivní levicová ideologie přestavuje největší nebezpečí pro svobodnou společnost. Boj s ní nazval novodobou náboženskou válkou, neboť progresivní liberalismus je náboženství hnané fanatickou vírou, že cílem lidstva je dokonalý rovnostářský svět, království boží na zemi.

Zároveň také Murray Rothbard přišel s myšlenkou, že největší šanci v novodobé náboženské válce má „demagog”. Někdo, kdo chápe, že umírněné přesvědčování v levicových médiích nefunguje. Progresivní levice nechce žádné vzruchy, potřebuje, aby lidé pokračovali v klimbání. Proto „demagog” jako někdo, kdo je schopen jednoduchým jazykem oslovit napřímo široké masy a přesvědčit je o tom, že svobodný jednotlivec je lepší variantou než všemocný stát.

Zcela subjektivní výběr z projevů Javiera Milei ve zkrácené nebo mírně upravené podobě:

Prvotním problémem je státní deficit

Státní deficit je možné pokrýt zvýšenými daněmi nebo dluhem. Zvýšení daní je založeno na mylném předpokladu, že stát dokáže cizí peníze investovat lépe než svobodný občan své vlastní úspory.

Nelze-li zvýšit daně, zbývá dluh. Dluh je zatížení generací našich dětí tím, co jsme dnes vyplýtvali. Pokud si stát není schopen od někoho vypůjčit, uchýlí se k tištění peněz. Tisk peněz vyvolá inflaci, která způsobí destrukci kapitálu. Inflace je destrukce úspor, tedy kapitálu. Peníze, které mají lidé naspořené, mají z ničeho nic menší hodnotu. Společnost bez kapitálu upadá do chudoby.

Co je a co není úspěch

Dobré řízení státu neznamená, že stát jmenuje tisíce úředníků, které pošle do všech koutů země. Řízení státu není o tom, že ministři utrácí velké peníze za služby, které může poskytnout soukromý sektor levněji. Řídit stát znamená jej zmenšovat, aby společnost mohla růst.

Vysoký počet lidí na sociálních dávkách není měřítkem úspěchu státní politiky. Je to naopak známka selhání státu, neboť v důsledku jeho politik existuje vysoké procento lidí, kteří se nedokáží postarat sami o sebe.

Potřeby versus zdroje

Lidské potřeby jsou neomezené, ale zdroje na jejich uspokojování jsou limitované. Alokace omezených zdrojů na neomezené lidské potřeby je možné dosáhnout za pomoci svobodně stanovených cen, s jejichž pomocí se občané sami rozhodují, kterou ze svých neomezených potřeb omezí.

Nebo o tom, čí potřeba má přednost, rozhoduje státní úředník.

Neexistuje horší způsob utrácení peněz než státní výdaje. Úředník kupuje za cizí peníze vánoční dárky pro člověka, kterého nezná. Je mu jedno, kolik to bude stát, a nezajímá ho, jak moc se jeho vánoční dárek bude líbit nebo jestli má správnou velikost.

O mezinárodních organizacích

Někteří se zamilovali do mezinárodních organizací. Žijí tam příživnickým životem a myslí si, že dvě stě chlápků může řídit život osmi miliard lidí. Mně to přijde šílené. Navíc je tu agenda politické korektnosti, kterou lidem nutí spolek arogantních imbecilů. To nedovolím. Ti, kteří to chtějí vnutit ostatním, jsou zrádci národa.

Jste příznivcem krádeže?

Daně jsou jako krádež. Možná je zloděj poctivější než politik, neboť zloděj při loupeži riskuje svůj život. Zloděj nepředstírá, že má na vaše peníze oprávněný nárok, nebo že s nimi vykoná nějaké dobro. Navíc vás po loupeži nechá na pokoji. Nic vám nenařizuje ani vám nic neradí. Nedělá z vás hlupáka nebo otroka, prostě vás jenom okrade.

O médiích

Je nemorální, aby země tak chudá, jako je ta naše, utrácela peníze na kupování přízně novinářů.

Politici a stát

Jediným úkolem státu je chránit život, svobodu a majetek občanů země, aby se každý mohl stát architektem svého osudu.

Politik není více než lidé, které reprezentuje. Politik existuje, protože existuje lid. Termínem financí je politik derivát aktiva, kterým je lid. A derivát nemůže mít nikdy větší hodnotu než aktivum, ze kterého je odvozen.

Zatímco předchozí vláda se soustředila na omezování práv občanů, my jsme přišli, abychom spoutali stát jednou provždy. Abychom nasadili pouta státu.

Boj proti chudobě

Plány na boj proti chudobě způsobí ještě větší chudobu. Jediný způsob, jak se zbavit chudoby, je dát lidem svobodu. Jediný způsob, jak se lidé dostanou k vyšším reálným mzdám, je růst produktivity a ekonomiky. Produktivita nikdy neporoste díky regulacím.

O neutralitě

Když se lidé, kteří stojí na straně dobra, za něj zřetelně nepostaví, podporují zlo. Buď jste na straně pravdy, nebo na straně lži. Buď jste na straně svobody, nebo na straně otroctví. Zachovávání neutrálních postojů zvýhodňuje pouze zločince.

Pozn. autora: Dá se s ním souhlasit nebo nesouhlasit, ale je to rozhodně zábavnější než běžná politická debata. Lidé, kteří investují vlastní peníze, mu věří. Argentinská burza od počátku roku stále roste.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (24 votes, average: 4,92 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*