Mírové rozhovory o Ukrajině v Miami po třech dnech skončily. Nevyřešily prakticky nic

Ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech, Olga Stefanishyna, v sobotu uvedla, že i po třech dnech rozhovorů „přetrvávají obtížné problémy“. Nicméně dodala, že „obě strany dále pracují na nalezení realistických a přijatelných řešení“.

Za hlavní výzvy v současné fázi označila velvyslankyně otázky území a záruk. Stefanishyna dále řekla, že aktivně hledají optimální přístupy k jejich řešení, a slíbila více podrobností po shromáždění všech informací.

Otázky území a bezpečnostních záruk představují dlouhodobé překážky pro jakoukoli případnou dohodu. Kyjev nadále trvá na tom, že spravedlivý konec války musí zahrnovat spolehlivé bezpečnostní záruky a nesmí vést k tomu, že by Ukrajina musela Rusku postoupit další území. Ruský prezident Vladimir Putin na začátku týdne v Indii prohlásil, že jeho země má v úmyslu obsadit východní ukrajinskou oblast Donbas za každou cenu.

Rozhovorům v Miami předcházela návštěva Kushnera a Witkoffa v Moskvě. Prezident Trump ve středu uvedl, že americká delegace absolvovala s Putinem „velmi dobré setkání“ a že věří, že by si ruský prezident „přál konec války“. Toto setkání ovšem k žádnému průlomu nevedlo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na sociální síti napsal, že měl „dlouhý“ a „konstruktivní“ telefonický hovor s Witkoffem a Kushnerem a také s ukrajinskou delegací v Miami.

Dále Zelenskyj řekl, že probrali řadu aspektů a prošli klíčové body, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit nebezpečí nové ruské invaze v plném rozsahu. Shodli se také na následných krocích a formátech dalších jednání se Spojenými státy.

V hovoru byla rovněž diskutována hrozba, že Rusko nedodrží své sliby, jak se již v minulosti opakovaně stalo. Zelenskyj uvedl, že Hnatov a Umerov mu mají osobně předložit podrobnou zprávu o průběhu vyjednávání. Vysvětlil, že ne vše je možné probrat po telefonu, a proto je nutné úzce spolupracovat s týmy na návrzích a nápadech.

Mír a jeho podmínky budou také námětem pondělního setkání Zelenského s lídry Německa, Francie a Británie v Londýně. Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu řekl, že tato diskuze zahrne „situaci a probíhající vyjednávání v rámci americké mediace“.

Kreml uvítal, že USA odstranily označení Ruska za hrozbu. Ruská strana samostatně přivítala novou strategii národní bezpečnosti Spojených států, která byla zveřejněna v pátek a představuje nové směřování americké zahraniční politiky administrativy prezidenta Trumpa.

Tato strategie zaujímá nebývale konfrontační postoj vůči Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl pro státní tiskovou agenturu TASS, že dokument Trumpovy administrativy již neobsahuje formulaci označující Rusko za hrozbu. Dodal, že to považují za pozitivní krok a že tato sdělení jsou celkově v kontrastu s přístupy předchozích administrativ.

Dokument sice konstatuje, že evropské státy považují Rusko za „existenciální hrozbu“, ale Spojeným státům připisuje významnou roli v diplomacii. Washington se podle něj snaží znovu nastolit „podmínky stability uvnitř Evropy a strategické stability s Ruskem“.

Strategie národní bezpečnosti z roku 2022 za Bidenovy éry říkala, že Rusko představuje „bezprostřední hrozbu pro svobodný a otevřený mezinárodní systém“. Podle ní Rusko bezohledně porušuje základní zákony mezinárodního pořádku, jak ukázala jeho brutální agrese vůči Ukrajině. Nový dokument Trumpovy administrativy rovněž opakuje snahu o „ukončení vnímání a zabránění realitě NATO jako neustále se rozšiřující aliance“.