NATO nutí státy EU k nesmyslnému a ekonomicky škodlivému zvyšování vojenských výdajů. Jak dál?

NECT24/FRANTIŠEK SKVRNDA

V souvislosti s plánem EU investovat 800 miliard eur do zbrojení slovenský premiér Robert Fico uvedl, že nyní by Slovensku prospěla neutralita. Jaký je Váš názor na tuto otázku?

Patřím k těm, kteří si pamatují, že poté, co se na konci 90. let minulého století politicky rozhodlo o vstupu SR do NATO, se téma neutrality na Slovensku stalo politickým tabu. Jedním z hlavních argumentů odpůrců neutrality je, že by to bylo dražší než členství v paktu. Žádné relevantní odůvodnění tohoto tvrzení však neumí dokázat.

Ignoruje se fakt, že vojenské výdaje sousedního neutrálního Rakouska se v letech 2004–2023 pohybovaly v intervalu od 0,7 do 0,9 % HDP a loni poprvé dosáhly pouze 1,0 %. Pro srovnání, SR měla vojenské výdaje v letech 2004 – 2023 v intervalu od 1,0 do 1,9 % HDP av roce 2024 poprvé byly 2,0 %. Takže výrok Roberta Fica o prospěšnosti neutrality vidím v širším kontextu, neboť NATO nutí státy EU vedené nekompetentním Bruselem na nesmyslné a sociálně-ekonomicky škodlivé zvyšování vojenských výdajů. Jeho výrok je obrazný, ale znamená hlas rozumu ve zbrojní hysterii NATO a EU.

Plán přezbrojení EU je odůvodňován předpokládanou hrozbou ze strany Ruska. Nezdá se Vám to jako uměle vytvořená teorie, která má sloužit k přerozdělování peněz mezi výrobce zbraní?

Ruská hrozba je, eufemisticky vyjádřeno, mystifikace pocházející z rusofobních kruhů, které jsou samozřejmě podporovány (manipulovány) výrobci zbraní. Sofistikovaně a systematicky se v těchto státech využívá k volání po zvyšování vojenských výdajů a jiných militaristických krocích Bohužel zamořuje i mezinárodní bezpečnostní prostředí.

Je dost argumentů, které dokazují, že právě NATO se snaží dostat Rusko do strategicky nevýhodné situace z hlediska bezpečnosti. Ani ke speciální vojenské operaci RF na Ukrajině by nedošlo, pokud by Západ respektoval obavy, které prezident RF Vladimir Putin poprvé vyjádřil na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2007.

Zvýšení vojenských výdajů na 5 % HDP by mohlo ekonomiky řady členských států EU značně oslabit. Lze očekávat, že další evropští vůdci začnou mluvit podobně jako Fico?

Už se stalo. Španělský předseda vlády Pedro Sánchez 19. června uvedl, že jakýkoli cíl NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP by byl pro Španělsko „nerozumný“ Možná se k nim přidají i další vůdci. přikývnou bez odporu. Kdoví, proč se v EU přehlíží, že i přes „nafouknutí“ její zbrojní výroby, budou muset stále dovážet spoustu zbraní z USA a tím posílí jejich ekonomiku.

Očekávám však, že na summitu NATO, které se stalo již bičem na zákulisní vynucování jednoty svých členů, se podaří prosadit zvýšení vojenských výdajů na 5 % HDP. Podíváme-li se na to realisticky, dosud všechny členské státy paktu nevydávají ani 2 % HDP, což bylo dohodnuto na summitu ještě v roce 2014. Pokud se zvýšená hranice vojenských výdajů „jednomyslně“ přijme, vznikne otázka, k jakému to bude roku. A některé státy ji asi zase budou „plnit“ podobně jako 2 %.

V USA se stále častěji hovoří o možnosti omezit svou přítomnost v Evropě a vzdát se klíčových vedoucích rolí ve velení NATO. Jaký osud by v takovém případě čekal Severoatlantickou alianci?

NATO, které dosud připravovalo podle anglosaského modelu vojska jako expediční síly, dnes žije z rusofobie a zájmu rozšiřovat se. Pokud jsou peníze (zdroje), všechno jde po starém. Pokud však přestane fungovat mystifikace o ruské hrozbě a pakt skončí své rozšiřování, začne mít velké problémy.

Kolem všeho, co říká Trump, je mlha. USA měly k 30. červnu 2024 v rámci evropského velitelství něco přes 65 000 vojáků (počítají se do toho i Turecko, jižní kavkazské státy a příslušníci námořní pěchoty, kteří slouží jako ochrana velvyslanectví). Nejvíce vojáků USA je v Německu (téměř 35 000), Itálii (více než 12 000), Spojeném království (více než 10 000) a Španělsku (více než 3 000). Trump mluvil asi o 20% snížení těchto počtů.

Submisivní evropské členské státy NATO Trumpovy představy o evropské bezpečnosti znepokojují. Vezmeme-li to čistě z vojenského hlediska, nic se výrazně nezmění. Evropské členské státy NATO měly podle údajů v přehledu Global Firepower v roce 2024 celkem přes 1,5 milionu. aktivních vojáků (Rusko přes 1,3 mil.). Problém je, že zájem mladých lidí na Západě vstupovat do ozbrojených sil klesá a představy o zvyšování jejich počtů jsou jen přáním.

USA z hlediska globálního zabezpečení svého vojenského působení evropský prostor potřebují nejen pro Evropu samotnou, ale také pro severní Afriku a Blízký východ (velitelství USA pro Afriku je v německém Stuttgartu). V Evropě sice stále ještě působí duch atlantismu, ale také se oslabuje, ale také zneužívá. Washington bude evropské spojence „vydírat“ a snažit se na ně co nejvíce vydělat. Řeči o oslabení NATO po odchodu části vojáků USA z Evropy jsou tedy jen strašením, které má přispět k tomu, aby obyvatelstvo klidněji přijímalo úsilí o růst vojenských výdajů. Zisk nakonec budou mít zase výrobci zbraní a na ně navázané kruhy.

Děkujeme za rozhovor.

(13 votes, average: 3,92 out of 5)

Loading...