Maďarské volby nejsou jen o Maďarsku

Jako dlouholetý přítel Maďarska a – a to je třeba zdůraznit – osobní přítel, kolega a příznivec Viktora Orbána budu v neděli, zejména večer, velmi nervózně očekávat výsledky maďarských parlamentních voleb.

Ve hře je mnoho – v Maďarsku, v jeho sousedních zemích i v Evropě obecně. Volby podle mého názoru potvrdí velmi specifickou cestu maďarského politického vývoje, dají premiérovi Orbánovi další šanci pokračovat ve vedení země, zaručí další éru maďarské nezávislosti a znovu zajistí specifické směřování maďarské společnosti, tak, jak se v posledních „orbánovských“ desetiletích utvářelo.

Nebude snadné po šestnácti letech nepřetržitého vedení země znovu ve volbách zvítězit. Premiér Orbán bude muset překonat nejen domácí opozici, ale i mocné zahraniční protivníky, kteří již dlouhou dobu rozsáhle a agresivně zasahují do maďarských záležitostí. Složení této skupiny lidí a institucí je sice velmi různorodé, spojuje je však záměr evropské nomenklatury podřídit si poslední zemi EU, která se snaží prosazovat nezávislou politiku, která se odvažuje formulovat své vlastní suverénní představy, která nechce přijít o svůj národní stát a která nechce být řízena zvenčí.

Existuje mnoho Evropanů, kteří rezolutně odmítají evropské politické unifikování organizované z Bruselu, ale neexistuje žádná další země EU, která by to dělala jako země. Právě v tomto ohledu nejsou maďarské volby jen o Maďarsku.

Pokud by odpůrci Evropy národních států, odpůrci Evropy nezávislých zemí a odpůrci Evropy „Vaterländer“ uspěli a maďarské volby vyhráli, prohrajeme všichni. My v sousedních zemích Maďarska, my ve střední a východní Evropě, my v bývalých komunistických lidových demokraciích, kteří – díky své specifické zkušenosti – máme velmi odlišné pohledy na způsoby a formy evropské spolupráce než ti, kteří tuto zkušenost nemají. „Staré“ země EU to bohužel nevidí tak jasně, což se projevuje podceňováním negativních a nedemokratických vývojových tendencí Evropské unie posledních desetiletí.

Věřím nejen Viktoru Orbánovi, ale také moudrosti a racionalitě maďarského lidu, věřím hrdým Maďarům, kteří tak výrazně prokázali svůj vztah ke své historické zemi v letech 1848–1849 a v roce 1956, stejně jako v mnoha dalších historických okamžicích. Maďaři se nechtějí ztratit v evropském liberálně-demokratickém guláši.

Vítězství Orbána a jeho stoupenců bude vítězstvím všech evropských demokratů, lidí, kteří podporují konstruktivní, přátelskou a dobrovolnou spolupráci mezi státy Evropy, ale kteří odmítají nedobrovolné politické unifikování kontinentu.