IVAN HOFFMAN
Říká se, že člověk si zvykne i na smrt. Plyne z toho ale, že by měl? Testem globálních trendů je jejich lokální realizace, čili to, jak dobré nápady developerů potěší anebo vyděsí lidi, kterých se konkrétně dotknou. Řekne-li se, že bezemisní energetika prospěje planetě, sotva kdo bude proti. Mít ale za humny 230 metrů vysokou vrtulovou obludu touží málokdo. Vlastně nikdo. Stejně jako nikdo netouží bydlet vedle obřího odpadového centra, které slibuje chvályhodnou recyklaci, anebo jako si přínos vysokorychlostní železnice nepochvaluje obyvatel domu, za kterým se developer chystá položit koleje.
Případy, kdy z úsilí o globální dobro rezultuje lokální peklo, jsou z historického pohledu novum, za které vděčíme globalizaci. V minulosti mělo lokální peklo lokálního viníka, kterého ani nenapadlo dělat se dobrodincem. Až globalizace umožňuje páchat dobro, často smyšlené, hlava nehlava, aniž by Ti, kdo se dobrem proviní, nesli za jeho negativní důsledky osobní odpovědnost.
Že je něco špatně, se pozná už ze způsobu, jak se nechtěné projekty záludně prosazují. Zásadně v tichosti, šeptem, čili s čertem, ve snaze postavit dotčené občany před hotovou věc, anebo jim alespoň ztížit sebeobranu. Když už se záměr povinně objeví na úřední desce, je sepsán těžko srozumitelnou právnickou hatmatilkou, plnou zkratek a odkazů na paragrafy. Než domorodcům dojde, která bije, a sepíšou nesouhlasnou petici, na stole už leží závěr zjišťovacího řízení, plný dobrozdání různých úřadů, komisí či odborů, které nemají námitky ani připomínky a v nejhorším případě dobromyslně podotknou, co by se hodilo ověřit, či doplnit.
Zastavit byrokratickou mašinérii, jež jde na ruku developerům, je úkol nadlidský. O obyvatele dané lokality totiž u zelených koncepcí nejde. Firma, která zaplevelí krajinu větrníky, je pionýrem nového, moderního světa. Na jejích prospektech a vizualizacích se místo rolníků projíždějí mezi vrtulemi po cyklostezkách vysmátí výletníci. Kdyby si domorodci pozorně nastudovali, jaké dobrodiní se na ně chystá, nutně by seznali, že jediným důvodem, proč se mezi vrtule na Hané už nenarodili, bylo, že jejich předkové nevěděli, jak na to.
Bude to už třiatřicet let, co jsem kráčel čerstvě zkolaudovaným vyasfaltovaným betonovým korytem, vysoko nad okolní krajinou, do kterého byl pak přesměrován Dunaj. Nic děsivějšího jsem nikdy nezažil. Když jsem pak na tiskové konferenci ke spuštění vodního díla Gabčíkovo potkal jeho stavitele, zaskočil jsem je dotazem, zda se jim ta stavba líbí. Po krátkém přemítání, co tou otázkou sleduji, mi ředitel Hydrostavu řekl: „Ano, líbí.“
(37 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Všeobecně či globálně je známo,že tzv.bruselští kleptoraté a jejich posluhovači jsou těžce závislí na dovážce kokainu z Venezuely.Kdo ví,jestli americká blokáda Venezuely a jejího narko-krále Madura není součástí vyjednávací pozice normálního světa.
Ze strany konzervativců si myslím nepůjde o nějakou odplatu „oko za oko…“ a povraždit co nejvíce levičáků,ale spíše o pozvolné oddalováni od levicových extrémistů v naší civilizaci,až dojde ke Schizmatu,jako už jednou předtím.Oni nás chladnokrevně vraždí,my se jich s prsten na nose obyčejně štítíme.
Možná mohl pan novinář nebo čím užitečným se vlastně živí udělat takovou konečnou tečičku za svým pláčem, že kdyby lidstvo už teď mělo gryndýl energie plnou mošnu jak se říká, tak by byl na světě konečně klid a mír od diktátorských magorů, kteří ty dnešní nutnosti světa a rabování fosilních paliv používají jako náhradu za iskandery. No a ti s těmi pokrývkami hlavy by konečně museli začít něco užitečného tvořit svými ručičkami a ne spoléhat na výrobky ruk těch bezvěrců.
Konečná tečíčka tě teprve kamaráde čeká.Jeden z vás začal zpívat.Ty z toho určitě mít radost nebudeš.
C. Ale copak pane copak Vám zase ti ošliví udělali? To je dneska mládež že? Já nevím pane co kdo zpívá ale já si po ránu zpívám krááasná zem to na pohled. No Vy tu Vaši z dob rudých khmérů ČSSR již vzhůru psanci? Anebo Sajuz něrušila? Tak vidíte jaké máme dneska možnosti .Tak nám zas někdy něco pěkného popřejte. S Vámi má ten svět naději.