Kryje český stát Dozimetr?

Pražská radní Hana Kordová Marvanová v minulosti hovořila o podílu stavebních firem spojených s Janem Dobrovským a investigativní novinářka Markéta Doležalová zase o tom, že kvůli zastavení reportáže o této kauze telefonoval generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi osobně předseda STAN Vít Rakušan.

Soud s účastníky začal vloni právě před volbami a předseda SPD Tomio Okamura toho využil k předvolebního happeningu, ve kterém přinesl na ministerstvo vnitra, tehdy ještě řízené Vítem Rakušanem, návrh na rozpuštění hnutí STAN společně s pěti rakvičkami, které podle něj připomínaly pět záhadných úmrtí lidí kolem kauzy.

Tématem pro poslance z kandidátky SPD zůstal Dozimetr i po volbách. Poslanec Jindřich Rajchl prosadil zřízení poslanecké vyšetřovací komise k prošetření okolností, systémových souvislostí a institucionálního fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje a Všeobecné zdravotní pojišťovny, což měly být hlavní „peněženky“ celého systému.

„Jsem přesvědčen, že pokud občané mají mít víru ve spravedlnost, v právo, v tuto Sněmovnu, že nenechává některé opravdu klíčové kauzy zametat pod koberec, takže dokonce je zřízení této komise nezbytné. A já rovněž mám právní vzdělání, působím jako advokát, jsem si vědom rozdílu oproti trestnímu řízení. Rovněž hodlám samozřejmě zachovávat osobnostní práva všech zúčastněných, kterých se to bude týkat,“ ujišťoval poslanec Rajchl s tím, že nemá jít o žádný hon na čarodějnice, jak někteří tvrdili.

Členy komise jsou kromě předsedy Rajchla poslanci Helebrandt, Lang, Mašek a poslankyně Rázga a Válková z hnutí ANO, Radek Koten z SPD, Renata Vesecká od Motoristů a z opozice Hana Ančincová, Jan Papajanovský, Václav Pláteník, Michal Zuna a Pavel Žáček.

Komise začala v červnu pracovat a vyžádala si dokumenty z vyšetřovacího spisu ke kauze. Cílem bylo sledovat linku financování TOP 09 a hnutí STAN penězi z organizovaného zločinu. Po prvním jednání byl Jindřich Rajchl plný optimismu a mluvil o tom, že se v komisi budou snažit, aby „tohle zašmodrchané klubko rozmotali do poslední nitě“, protože víra ve spravedlivý stát je základním pilířem demokracie.

Dvakrát ne

V červenci ale poslance čekala sprcha v podobě dopisu Vrchního státního zastupitelství v Praze, které odmítlo vydat jakýkoliv dokument ze spisu s odůvodněním, že má obavy z ovlivnění probíhajícího vyšetřování.

Jak informuje Deník P, který založil známý investigativec vystupující jako Thomas Paukner, žalobci se rozhodli neposkytnout poslancům vůbec žádné informace. Dokonce ani seznam účastníků řízení, bez kterého si poslanci nemohou účastníky předvolat na své jednání, protože nevědí, na jakou adresu je mohou obeslat.

„Úkolem státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby je pak svojí činností přispívat k naplnění účelu trestního řízení, což mimo jiné vyžaduje, aby byly v maximální možné míře zachovány zásady spravedlivého trestního procesu. Poskytnutí osobních údajů osob vystupujících v předmětném trestním řízení státním zastupitelstvím vyšetřovací komisi bez jednoznačného zákonného zmocnění za účelem jejich předvolání a jejich výslechu před vyšetřovací komisí by pak mohlo být vnímáno jako porušení shora uvedené zásady rovnosti zbraní,“ sdělilo státní zastupitelství.

Podle jejich výkladu by předání dokumentace poslanecké vyšetřovací komisi mohlo vést ke  zmaření účelu trestního řízení.

V tomto případě tedy podle Deníku P zvolili rozsah nula. Rovněž nebylo poslancům umožněno do spisu nahlédnout.

„Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,“ vzkázal Adam Borgula, státní zástupce odpovědný za kauzu Dozimetr.  Důvodem neposkytnutí informací jsou podle vyjádření Adama Borguly pro Deník P ústavní práva obviněných a nedostatečná opora žádostí o informace v zákoně.

Podle zdrojů Deníku P měl být Jindřich Rajchl z odpovědi Nejvyššího státního zastupitelství velmi rozčílen. „Nedostali jsme vůbec nic, ani jeden papír, ani jednu adresu. Podstatou poslaneckých komisí je přitom do spisů nahlížet a poznatky čerpat,“ cituje zdroj z blízkosti komise.

Jindřich Rajchl měl po prvním odmítnutí podat dodatečnou žádost, kde detailně popsal, co je obsahem zákonného mandátu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny a v čem vyžádané dokumenty tento mandát naplňují. Komise se nechtěla zabývat trestnými činy, které jsou u soudu řešeny, ale především možným nelegálním financováním politických stran STAN a TOP 09.

„Jedním z hlavních úkolů komise je vyšetřit, proč vyšetřovatelé i navzdory jasným indíciím ve svědeckých výpovědích neobvinili i politické strany STAN a TOP 09, když je svědci a obvinění několikrát uváděli jako příjemce financí plynoucích z organizovaného zločinu,“ cituje Deník P zdroj blízký vyšetřovací komisi.

I tato druhá žádost ale byla Vrchním státním zastupitelstvím zamítnuta.

Jindřich Rajchl nechtěl novinky komentovat, další postup chce vyšetřovací komise projednat na svém příštím zasedání. Jiní členové odmítli říci cokoliv a vysvětlili, že do médií nechtějí nic komentovat.

Když vyšetřují poslanci, je to projev nedůvěry

Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny je dočasný sněmovní orgán, jehož účelem je vyšetření věcí veřejného zájmu. Komise si může opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Povinnosti podat požadované informace a vysvětlení podléhají i členové vlády. Pokud poslanci dojdou k závěru, že v jejich zjištěním došlo k trestnému činu, mohou se obrátit na orgány činné v trestním řízení, což už se také v minulosti několikrát stalo.

Od devadesátých let Poslanecká sněmovna zřídila takových komisí zhruba dvě desítky. V devadesátých letech to byla třeba komise vyšetřující kontroverzní zásahy bezpečnostních složek a otázka jejich politického zneužití (akce Norbert), často byly zřizovány poslanecké komise k posouzení privatizací či jiných převedení státního majetku (Poldi Kladno, SPT Telecom, IPB).

Poslanci vyšetřovali třeba také aféru nestandardně získávaných titulů na plzeňských právech nebo problematickou výstavbu dálnice D47.

Současné kauze se tak trochu může blížit poslanecké vyšetřování kauzy Opencard, kde se řešila pochybení orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování korupce v této veřejné zakázce. Celkem poslanci našli 21 pochybení.

Zřízení takové komise, provedení vyšetřování a jeho završení vydáním závěrečné zprávy a případně i iniciováním trestněprávních důsledků je ústavním právem Poslanecké sněmovny. Vychází z čl. 30 Ústavy, podle kterého „pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců“. Návrh následně musí získat většinovou podporu sněmovního pléna.

Jde o nástroj parlamentní kontroly, který mohou vykonávat pouze poslanci.

Jak poznamenává pro ParlamentníListy.cz právnička Klára Samková: „Parlamentní komise je projevem nedůvěry k oficiálnímu vyšetřování“.

Samková podotýká, že na poslaneckou komisi se vztahují sněmovní pravidla o mlčenlivosti, což do značné míry eliminuje obavy státního zastupitelství z ohrožení vyšetřování.

V případě poslaneckých komisí je obecně možné uzavřít jednání a zavázat poslance mlčenlivostí, pokud by to vyžadovaly bezpečnostní zájmy. V tom je režim trochu podobný pravidlům pro jednání poslaneckých výborů.

Komise má ale volnější režim v tom, že se může dohodnout, že bude jednat uzavřeně a zaváže poslance mlčenlivostí i nad rámec těchto pravidel.

Tím by se podle Samkové měl předseda Jindřich Rajchl zaštítit.