Mnichovská dohoda je oblíbená mantra překrucovačů historie. Co jí ve skutečnosti předcházelo

JIŘÍ JOHN

Mezinárodněprávní a diplomatické dokumenty, které v roce 1938 umožnily zformovat Mnichovskou dohodu:

1. Právní základy (Versailles a Saint-Germain, 1919)

Vznik Československa nesl od počátku mezinárodněprávní podmínky, které se v roce 1938 staly pastí:

• • Článek 86 Versailleské smlouvy: ČSR v něm dala vítězným velmocem bianco šek k tomu, aby určovaly opatření na ochranu menšin v zemi.

• • Malá smlouva ze Saint-Germain: Převedla otázku národnostních menšin z vnitřní záležitosti ČSR na pole mezinárodního práva pod dohledem Společnosti národů.

• • Princip plebiscitu: Versailleská smlouva zavedla lidová hlasování i v jiných smíšených oblastech Evropy, což dalo Hitlerovi ideální propagandistický argument pro „právo na sebeurčení“ sudetských Němců.

2. Selhání garancí a diplomatické precedenty (1925–1938)

• • Locarnské dohody (1925): Vytvořily dvě kategorie hranic. Zatímco západní hranice Německa byly mezinárodně garantovány, východní (včetně ČSR) nikoliv. Součástí sice byla Československo-německá arbitrážní smlouva (určující pětičlenný výbor nezávislých rozhodců pro mírové řešení sporů), Německo ji však v roce 1938 ignorovalo a Západ k její aktivaci nedal Praze čas.

• • Runcimanova mise (léto 1938): Britský emisar lord Runciman po prověřování situace v Sudetech oficiálně doporučil okamžité odstoupení území Německu bez plebiscitu, čímž dal britské politice appeasementu „objektivní“ alibi. Runcimen vycházel z aktuální situace i z faktu, že v r. 1935 Sudetoněmecká strana v Sudetech drtivě zvítězila a dokonce i v celé ČSR se stala nejsilnější stranou. Sudetoněmecká strana (SdP): Získala 1 249 530 hlasů (celostátně 15,2 %). Z hlediska absolutního počtu odevzdaných hlasů se stala vítězem voleb v celém Československu.

• • Mandáty: Kvůli systému přepočtu hlasů v tehdejších volebních krajích získala SdP 44 mandátů, čímž skončila těsně druhá za českými agrárníky (45 mandátů).

3. Zlomení ČSR: Noční ultimátum (20.–21. září 1938)

Klíčový moment nenastal v Mnichově, ale o týden dříve v Praze:

• • Britský a francouzský vyslanec navštívili ve 2:00 ráno prezidenta Edvarda Beneše v ložnici a předali mu druhou britsko-francouzskou demarši.

• • Velmoci pohrozily, že pokud ČSR nepostoupí území s více než 50 % obyvatelstva hlásícímu se k německé národnosti, Francie nesplní spojeneckou smlouvu z roku 1924, ČSR zůstane zcela izolovaná a bude označena za viníka války.

• • Vláda i Beneš pod tímto enormním nátlakem 21. září v 17:00 kapitulovali a s principem odstoupení území souhlasili.

Když se 29. září 1938 sešli v Mnichově Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini, nerozhodovali o tom, zda ČSR o území přijde. Využili právní páky z Versailleské smlouvy, ignorovali locarnskou arbitráž a pouze technicky zrealizovali to, co odříznuté a zrazené Československo muselo pod nátlakem slíbit již o týden dříve.