Ladikova glosa: A tohle si fakt platíme z našich peněz? Změnilo se něco od roku 1914?

iDNES z Výroční zprávy BIS: Agenti (Ruska) podle BIS mají za úkol různé věci, a to od převozu lidí či zásilek, focení a natáčení citlivých objektů, jako jsou vojenské základny či překladiště vojenské pomoci na Ukrajinu, až po žhářské útoky a ohrožení životů. „V Česku v loňském roce takto došlo k zapálení autobusu v pražském depu Klíčov, které měl na svědomí občan Kolumbie zlákaný finanční odměnou nabízenou na internetu,“ připomíná BIS.

To si z nas robi ta BISka prdel? Opět sem si vzpomněl na Švejka: „Je to těžké, fotografovat nádraží?“

„Lehčí než něco jinýho,“ odpověděl Švejk, „poněvadž se to nehejbá a pořád to nádraží stojí na jednom místě a člověk mu nemusí říkat, aby se tvářilo příjemně.“

Ty vole, a tohle si fakt platime z našich peněz? Změnilo se cosik od roku 1914?

Vidlák: Marie Divišová správně upozornila na to, že s hentím blackoutem jsme vlastně měli štěstí, protože přišel ve dne a ne v noci. Sice se čtvrtina republiky v podstatě zastavila a škody jdou do miliard peněz, ale svítilo sluníčko, bylo příjemně teplo a energetici předvedli neuvěřitelnou souhru a všechno připojili zpátky během několika hodin. Vlastně to byla taková pauza ve dni plném shonu. V noci by to bylo úplně jiné kafe.

Společnost se nám pěkně rozdělila na ty, kteří se spokojili s vysvětlením, že za všechno mohl spadlý fázový vodič a na ty, kterým takové vysvětlení nestačilo a pokládali prokleté otázky, jak je možné, že stačila jedna porucha jednoho drátu na jednom vedení? Takové věci se přece dějí běžně. Žádný materiál nevydrží navěky, v zimě občas strhne vedení námraza, já si pamatuju jednoho traktoristu, který za svým velkým strojem tahal ještě větší secí mašinu, zavadil s ní o sloup velmi ysokého napětí a normálně ten velký stožár pokácel, jako by se nechumelilo… Ale nepamatuju si, že by z toho byl blackout na čtvrtině území.

Dále jsme se dozvěděli informaci, kterou nikdo povolaný ani nezpochybnil ani nevyvrátil, že v inkriminovanou dobu docházelo k výrazným přetokům proudu z Německa i Polska směrem k nám. V Německu prostě svítilo sluníčko, foukal vítr a přes naše vedení šlo zhruba dvojnásobné množství elektriky oproti plánovaným kapacitám.

Nikdo také nezpochybnil, že ke kolapsu sítě nedošlo kvůli nedostatku výroby elektrické energie v našich elektrárnách, ale kvůli přebytku. Tím bych považoval celou věc za uzavřenou. Když na dálnici dojde k řetězové havárii, také nakonec odpovědnost přišijí nějakému chudákovi, který nedobrzdil a když v té havárce někdo umře, tak ho za to zavřou. Ale viníkem je samozřejmě nedostatečná kapacita dálnice, která nepostačuje provozu. Nějaký nezkušený, unavený, či zbrklý řidič se vždycky najde. Řešením není hledání časové osy, nebo represe proti řidičům, ale prosté rozšíření dálniční sítě, aby se provoz rovnoměrněji rozprostřel.

SOSP: Český entomolog a kritik islámu Martin Konvička podle svých slov přišel o profil na sociální síti Facebook, který měl 11 let a sledovanost něco pod 20 000 sledujících. „Mají to tam kluci leftardští pevně v rukou. Nemíním se s tím vůbec vytáčet, mazání stránek holt k fašismu patří,“ komentoval to Konvička na konkurenční síti X.

Protiproud: Evropa kdysi bývala prostorem svobody pohybu, otevřených hranic a občanské suverenity. Dnes se pod fasádou progresivní civilizace mění v absurdistán, kde jsou chatrné zbytky svobod už jen dávkované a podmíněné splněním nekonečné řady kritérií.

Regulace, zákazy, pokuty a digitální špehování tvoří novou krajinu, v níž se člověk pohybuje jako jen figurka ve hře, jejíž pravidla určují úředníci v Bruselu, Berlíně nebo Paříži – a mění je tak často, jak je zrovna potřeba. Kdo má správný pohon auta, topí v povoleném kotli, jí schválené potraviny a nemá „nadměrnou uhlíkovou stopu“, ten může být ještě chvíli v klidu.

Omezování dopravy, emisní zóny, klimatické limity a digitální sledování jsou jen některé z nástrojů této velké evropské laboratoře poslušnosti. Vždy jde samozřejmě o „vyšší dobro“, „udržitelný rozvoj“ či „ochranu planety“ – ale ve skutečnosti sledujeme nenápadný, ale vytrvalý pochod směrem k modelu společnosti, v níž budou svoboda pohybu a volba životního stylu pouze výsadou poslušných a dobře zařazených. Kdo vzdoruje, je postupně vytlačen na okraj – ekonomicky, společensky, nakonec i fyzicky, když už nebude smět ani projet vlastním městem bez digitálního povolení.

Londýn: Řidiči starších aut platí denně až 12,50 liber za vjezd. Kamery snímají každé auto, pokuty jsou už (kromě velmi bohatých) neúnosné.

Oxford: „Traffic filters“, 15minutové město. Město rozřezané do zón, v nichž obyvatelé mohou autem projet omezeně. Musí žádat o povolení, počet průjezdů je přísně limitován. Kamery kontrolují každý pohyb, vše pod záminkou „čistého ovzduší“.

Bath: Zóna čistého ovzduší (Clean Air Zone), kde musejí platit dodávky, taxíky, autobusy i starší auta. Desítky liber za každý vjezd – v reálu jen další daň pro chudé.

Paříž: Starší auta mají zákaz vjezdu do města, dieselová auta prakticky vymizela. Každých pár měsíců další zpřísnění – rušení parkovacích míst, zavádění poplatků za vjezd, vyhánění malých podnikatelů a řemeslníků na periferii.

Grenoble, Lyon: Zóny s nulovou emisí, kontrola pomocí kamer a přísné pokuty. Pokud nesplňujete absurdní nové normy, jste nechtěný element.

Berlín: Rozsáhlá Umweltzone – auta bez „zelené plakety“ mají zákaz vjezdu do centra, zákaz parkování na mnoha místech pro nerezidenty.

Hamburk: První zákaz vjezdu dieselových aut na dvou hlavních ulicích už od roku 2018.

Stuttgart, Mnichov, Frankfurt: Zákazy vjezdu dieselových aut, restrikce parkování, tlak na zavírání tradičních podniků kvůli novým normám.

Milán: Obří zóna Area C, kde je vjezd zpoplatněn, vyhrazen jen „čistým“ vozům. V některých dnech plošné zákazy vjezdu.

Řím: Postupně se zpřísňují zákazy vjezdu pro starší auta, diskutuje se i o zavádění „klimatických pasů“ pro obyvatele.

Madrid: „Madrid Central“ – zákaz vjezdu starších aut, placené vjezdy, digitální monitoring pohybu vozidel.

Barcelona: Plošné zákazy pro vozy nesplňující ekologické normy, včetně zákazů jízd do práce pro statisíce lidí.

Amsterdam, Rotterdam: Rozšiřování bezautových zón, povinné zavádění kamer pro sledování dopravy, nové poplatky pro vjezd do centra. Belgie (Brusel, Antverpy): Omezování vjezdu, zavádění digitálních zón, povinné „environmentální viněty“. Vídeň: Parkování jen s povolením, časová omezení pro vjezd do center, plánování bezautových čtvrtí.

SOSP: Ursula von der Leyen přestála hlasování o důvěře. Vyslovení nedůvěry by vedlo k pádu celé Komise a možná i k novým eurovolbám. Nestalo se tak i „díky“ 6 hlasům českých europoslanců, 4 další v této zásadní volbě nehlasovalo. Celkem hlasovalo 175 pro odvolání, 18 se zdrželo, 167 se rozhodlo nezúčastnit (součet 360) a 360 hlasovalo proti. Potřeba byla dvoutřetinová většina.

Ladik Větvička, Kassau, Slovensko