Lidé se bojí jako za komunismu

Neradujte se, žádná změna na podzim nemusí přijít, a pokud ano, tak k horšímu.V pořadu Rozhovory PL to řekla advokátka Klára Samková. Dříve podle ní lidé věřili, že se dá něco změnit volbami a má smysl se veřejně angažovat, aby se naše země ubírala směrem, který si významná většina národa přeje. „Všechno tohle mě absolutně přešlo a přešlo to i naprostou většinu národa. Moje a starší generace zcela přešla do módu, ve kterém byla vychována, to znamená do komunistického režimu, a najela na život ve velké opatrnosti i na úrovni rodin. S kým se bavím, co říkám o svém vlastním životě apod.,“ míní advokátka.

Počet lidí, kteří přestali se současným režimem kooperovat a zcela se stáhli do vlastních „podzemních“ akcí nebo do úplného soukromí, je podle advokátky neporovnatelně větší, než byl za komunismu.

„Zatím se tu nepopravuje,“ uvedla. „Stalinistický teror skončil smrtí Stalina a nejkrutější komunistická léta trvala relativně krátkou dobu, což je samozřejmě neomlouvá, ale potom bylo téměř dalších čtyřicet let, kdy se to tak nějak plácalo. Máme ale čekat, až se zde začne popravovat další Milada Horáková? To je moment, kdy teprve začneme historii a novou dobu srovnávat?“ ptá se Samková s tím, že po většinu bývalého režimu se lidé museli přizpůsobovat a kličkovat, čehož je v současnosti podle jejích slov nepoměrně víc.

„Je to dáno zapojením sociálních sítí. Když se dříve odebíralo Rudé právo, všichni věděli, že to je komunistický plátek, a večer si pustili Hlas Ameriky. Dneska velká část národa čučí na ČT24 a má dojem, že dostává skutečné nezávislé informace, a ani je nenapadne, že by tomu mohlo být jinak. Večer se ale už žádná znělka Hlasu Ameriky nerozezní,“ podotýká.

Proto je podle doktorky Samkové z dnešního pohledu situace horší. „Máme celou řadu alternativních médií, ale dokud nebude celostátní celoplošné vysílání ve stylu americké FOX News, nemáme šanci,“ míní.

Na otázku, zda v budoucnosti mohlo v daleko větší míře než po ruské invazi na Ukrajinu dojít k vypnutí zpravodajských webů, které nebudou pohodlné, odmítá reagovat s tím, že to je víc než zřejmé.

Česká republika podle Kláry Samkové není suverénní zemí a je to prý podobné, jako když občan vlastní nemovitost. „Vlastnické právo se skládá z holého vlastnického práva, když jste zapsán v katastru. Potom že můžete tu nemovitost užívat a požívat z ní plody a nakládat s ní. Velmi podobné to je se státní suverenitou. Zbylo nám jenom holé vlastnické právo. Jsme zapsaní v katastru, máme oficiální mezinárodněprávní subjektivitu, hojně okleštěnou Lisabonskou smlouvou a následnými pasměrnicemi, ale další atributy státnosti jsou natolik potlačené, že mám pochybnosti, zda vůbec můžeme mluvit o naší zemi,“ uvažuje.

„Uvažuji také o naší vládě, zda je skutečně naše. Je to vláda, kterou jsme si zvolili? Dovolte mi paralelu s rokem 1946, kdy výrazná část politických stran byla zakázána a k volbám byly připuštěny jen čtyři politické strany. Ptám se, zda to byla opravdu svobodná volba československého lidu, že si v roce 1946 zvolil komunistickou vládu? A stejně tak se ptám, zda šlo o svobodnou volbu, ve které si národ zvolil tohoto prezidenta, který je dnes na Hradě? A že jsme si zvolili tuto vládu, která dnes vládne? Nedejte se vysmát,“ konstatuje advokátka.

Bude prý namístě začít pokládat zásadní otázky. „Do jaké míry zejména mediální manipulace způsobily skutečnou transparentnost a přinesly skutečnou zodpovědnost? Jinak řečeno, byla jiná možnost? Co se mohlo dělat jiného proti tomu, aby volby takto dopadly. Říkám nic, protože to nebylo ve velmocenském zájmu a především to nebylo v zájmu tehdejší Bidenovy administrativy. Bylo to plně v jejich režii a v režii Bruselu. Parametry jsou nastaveny tak, že jsem dnes ochotná mluvit o dalším Mnichovu, pokud je řeč o volbě prezidenta Pavla a vládě Petra Fialy,“ říká nekompromisně.

Na otázku, zda takové vyjádření není příliš silné, reaguje rovněž bez mrknutí oka. „To je mi jedno, můžu si mluvit, co chci. A až mě zavřou, tak mě zavřou,“ dodává.

Mnozí občané se s nadějí upínají k podzimním sněmovním volbám s tím, že dojde ke změně vládní garnitury. Je podle Samkové tato naděje namístě? „Držím jim palce a posílám křížeček,“ reagovala.

„K volbám je nutno jít, je nutno volit, ale rumunské prezidentské volby podle mého názoru zcela přesně ukazují, jak to na podzim v České republice dopadne. Je tu pověstná Bidenova křivka, což není pouze korespondenční volba, ale i nedostatek jiných dalších svobodných informací. Nezapomeňte na další věc, což je strach,“ dodává Klára Samková v pořadu Rozhovory PL.