Mnichovská dohoda je oblíbená mantra překrucovačů historie. Co jí ve skutečnosti předcházelo




Sdílet článek:

JIŘÍ JOHN

Mezinárodněprávní a diplomatické dokumenty, které v roce 1938 umožnily zformovat Mnichovskou dohodu:

1. Právní základy (Versailles a Saint-Germain, 1919)

Vznik Československa nesl od počátku mezinárodněprávní podmínky, které se v roce 1938 staly pastí:

    • Článek 86 Versailleské smlouvy: ČSR v něm dala vítězným velmocem bianco šek k tomu, aby určovaly opatření na ochranu menšin v zemi.
    • Malá smlouva ze Saint-Germain: Převedla otázku národnostních menšin z vnitřní záležitosti ČSR na pole mezinárodního práva pod dohledem Společnosti národů.
    • Princip plebiscitu: Versailleská smlouva zavedla lidová hlasování i v jiných smíšených oblastech Evropy, což dalo Hitlerovi ideální propagandistický argument pro „právo na sebeurčení“ sudetských Němců.

2. Selhání garancí a diplomatické precedenty (1925–1938)

    • Locarnské dohody (1925): Vytvořily dvě kategorie hranic. Zatímco západní hranice Německa byly mezinárodně garantovány, východní (včetně ČSR) nikoliv. Součástí sice byla Československo-německá arbitrážní smlouva (určující pětičlenný výbor nezávislých rozhodců pro mírové řešení sporů), Německo ji však v roce 1938 ignorovalo a Západ k její aktivaci nedal Praze čas.
    • Runcimanova mise (léto 1938): Britský emisar lord Runciman po prověřování situace v Sudetech oficiálně doporučil okamžité odstoupení území Německu bez plebiscitu, čímž dal britské politice appeasementu „objektivní“ alibi. Runcimen vycházel z aktuální situace i z faktu, že v r. 1935 Sudetoněmecká strana v Sudetech drtivě zvítězila a dokonce i v celé ČSR se stala nejsilnější stranou. Sudetoněmecká strana (SdP): Získala 1 249 530 hlasů (celostátně 15,2 %). Z hlediska absolutního počtu odevzdaných hlasů se stala vítězem voleb v celém Československu.
    • Mandáty: Kvůli systému přepočtu hlasů v tehdejších volebních krajích získala SdP 44 mandátů, čímž skončila těsně druhá za českými agrárníky (45 mandátů).

3. Zlomení ČSR: Noční ultimátum (20.–21. září 1938)

Klíčový moment nenastal v Mnichově, ale o týden dříve v Praze:

    • Britský a francouzský vyslanec navštívili ve 2:00 ráno prezidenta Edvarda Beneše v ložnici a předali mu druhou britsko-francouzskou demarši.
    • Velmoci pohrozily, že pokud ČSR nepostoupí území s více než 50 % obyvatelstva hlásícímu se k německé národnosti, Francie nesplní spojeneckou smlouvu z roku 1924, ČSR zůstane zcela izolovaná a bude označena za viníka války.
    • Vláda i Beneš pod tímto enormním nátlakem 21. září v 17:00 kapitulovali a s principem odstoupení území souhlasili.

Když se 29. září 1938 sešli v Mnichově Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini, nerozhodovali o tom, zda ČSR o území přijde. Využili právní páky z Versailleské smlouvy, ignorovali locarnskou arbitráž a pouze technicky zrealizovali to, co odříznuté a zrazené Československo muselo pod nátlakem slíbit již o týden dříve.

 

(10 votes, average: 5,00 out of 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Nějak z toho vypadli ti překrucovači historie.
    Ale co na tom, že je obsah článku všeobecně známý, titulek přece táhne.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*