Ministr Zůna se má soustředit na armádu. Muniční iniciativu čeká důkladná revize

JAKUB SAMEK

Na jednání koaliční rady vládních stran ANO, SPD a Motoristů sobě bylo dohodnuto, že ministr obrany Jaromír Zůna (nominovaný SPD) se bude nadále vyjadřovat především k otázkám týkajícím se armády, jejího zabezpečení a modernizace.

Zahraničněpolitická témata, včetně postoje k Ukrajině, převezme premiér Andrej Babiš. Tato úprava komunikace reaguje na kritiku části příznivců SPD, kterým se nelíbila Zůnova vyjádření o pokračující podpoře Ukrajiny proti ruské agresi a o české muniční iniciativě. Řešení zachovává pozici vicepremiéra a ministra Zůny ve vládě – SPD neuvažuje o jeho výměně a zdůrazňuje, že jeho pozice je pevná. Zůna, jako zkušený generál s dlouholetou praxí v armádním prostředí, se tak má soustředit na klíčové priority resortu obrany, jako jsou početní stavy ozbrojených sil, modernizace výzbroje, posílení obranyschopnosti a plnění závazků vůči NATO. Jeho kompetentní a rozhodný přístup k těmto oblastem je v souladu s dlouhodobými cíli české bezpečnostní politiky, které premiér Babiš prosazuje jako prioritu národních zájmů.

SPD v roce 2022 ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila

Prezident Petr Pavel k situaci po páteční tiskové konferenci ministra obrany uvedl: „(Ministr obrany Jaromír Zůna) Neřekl nic jiného, než k čemu se sama SPD hned po zahájení agrese v roce 2022 zavázala. Není jediný důvod k tomu, aby teď kritizovali to, co říká Jaromír Zůna jako ministr obrany. Navíc je to plně v kontextu toho, co premiér považuje za svou politiku ve vztahu k Ukrajině a bezpečnosti.“ Prezident tím odkázal na usnesení Poslanecké sněmovny z 24. února 2022, které jednohlasně odsoudilo ruskou agresi, vyjádřilo podporu územní celistvosti Ukrajiny a jejímu právu na obranu, a v němž mj. najdeme:

„Poslanecká sněmovna (…) kategoricky odsuzuje barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska proti Ukrajině, která je v rozporu se základními normami mezinárodního práva i zásadami vzájemných vztahů mezi civilizovanými národy a která ohrožuje jak životy nevinných lidí, tak samotné základy bezpečnostní architektury v Evropě (…) vyjadřuje nesouhlas s předchozími nelegálními kroky Ruské federace včetně uznání nezávislosti tzv. Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, anexi Krymského poloostrova a vojenské okupace těchto území (…) vyjadřuje jednoznačnou podporu Ukrajině v této těžké chvíli, podporuje její územní celistvost a svrchovanost v mezinárodně uznaných hranicích a zdůrazňuje, že Ukrajina má plné právo na obranu svého území, stejně tak jako má právo na volbu svého vnitřního ústavního, společenského a politického uspořádání a svého zahraničně politického směřování (…)“

Poslanecký klub SPD: Zůna na Ukrajinu nepojede

Pro toto usnesení hlasovalo ten den všech 18 přítomných poslanců SPD. Místopředseda SPD Radim Fiala po včerejším jednání koaliční rady uvedl: „Pan ministr Zůna bude komunikovat věci, které se týkají armády, které se týkají zabezpečení. A zahraniční věci že prostě v principu náleží premiérovi, to znamená Ukrajina, to patří do gesce premiéra, to bude komunikovat premiér.“ Po jednání vlády proběhlo také jednání poslaneckého klubu SPD, jehož závěry prezentoval předseda hnutí Tomio Okamura:

„Na jednání byly s poslaneckým klubem projednány současné úkoly, které řeší MO. Tyto problémy a jejich řešení jsou dědictvím za minulou vládou. Ministr obrany hodlá tyto problémy řešit v souladu s programovým prohlášením vlády, do kterého se významně promítl i volební program Hnutí SPD.

Peníze z rozpočtu ČR nebudou nadále používány na nákup munice a zbraní pro Ukrajinu.

MO připraví pro rozhodování vlády ČR podklady k ukončení role MO v takzvané „muniční iniciativě“. A projedná je koaliční rada a následně vláda ČR.

O dalším postupu ve věci letounů F35 o jejichž nákupu rozhodla Fialova vláda bude jednat nová vláda. Pro SPD je tento nákup nevhodný a příliš drahý.

Ministerstvo obrany bude případně analyzovat a podporovat všechny možnosti a dopady takového rozhodnutí včetně varianty odstoupení od smlouvy.

Ministr obrany nepřijal pozvání k návštěvě Ukrajiny, které obdržel.

Podpora Ukrajiny musí vést k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a nastolení míru.

Cestou k tomu je úspěch jednání, které probíhají na základě iniciativy prezidenta USA Donalda Trumpa.

Ministr obrany rozhodl o propuštění všech nominantů předchozí vlády na Ministerstvo.“

Ministr Jaromír Zůna závěry včerejší koaliční rady a poslaneckého klubu SPD komentovat nechtěl. Redakce požádala o komentář také předsedu sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) – jeho případné vyjádření doplníme.

Osud české muniční iniciativy

Česká muniční iniciativa bude tématem Bezpečnostní rady státu 7. ledna 2026. Premiér Babiš ji po jednání na Ministerstvu obrany s ředitelem agentury AMOS Alešem Vytečkou označil za „v principu dobrou věc“, s důrazem na prověření transparentnosti a absence korupce.

Česká muniční iniciativa vznikla na jaře 2024 pod předchozí vládou jako mezinárodní projekt koordinovaný Českou republikou, který představoval významný příspěvek k podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Díky ní bylo Ukrajině dodáno přes čtyři miliony kusů dělostřelecké munice, přičemž jen v letošním roce to bylo 1,8 milionu kusů. Financování zajišťují především zahraniční partneři, jako Nizozemsko, Dánsko, Německo, Norsko či Kanada, kteří do projektu vložili cca 100 miliard korun. Česko v této iniciativě plní roli koordinátora a zprostředkovatele (samo přispělo asi 3 miliardami korun).

Kritika české muniční iniciativy

České muniční iniciativě je vytýkáno především několik klíčových aspektů, které vyplývaly z jejího utajeného charakteru a způsobu fungování. Kritika se objevovala zejména ze strany opozice (včetně hnutí ANO a Andreje Babiše), některých senátorů a investigativních novinářů, přičemž ministerstvo obrany a předchozí vláda tyto výtky opakovaně odmítaly jako nepodložené nebo politicky motivované.

Jedna z nejsilnějších výtek se týkala cen. Například senátor Lukáš Wagenknecht v srpnu 2024 poukázal na to, že firma Excalibur Army (součást Czechoslovak Group) nabízela 155mm granáty za 3200 eur/kus (s dodáním do Česka), zatímco Ukrajina je údajně nakupovala přímo za nižší ceny (kolem 2700 eur s dopravou na Ukrajinu). Marže zprostředkovatelů byly označovány za neúměrně vysoké. Andrej Babiš iniciativu označoval za „předraženou“, munici za „plesnivou“ nebo „starou skladovou zásobu pochybné kvality“ a mluvil o možném „okrádání Ukrajinců“.

V sobotu ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš k iniciativě uvedl, že se s jejími detaily teprve seznamuje: „Tak se konečně dozvím detaily o muniční iniciativě, která ano, je kvitovaná ze strany našich spojenců. Rád se seznámím a dám vám vědět, co si o tom myslím.“ Budoucnost iniciativy tedy bude projednána na zasedání Bezpečnostní rady státu 7. ledna 2026, kde premiér navrhne definitivní stanovisko po získání všech relevantních informací. Babiš již dříve zdůraznil, že Česko podporu Ukrajiny nezpochybňuje, ale klade důraz na humanitární pomoc a na to, aby vojenská podpora probíhala transparentně a bez rizik pro české daňové poplatníky.

SECURITYMAGAZIN.CZ

(4 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...