Nastal v Gaze konečně mír? Dohoda dává Netanjahuovi právo na obnovení bojů

Ve stejný den Izrael propustil 1718 palestinských vězňů, kteří byli drženi v Gaze bez obvinění, a ti se vrátili do Pásma Gazy. Dále bylo z izraelských věznic propuštěno dalších 250 Palestinců, kteří si odpykávali dlouhodobé tresty. Americký prezident Donald Trump během své návštěvy Blízkého východu v pondělí vystoupil v Knessetu, izraelském parlamentu. Zde prohlásil, že „dlouhá a bolestná noční můra je konečně u konce.“

Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o příměří, zprostředkovaná s Egyptem, Katarem a Tureckem, vydrží a že válka v Gaze skončila. Izraelským zákonodárcům řekl, že nastává „historický úsvit nového Blízkého východu.“ Mnoho bodů z dvacetibodového plánu však stále zůstává otevřených, a proto není mírový proces zcela vyřešen.

Zbývajících dvacet živých rukojmích bylo v pondělí osvobozeno ve dvou skupinách. Tato zpráva vyvolala v celé Izraeli vlnu nadšení a obrovskou úlevu. Na Telavivském Náměstí rukojmích se shromáždily davy lidí, které radostně provolávaly a skandovaly „Děkujeme, Trumpe!“, když se dozvěděli o osvobození zajatců.

Hluboce emocionální okamžiky se odehrály ve vojenském zařízení Re’im v jižním Izraeli, kde se propuštění rukojmí po více než dvou letech zajetí shledali se svými nejbližšími rodinami. Izraelská armáda sdílela záběry, na nichž je vidět, jak se čtyřiadvacetiletý Guy Gilboa-Dalal, unesený z hudebního festivalu Nova, setkává se svými rodiči a sourozenci. Jeho rodina se k němu přitulila v pevném objetí plném slz štěstí.

Osmačtyřicetiletý Omri Miran, který byl unesen, když ozbrojenci Hamásu vnikli do jeho rodinného domu v kibucu Nahal Oz, se radostně shledal se svou ženou Lishay Miran-Lavi a otcem Dani Miranem. Zveřejněné fotografie zachytily, jak si poprvé po více než dvou letech hraje se svými dětmi. Miranova rodina ve svém prohlášení uvedla, že jsou teprve na začátku „složitě a náročné, ale dojemné cesty k uzdravení.“

Podle dohody, kterou zprostředkovaly Spojené státy, měl Hamás a jeho spojenci propustit všechna zbývající rukojmí, včetně těl 28 zemřelých, do 72 hodin od vyhlášení příměří. Izraelské úřady oznámily, že Hamás předal Červenému kříži v pondělí čtyři rakve, které údajně obsahují ostatky čtyř zesnulých rukojmích. Izraelská policie později potvrdila, že rakve byly přijaty na izraelské území a dopraveny do Národního ústavu soudního lékařství v Tel Avivu k formální identifikaci. Izrael dosud nepotvrdil totožnost navrácených ostatků.

V pondělí bylo Izraelem propuštěno 1718 palestinských zadržených, které izraelské síly zatkly v Gaze v průběhu posledních dvou let a držely bez obvinění. Zadržení byli převezeni zpět do Gazy autobusy, kde je u nemocnice Nasser v jižní části enklávy přivítaly obrovské davy lidí. Izrael také osvobodil 250 Palestinců odpykávajících si doživotní nebo dlouhé tresty vězení.

Část těchto propuštěných vězňů byla dopravena na okupovaný Západní břeh Jordánu. Zde vystupovali z autobusů v Ramalláhu, kde je objímali rodinní příslušníci a přátelé. Reportéři CNN zaznamenali v místě také značnou přítomnost palestinských bezpečnostních sil a zdravotníků. Podle Palestinské společnosti pro vězně bylo dalších 154 palestinských vězňů, odpykávajících si dlouhé tresty v izraelských věznicích, deportováno do Egypta. Izraelské úřady totiž trvaly na tom, aby vězni odsouzení za „násilné trestné činy“ byli deportováni do třetích zemí, místo aby se směli vrátit na Západní břeh nebo do Gazy.

Prezident Trump pronesl v izraelském parlamentu projev trvající přes hodinu. V něm slavil dohodu o příměří jako své vítězství a opakovaně a důrazně vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby neobnovoval válku. „Izrael, s naší pomocí, dosáhl všeho, čeho mohl silou zbraní. Vyhráli jste, myslím, že jste vyhráli,“ prohlásil Trump.

Dále pokračoval slovy, že nyní nadešel čas „přetavit tato vítězství proti teroristům na bojišti v konečnou odměnu v podobě míru a prosperity pro celý Blízký východ.“ Dodal, že je na čase, aby Izrael konečně mohl „užívat plody své práce.“ Americký prezident také varoval, že další válka by zmenšila Netanjahuovo dědictví. Zdůraznil, že na premiéra se bude vzpomínat kvůli příměří „mnohem více, než kdyby tuto věc držel v chodu.“ Netanjahu byl v minulosti obviňován, že prodlužuje válku v Gaze, aby oddálil nebo odvedl pozornost od svých korupčních kauz a domácích politických problémů, což premiér odmítá.

Trump poté odcestoval do Egypta, aby se setkal s dalšími světovými lídry, mezi nimiž byli představitelé Kataru, Jordánska, Palestinské samosprávy, Francie, Německa a Spojeného království. Sjížděli se do letoviska Šarm aš-Šajch, kde Egypt a USA pořádají summit o ukončení války v Gaze a o dalších fázích mírového plánu. Během summitu se konal podpisový ceremoniál k dohodě o příměří v Gaze.

Netanjahu uvedl, že sice obdržel pozvánku, ale summitu se nezúčastnil. Dvacetibodový plán příměří, zprostředkovaný Spojenými státy, Egyptem, Katarem a Tureckem, má stále několik nedořešených otázek a detailů, které je potřeba dopracovat. Spory se točí například kolem toho, jak bude řízeno rozsáhle zničené Pásmo Gazy po skončení války. Také je potřeba vyřešit, jak proběhne odzbrojení Hamásu a stažení Izraele z Gazy.

Úplné stažení izraelské armády je podmíněno odzbrojením Hamásu, jak vyplývá z dohody. To ponechává Netanjahuovi určitý manévrovací prostor pro tvrzení, že Izrael si stále vyhrazuje právo na obnovení bojů. Vyjednavač Hamásu, Khalil al-Hayya, minulý týden prohlásil, že skupina obdržela záruky od USA a mezinárodních zprostředkovatelů. Tyto záruky potvrzují, že dohoda znamená „trvalé ukončení války,“ nikoli pouze dočasné příměří. Není ovšem jasné, v jaké formě byly tyto záruky poskytnuty.

Podle Burcu Ozcelik, vedoucí výzkumné pracovnice pro bezpečnost na Blízkém východě v britském think tanku RUSI, je hlavní nezodpovězenou otázkou, co se stane s Hamásem. „Máme zde něco, co vypadá jako cesta ke vzniku palestinského státu. Zdá se však, že v tomto palestinském státě není místo pro Hamás. Velkou otázkou je, do jaké míry Hamás s tímto bude souhlasit a bude se tím řídit v nadcházejících týdnech a měsících,“ řekla Ozcelik pro CNN.

Dále uvedla, že Izrael si nejspíš zachová to, co považuje za svou nezbytnost národní bezpečnosti. To mu umožní operovat v Gaze, pokud bude vnímat věrohodnou hrozbu pro svou bezpečnost a pro své komunity u hranic. „Zároveň je potřeba, aby v Gaze existoval řídící orgán. Je nutné zajistit bezpečnost a vynucování práva. A také je třeba zajistit základní služby a distribuci životně důležité humanitární pomoci,“ dodala. Ozcelik naznačila, že významnou roli v tomto přechodu budou hrát další regionální aktéři, obzvláště Egypt a Turecko. „Myslím, že prozatím budou chtít být všechny strany viděny jako ty, které dělají maximum pro to, aby Trumpův plán fungoval.“