LADISLAV HENEK
„Odklon od jaderné energie byl vážnou strategickou chybou,“ prohlásil německý kancléř Merz na setkání hospodářské komory v sasko-anhaltském Halle, a dodal: „Když už k tomu došlo, měly zůstat v provozu nejméně poslední bloky.“ Lidová moudrost praví, že pozdní lítost je lepší, než žádná lítost. Ovšem v tomto případě pouhá lítost už dávno nestačí. Na místě by byla spíše velká omluva, následovaná vzápětí popisem racionální cesty k nápravě mnoha chyb Německa, které svou radikální ideologickou politikou destruuje celou Evropu. Přičemž nejde zdaleka jen o nedomyšlený útěk od jádra. Německo je podporovatelem nebo mnohdy přímo strůjcem dalších nehorázných přešlapů, které mohou vést ke kolapsu celého evropského kontinentu. Jen namátkou:
Omluví se Německo za nekompromisní prosazování extrémní ideologie Green Dealu v Evropské unii, který by bez tlaku německých politiků v Bruselu nikdy neprošel? Německé vlády od Angely Merkelové, zejména pod vlivem Zelených, podporovaly ty nejutopičtější cíle Green Dealu, včetně balíčku „Fit for 55“ a co nejrychlejšího přechodu na takzvanou klimatickou neutralitu. Omluví se za likvidaci průmyslu, včetně někdejší výkladní skříně Německa a Evropy, tedy výroby automobilů?
Omluví se Německo za postupnou likvidaci svobody slova ve své zemi, kde byl například David Bendels, šefredaktor Deutschland Kurier, odsouzen na 7 měsíců podmíněně za to, že jeho noviny zveřejnily karikaturu, fotomontáž tehdejší ministryně vnitra, na které držela cedulku, kde bylo napsané „Nenávidím svobodu slova“? Až po důrazných protestech novinářů bezmála z celého světa byl na nátlak vystrašených politiků tento nestoudný rozsudek odvolacím soudem zrušen. Brusel – opět s razantní podporou Německa – přitvrzuje pod záminkou „boje proti dezinformacím, nenávisti a extremismu“ svůj regulační vliv na média a sociální sítě, přičemž se otáčí zády k jakékoli seriózní debatě o skutečném pluralismu a svobodě projevu. Situace je už dnes tristní: Oficiální průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než polovina – v jiných průzkumech dokonce dvě třetiny – Němců se bojí otevřeně na veřejnosti mluvit o svých názorech… protože se bojí postihu. V dalších zemích „vyspělého Západu“ je situace podobná. Svoboda slova je přitom základním pilířem demokracie.
Omluví se Německo za otevřenou podporu strašidelné woke ideologie, kterou Brusel dokonce ohlásil jako jednu ze svých nejdůležitějších priorit pro rok 2026? Občanům jsou od dětství vymývány hlavy touto ultralevicovou propagandou, místy prapodivnou, v některých ohledech bláznivou a v jiných až zvrácenou. Sílí varovné hlasy, v dnešní době zejména z USA, že woke rozvrací celou západní kulturu, ničí nejdůležitější hodnoty stabilizující společnost a žene lidi proti sobě v pohrdání a nenávisti. Pokud by se Němci postavili proti, celý tento šílený konstrukt by se v Evropě postupně sesypal jako onen příslovečný domeček z karet. Jenže Německo i na této cestě kráčí v čele evropských woke extrémistů.
Omluví se Německo za prosazování multikulturalismu, a za jeho vnucování dalším zemím? Následky radikální ideologie multikulturalismu jsou už dnes doslova tragické. Otřesná zločinnost migrantů, terorismus, likvidace tisíciletých západních hodnot, prudce postupující islamizace, radikalizace obyvatel, bouřících se vůči proměně celých oblastí Německa – jakožto i západní Evropy – na Blízký východ a Afriku. Jak upozorňují bezpečnostní experti, je to invaze, nikoli migrace. Pokud se nedokážeme této invazi ubránit a otočit ji zpět, Evropa jako prostor pokročilé západní civilizace skončí a vrátí se o několik staletí do minulosti. To už dnes kromě zaslepených politiků a aktivistů vidí v Evropě snad každý.
Omluví se Německo za novou strašidelnou vlnu válečného štváčství, které šíří Evropou a v němž také všemožně podporuje bruselské politiky? Za nové kolo zbrojení a rozhazování stamiliard euro? Nikdo nebere žádné zemi právo podporovat v jakémkoli konfliktu kteroukoli z válčících stran, ale výdaje s tím spojené by měly být vždy odsouhlaseny národem dotyčné země, a strašení válkou i bušení do válečných bubnů by nemělo nikdy přehlušit snahy o co nejméně krvavé, diplomatické řešení. Což právě Německo celá léta odmítalo.
Není to konečný výčet toho, za co by se Německo mělo omluvit. Ale především by mělo začít všechny své chyby, decimující Evropu, neprodleně napravovat, ne jen se utápět v sebelítosti. Je k tomu Německo ochotno? Jsou němečtí politici vůbec schopni takový obrat udělat? Pokud ne, tak je to pro Evropu tragická zpráva, která jen posílí úvahy o tom, že sjednocené Německo je už více než sto let hrozbou pro Evropu. Vzešly z něj dvě strašné světové války poté, kdy propadlo do hlubin ničivých ideologií. Jednou to byl krajní nacionalismus, posléze nacionální socialismus. Nyní vězí až po uši v další odpudivé, destruktivní ideologii: woke nebo také progresivismu. Dokáže se ještě vzpamatovat, pochopit své chyby a pomoci sobě a Evropě v jejich nápravě? Nebo zůstane hrozbou a bude muset být znovu rozděleno?
Ladislav Henek, IVK
(52 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Merkelová už Nobelovu cenu má, našlo by se nějaké ještě vyšší vyznamenání za likvidaci nšmeckých jaderných elektráren a tím i německého průmyslu? Doba je taková, že škůdci jsou odměňováni.
Na místě by byl spíše soudce Lynch. Pro něj i jemu podobné magory!
„Omluva“ je jen propagandistický trik, který říšského kancléře nic nestojí.
Fridrich musí být pronikavě inteligentní, protože normální jedinec by na to sotva přišel.
Merz dpolu s Lejnovou a Merkel jsou namnoženou reinkarnací Hitlera.
Matka mě od malička učila. Němci jsou hodní lidé, ale POZOR na NĚMECKO. To může ještě něco způsobit. Zemřela v roce 2002. Tesat do kamene.
Německo nikdy nedělá malé chyby.
Cituji: tak nejprve hlásný úderný titulek : Vítr a slunce poprvé předběhly fosilní paliva v evropském energetickém mixu acitace dále: Elektřina vyrobená větrnými a solárními zařízeními v Evropské unii v loňském roce představovala 30% celkové produkce bloku v loňském roce, čímž poprvé překročila kombinovaný podíl plynu a uhlí o 1%, klimatický výstup Ember hlášený dnes. Podíl uhlí a plynu v roce 2025 ve výši 29% byl mírným nárůstem v roce 2024, kdy tato dvě paliva dohromady představovala 28,6% celkové výroby elektřiny v Evropské unii. To bylo méně než 44,1% v roce 2017, což je nejvíce za deset let mezi lety 2015 a 2025. Solární výroba konkrétně vzrostla o 20% oproti roku 2025 na celkových 369 TWh. Přitom loni nadměrná solární výroba vedl k rekordnímu číslu hodin se zápornými cenami elektřiny v částech Evropské unie, které ovlivňují ziskovost v odvětví a způsobují zpomalení nových přírůstků kapacity. Zdroje ember-energy., oilprice a jiné. bla bla…Ono tohle až zase tak hurá, překročila není 🙂 Více v dalším mém příspěvku rozebráno, že zas takové hurá to není.
…–toto „vítězství“ obnovitelných zdrojů (OZE) má velmi hořkou příchuť a při bližším pohledu odhaluje strukturální krizi evropské energetiky. —-To, co zní v titulcích jako triumf, je v praxi tohle:
problematické body, které zmiňujete:
1. Past záporných cen (Kandibalizace zisků)
To, že soláry vyrobily o 20 % více elektřiny, zní skvěle, ale fakt, že to vedlo k rekordnímu počtu hodin se zápornými cenami, je pro trh toxické.
Jak to funguje: Když svítí slunce v celé Evropě naráz, vzniká obrovský přebytek, který nikdo nepotřebuje. Cena elektřiny na burze klesne pod nulu – výrobci tedy platí za to, že někdo jejich elektřinu odebere. 🙂
Důsledek: Investoři do solárních parků přestávají vydělávat. Pokud se jim investice nevrací, zastavují nové projekty (což už data za rok 2025 potvrzují). Tím se paradoxně brzdí dekarbonizace, protože trh je „přesycen“ v nesprávný čas.
2. Problém „Mírného nárůstu“ fosilních paliv
Všimněte si nenápadného detailu v tom textu: Podíl uhlí a plynu v roce 2025 mírně vzrostl (z 28,6 % na 29 %).
To je, nebo měla by být přeci pro gryndílány alarmující zpráva? I když máme historicky nejvíc solárů a větrníků, museli jsme pálit více fosilních paliv než rok předtím. ..aha!
Proč? Protože obnovitelné zdroje jsou a budou z logiky přírody nestabilní. Když nefouká a nesvítí (tzv. Dunkelflaute), musí naskočit ten dle nich špinavý plyn a uhlí. Čím víc máme OZE, tím víc potřebujeme záložních fosilních elektráren, které jsou v pohotovosti. Tohle vědí? VĚDÍ…MOC DOBŘE. To prodražuje celý systém a pak musí přijít dotace z kapes občanu přes DPH.
3. Fyzika vs. Ideologie (Proč Británie neustupuje z jádra) Víte, že neustupuje až do r.2055?
Zde se zůstanu u té Británii. Britové (a dnes už i nová německá vláda pod vedením CDU) vidí tato čísla a vyvozují z nich logický závěr:
OZE bez akumulace jsou problém: Evropa stále nemá obří baterie nebo vodíková úložiště,–jenomže i tohle má svoji uhlikovou stopu a ne malou, jak její zřízení, tak celé kolem toho, to gryndilané nevidí? Vidí… která by ten „30% podíl“ dokázala uložit na noc nebo na bezvětří.
Jádro jako stabilizátor: Sizewell B v Británii (nebo Temelín u nás) vyrábí pořád stejně, bez ohledu na to, zda je na burze záporná cena nebo zda je noc. Tím brání tomu, aby se nůžky mezi „přebytkem“ a „nedostatkem“ rozevíraly tak drasticky.
4. Náklady na síť (Skrytá daň)
V tiskových zprávách např. již zminovaného zdroje Ember se málokdy dočtete o nákladech na distribuční soustavu. Proč asi? 🙂 si každý odpovězte sám.
Aby síť zvládla nárazy z 20% nárůstu solárů, musí se masivně investovat do drátů a transformátorů. Tyto náklady se pak promítají do regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti. To se promítá do dotací taky a ty dotace se berou z vašich DPH.
Takže i když je elektřina na burze občas tzv. s nadsázkou řečeno „zadarmo“ (v záporu), koncové faktury lidí neklesají a neklesnou protože platí za údržbu té nevyzpytatelné sítě.
Slavit 30 % z OZE v situaci, kdy zároveň roste spotřeba fosilních paliv pro zálohování a trh se hroutí pod zápornými cenami, je skutečně tak trochu statistické chucpe.
Ukazuje to, že gryndiláné s pomocí našich daní postavili hodně „motorů“ (panelů a vrtulí), ale zapomněli postavit „nádrž“ (úložiště) a „brzdy“ (stabilitu). Kocourkov? Ano, green Kocourkov. Británie se svým jádrem se prostě jen snaží mít v tom systému alespoň jeden pevný bod, zatímco zbytek EU se zmítá mezi extrémním přebytkem a kritickým nedostatkem. Dotace z daní občanů je „slon v místnosti“, o kterém se v oficiálních tiskových zprávách o „rekordech OZE“ (obnovitelných zdrojů energie) mluví jen velmi neradi. Nechtějí to nějak rozebírat, byl by to vlastní gól, nebylo by se čím chlubit… Pokud se na to podíváme optikou vaši a moji peněženky běžného občana, tak je to v podstatě dvojí zdanění. Opravdu je. Přímé dotace na výstavbu (Investiční chucpe)
Většina těch solárních a větrných parků, které loni vyrobily oněch 30 % elektřiny, vznikla díky masivním vládním dotacím (v ČR např. Modernizační fond, v EU Green Deal plány).
Tyto peníze nepadají z nebe – jsou to buď přímo daně občanů, nebo peníze z emisních povolenek, které si firmy promítají do cen zboží a služeb.
Paradox: Občan zaplatí ze svých daní někomu jinému na stavbu solární elektrárny, aby mu pak tato elektrárna v létě způsobila záporné ceny, které mu ale fakturu za elektřinu nesníží.
Garantované výkupní ceny (Provozní chucpe)
To je největší kámen úrazu. Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff).
Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh.
Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. V roce 2025 tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu.
…pokračuji v dalším příspěvku na toto téma, které se moc nerozebírá, protože by to gryndilánům neudělalo dobrou reklamu, reputaci. 🙂 A co teprve dotace z daní občanu… ?to je motor
To je přesně ten „slon v místnosti“, o kterém se v oficiálních tiskových zprávách o „rekordech OZE“ (obnovitelných zdrojů energie) mluví jen velmi neradi. Pokud se na to podíváme optikou peněženky občana je to v podstatě dvojí zdanění. 1. Přímé dotace na výstavbu (Investiční chucpe)
Většina těch solárních a větrných parků, které loni vyrobily oněch 30 % elektřiny, vznikla díky masivním vládním dotacím (v ČR např. Modernizační fond, v EU Green Deal plány).
Tyto peníze nepadají z nebe – jsou to buď přímo daně občanů, nebo peníze z emisních povolenek, které si firmy promítají do cen zboží a služeb.
Paradox: Občan zaplatí ze svých daní někomu jinému na stavbu solární elektrárny, aby mu pak tato elektrárna v létě způsobila záporné ceny, které mu ale fakturu za elektřinu nesníží.
2. Garantované výkupní ceny (Provozní chucpe)
To je největší kámen úrazu. Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff).
Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh.
Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. V roce 2025 tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu.
3. Náklady na „mrtvý kapitál“ (Záložní zdroje)
Protože OZE jsou nespolehlivé, musíme vedle nich udržovat v chodu i uhelné nebo plynové elektrárny (aby se v noci nesvítilo svíčkami).
Tyto klasické elektrárny ale běží jen občas, takže jsou neefektivní a prodělávají.
Státy jim proto vyplácejí tzv. kapacitní platby – v podstatě jim platíme „za to, že existují a jsou připraveny“.
Opět: Peníze na tyto platby se berou z poplatků za distribuci na vašem vyúčtování.
4. Sociální nespravedlnost
Tento systém vytváří situaci, kdy:
Bohatší lidé (majitelé domů), kteří mají na vlastní soláry s dotací, šetří a ještě dostávají zaplaceno.
Chudší lidé (v nájmech, v bytech), kteří na soláry nedosáhnou, platí v ceně elektřiny všechny ty systémové náklady, dotace pro bohatší a posilování sítě.
Slavit 30 % z OZE v situaci, kdy zároveň roste spotřeba fosilních paliv pro zálohování a trh se hroutí pod zápornými cenami, je skutečně tak trochu statistické chucpe. Nic jiného to není.
Ukazuje to, že gryndiláné s pomocí našich daní postavili hodně „motorů“ (panelů a vrtulí), ale zapomněli postavit „nádrž“ (úložiště) a „brzdy“ (stabilitu). Kocourkov? Ano, green Kocourkov. Británie se svým jádrem se prostě jen snaží mít v tom systému alespoň jeden pevný bod, zatímco zbytek EU se zmítá mezi extrémním přebytkem a kritickým nedostatkem. Dotace z daní občanů je „slon v místnosti“, o kterém se v oficiálních tiskových zprávách o „rekordech OZE“ (obnovitelných zdrojů energie) mluví jen velmi neradi. Nechtějí to nějak rozebírat, byl by to vlastní gól, nebylo by se čím chlubit… Pokud se na to podíváme optikou vaši a moji peněženky běžného občana, tak je to v podstatě dvojí zdanění. Opravdu je. Přímé dotace na výstavbu (Investiční chucpe)
Většina těch solárních a větrných parků, které loni vyrobily oněch 30 % elektřiny, vznikla díky masivním vládním dotacím (v ČR např. Modernizační fond, v EU Green Deal plány).
Tyto peníze nepadají z nebe – jsou to buď přímo daně občanů, nebo peníze z emisních povolenek, které si firmy promítají do cen zboží a služeb.
Paradox: Občan zaplatí ze svých daní někomu jinému na stavbu solární elektrárny, aby mu pak tato elektrárna v létě způsobila záporné ceny, které mu ale fakturu za elektřinu nesníží.
Garantované výkupní ceny (Provozní chucpe) pokračuji v dalším příspěvku
1. Přímé dotace na výstavbu (Investiční pálka)
Většina těch solárních a větrných parků, které loni vyrobily oněch 30 % elektřiny, vznikla díky masivním vládním dotacím (v ČR např. Modernizační fond, v EU Green Deal plány).
Tyto peníze nepadají z nebe – jsou to buď přímo daně občanů, nebo peníze z emisních povolenek, které si firmy promítají do cen zboží a služeb. a máme tu –Paradox: Občan zaplatí ze svých daní někomu jinému na stavbu solární elektrárny, aby mu pak tato elektrárna v létě způsobila záporné ceny, které mu ale fakturu za elektřinu nesníží.
2. Garantované výkupní ceny : To je největší kámen úrazu. Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. V roce 2025 tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu.
bod 2 by byl lepší, aby to bylo hezky podle nákladů, ale nejde sem vložit, tak zkusím další bod-3. Náklady na „mrtvý kapitál“ (Záložní zdroje) -Protože OZE jsou nespolehlivé, musíme vedle nich udržovat v chodu i uhelné nebo plynové elektrárny (aby se v noci nesvítilo svíčkami).Jestli to tak není opravte mě 🙂 Tyto klasické elektrárny ale běží jen občas, takže jsou neefektivní a prodělávají.
Státy jim proto vyplácejí tzv. kapacitní platby – v podstatě jim platíme „za to, že existují a jsou připraveny“.
Opět: Peníze na tyto platby se berou a tramtadá i z poplatků za distribuci na vašem vyúčtování.
bod 2 mi to furt nebere…:) tak přejdeme dále, ale nechám takhle očíslované ty body, protože mají logickou postupnost financí.
4. Sociální nespravedlnost, ani tak ne, spíše kruh dotací a dávek z peněz včech plátců DPH-Tento systém vytváří situaci, kdy:
Ti co jsou (majitelé domů), kteří mají na vlastní soláry s dotací, šetří a ještě dostávají zaplaceno.
ti co jsou (v nájmech, v bytech), kteří na soláry nedosáhnou, platí v ceně elektřiny všechny ty systémové náklady, dotace pro bohatší a posilování sítě.-jenomže to opět stát udělal jako drbání se levého ucha pravou rukou, dodal soc dávky. A ty se berou z DPH všech plátců, tedy i těch, kteří jsou chudší. A kruh se uzavírá pomalu… a taky už se dotují soláry i na baráky větší, s více nájemníky, třeba když pronajímáte větší nemovitost o více byt. jednotek, a opět dotace, dosáhne na ně majitel. Nebo snad ne? To je ta green cesta, je green kruh.
a zde je ten bod 2 Garantované výkupní ceny : To je největší kámen úrazu. Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě. Prostě přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii,
Protože přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii, by znamenalo politickou sebevraždu. Gryndíláné to nedovolí. Čím dál více se ukazuje, že čím víc máme to ono pomyslné „zdarma“ energie ze slunce, tím vyšší jsou celkové systémové náklady na udržení civilizace v chodu.
Británie a její sázka na Sizewell B do roku 2055 je vlastně pokusem z tohoto dotačního kolotoče částečně vystoupit. Jádro je sice drahé na stavbu, ale když už stojí, vyrábí předvídatelně 40–60 let bez ohledu na to, jestli zrovna svítí slunce, a nepotřebuje za zády armádu dotovaných plynových elektráren.
Je to tedy skutečně ekonomické chucpe: Tvrdit lidem, že OZE jim zlevní život, a přitom jim skrze daně a poplatky za distribuci z vytahovat z kapes rekordní sumy na sanaci nestability, kterou tyto zdroje způsobují.
a zde je ten bod 2 Garantované výkupní ceny : To je největší kámen úrazu. Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě.
Prostě přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii, by znamenalo politickou sebevraždu. Proto nastupuje systém soc. dávek a různých dotací, ale tohle vše nakonec zaplatí kdo? No my všichni z DPH. 🙂 Jasně se ukazuje, že čím víc máme to pomyslné je to „zdarma“ ta energie ze slunce, tím vyšší jsou celkové systémové náklady na udržení společnosti v chodu. Británie a její sázka na Sizewell B až do roku 2055 je vlastně pokusem z tohoto dotačního kolotoče částečně vystoupit, ale jen částečně. Jádro je sice drahé na stavbu, ale když už stojí, vyrábí předvídatelně 40–60 let bez ohledu na to, jestli zrovna svítí slunce, a nepotřebuje za zády armádu dotovaných plynových elektráren, či jiné.
Je to tedy skutečně ekonomické green klamstvo: Tvrdit lidem, že OZE jim zlevní život, a přitom jim skrze daně a poplatky za distribuci z vytahovat z kapes rekordní sumy na sanaci nestability, kterou tyto zdroje způsobují a ještě dotovat pak i soc. dávky.
v historii, by znamenalo politickou sebevraždu. Proto nastupuje systém soc. dávek a různých dotací, ale tohle vše nakonec zaplatí kdo? No my všichni z DPH. 🙂 Jasně se ukazuje, že čím víc máme to pomyslné je to „zdarma“ ta energie ze slunce, tím vyšší jsou celkové systémové náklady na udržení společnosti v chodu. Británie a její sázka na Sizewell B až do roku 2055 je vlastně pokusem z tohoto dotačního kolotoče částečně vystoupit, ale jen částečně. Jádro je sice drahé na stavbu, ale když už stojí, vyrábí předvídatelně 40–60 let bez ohledu na to, jestli zrovna svítí slunce, a nepotřebuje za zády armádu dotovaných plynových elektráren, či jiné. Je to tedy skutečně ekonomické green klamstvo: Tvrdit lidem, že OZE jim zlevní život, a přitom jim skrze daně a poplatky za distribuci z vytahovat z kapes rekordní sumy na sanaci nestability, kterou tyto zdroje způsobují a ještě dotovat pak i soc. dávky.
bod 2-Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná (výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě.
Prostě jen přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii,
Kdo to zaplatí? Už jenom ten -Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Nebo ne? Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě. Prostě jen přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii, by znamenalo politickou sebevraždu
Prostě jen přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii, by znamenalo greenpolitickou sebevraždu!
bod 2 mi to zde nebere, nejde uložit -kašlu na to 🙂
bod 2-Mnoho starších i nových OZE má garantovanou cenu (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná logicky –(výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě. Prostě jen přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii,
bod2 (tzv. Feed-in Tariff). Příklad: Když je na burze cena záporná logicky –(výrobce by měl platit), stát díky zákonu garantuje majiteli soláru, že mu zaplatí např. 2000 Kč za MWh. A opět otázka: –Kdo to zaplatí? Rozdíl mezi zápornou cenou na burze a garantovanou cenou pro majitele elektrárny doplatí stát ze státního rozpočtu. Tedy opět z daní občanů. Tyto doplatky v Německu i jinde v EU astronomicky vzrostly právě kvůli oněm „rekordním“ hodinám slunečního svitu. Nebo snad ne? Moje klasická otázka, jestli se pletu opravte mě. Prostě jen přiznat, že „levná energie ze slunce“ je ve skutečnosti nejdražší energetický experiment v historii, by znamenalo politickou sebevraždu
Garantované výkupní ceny: systém tzv. feed-in tariff nebo podobných prémiových tarifů zaručuje výrobcům z OZE smluvně danou částku.
Doplatek z daní: Rozdíl mezi tržní cenou (včetně záporných cen) a garantovanou cenou hradí buď státní rozpočet (přímo z daní), nebo je tento náklad přenesen do regulované složky ceny elektřiny, kterou platí každý spotřebitel na faktuře za elektřinu (v ČR známé jako POZE – Podpora OZE).
DPH: -ze všech těchto poplatků (za distribuci, za podporu OZE, ze spotřební daně) se navíc odvádí DPH, takže stát profituje i z těchto uměle navýšených nákladů. Je to: Ekonomické „green klamstvo“
Termín „ekonomické green klamstvo“ nebo „greenwashing“ se v tomto kontextu používá proto, že se často operuje s nulovými provozními náklady (slunce a vítr jsou zdarma), ale zcela se ignorují systémové náklady:
Nestabilita sítě: Vyžaduje drahé zálohování (plyn, uhlí) a masivní investice do infrastruktury.
Akumulace: Chybí velkokapacitní úložiště, která by řešila problém záporných cen.
Politická rizika: Rozhodnutí jsou často greenpolitická, ne ekonomicky optimální.
Německo se poučilo z historie hrůzy, kterou nacistické Německo způsobilo Evropě a světu, nezbrojila, neohrožuje Evropské státy. Kdo naopak neunesl ztrátu otrockých kolonií střední a východní Evropy jsou naopak potomci Rudé armády, kteří jim nepřejí svobodu a prosperitu. Učí svoje potomky k nenávisti k úspěchu západu, svobodě jednotlivce stejně jako teroristický Hamás gazany. Rozpoutala RF vojenské peklo na Ukrajině jen a jedině proto, že nemůže být Ukrajina svobodná jako příklad pro otroky v RF pod bičem diktátora.
V energetice totiž platí víc než kdekoli jinde, že „nic není zadarmo“. Každá kilowatthodina má svou cenu, a pokud ji neuvidíme přímo na faktuře, s jistotou ji najdeme schovanou v daních, cenách rohlíků nebo v ukusování z našeho DPH státu jinou formou. Konečným plátcem všech těchto skrytých nákladů je vždy občan – buď přímo přes platbu jako spotřebitel energií a i jako daňový poplatník, přes to ukusování z jeho DPH. Další je klasický ekonomický jev zvaný „dotace proinflační efekt“ nebo zkráceně „předražování kvůli dotacím“. Ten funguje na principu: „Když to neproplatí zákazník ze svého, zaplatí to stát z dotace.“ Teda z daní občana, akorát z jíné kopy peněz. Má to tři body:BOD 1-Stanovení ceny: firma si vypočítá cenu, přidá marži a určí svoji prodejní cenu před dotací BOD 2-Vstup dotace, stát vyhlásí nějaký konkrétní dotyční program a z toho nastane BOD 3-Navyšování ceny firmou 🙂 a máme výsledek těch skvělých dotací: Firma uměle navýší cenu, hloupý zákazník je stále spokojený, protože ze svého zaplatí prý jen..ani mu nedocvakne, že to platí už přes DPH na ty dotace a, že cena je natáhnutá o ty dotace a šklebí se, že on vyhrál, si myslí on 🙂 Peníze občanů jdou do marží firem: Dotace, které všichni platíme na daních (DPH), nejdou primárně na podporu ekologie nebo snížení nákladů pro občana, ale často jen zvyšují zisky instalačních firem.-Ví to? Deformace trhu: Firmy nemají motivaci efektivně soutěžit a snižovat náklady, protože vědí, že „stát platí“. Konkurence přestává fungovat na principu efektivity a začíná fungovat na principu „kolik můžeme vytáhnout z dotace“.-Ví tohle stát? Inflační tlaky: Tím, že se do ekonomiky „napumpuje“ spousta dotačních peněz, aniž by došlo k reálnému snížení nákladů nebo zvýšení efektivity, vzniká inflace. -Ví to stát moc dobře, protože státu inflace svým způsobem vyhovuje, to už jsem rozebírala asi cca 2dny zde na webu dozadu a dost podrobně, že proč to tak je.
Jen pro připomenutí, ono nic není náhoda jen tak s tou inflací: Inflace je pro zadlužený stát skrytým a velmi efektivním spojencem. Jde o reálné umazávání dluhu (Devalvace závazků). Dám laický příklad: Příklad: Pokud stát dluží 1 000 miliard a inflace je 10 %, hodnota peněz klesne. Stát sice dluží nominálně pořád stejnou částku, ale její „reálná hodnota“ (to, co si za ty peníze koupíte) je o 10 % nižší.
Inflace je tedy v podstatě „skrytý bankrot“? Stát nemusí říct, že dluh nesplatí; on ho prostě splatí penězi, které mají svým způsobem tu mnohem nižší hodnotu. Rostoucí daňové příjmy (Bez nutnosti zvedat sazby)
Tady se vrátím k předchozímu tématu o DPH. -Pokud firma kvůli dotacím a inflaci zdraží solární panely ze 300 000 na 450 000 Kč,-jenom příklad, ty ceny udávám jen naoko, aby byla nějaká představa jak to funguje, tak stát pak vybere na 21% DPH mnohem více peněz, aniž by musel zvýšit procentuální sazbu daně. Chápete to? To samé platí u daně z příjmů: Lidem kvůli inflaci nominálně rostou platy (aby přežili), ale tím se dostávají do vyšších daňových pásem nebo prostě odvádějí více na sociálním a zdravotním pojištění. Stát má plnější pokladnu, ale občan si za zbytek výplaty koupí v reálu méně. Pletu se? Nebo ne?
A následuje „Dotační kolotoč“ jako politický nástroj
Vlády milují dotace, protože vypadají jako „dárky“ voličům.
Politik řekne: „Dali jsme vám tolik a tolik Kč na soláry.“
Už ale nedodá: „Tyto peníze jsme si půjčili (čímž jsme zvýšili inflaci) a vybrali jsme je od vás zpátky skrze tamto a tamto, benzín a DPH ze všeho, co kupujete.“
Je to geniální psychologie: Lidé vidí přímý prospěch (peníze na ruku z dotace), ale nevidí nepřímý náklad (inflaci a znehodnocení úspor), který je rozprostřený na všechny a působí pomalu. Uzavřu toto téma už. Pokud tyto peníze (dotace) končí v maržích firem (jak jsme rozebrali minule), nevytvářejí žádnou novou hodnotu – jen zvyšují množství peněz v oběhu.
Více peněz honících stejné množství zboží (nebo dokonce méně zboží, pokud je energie nedostatek) = vysoká inflace. tát používá dotace jako návnadu a inflaci jako vysavač.
Skrze dotace vás přiměje investovat do drahých technologií.
Skrze inflaci umazává svůj vlastní dluh, který vznikl tím, že ty dotace vytiskl nebo si na ně půjčil.
Skrze DPH a další daně z nafouknutých cen si bere podíl z každého předraženého článku řetězce.
Je to uzavřený kruh, kde „levná energie“ je jen marketingový štítek na velmi drahém a inflačním produktu. Británie se svou sázkou na Sizewell B se sice snaží o stabilitu, ale i ona musí tyto miliardy někde vzít…už dým s tímto tématem pokoj, bo mám z ného depku a je mi na blití z toho!
Když si člověk pospojuje ty body – že z vlastních daní platíte dotaci, která vám zdraží produkt, aby pak stát skrze inflaci umazal své dluhy a vybral od vás víc na DPH – vypadá to jako scénář z hodně špatné dystopické komedie.- pochopení systému je první krok k obraně? Jádro je sice brutálně drahé na začátku, ale je to fyzika, ne jen dotační kouzlo. Je to beton, ocel a stabilní výroba na 60 let. Je to pokus o návrat k něčemu, co je hmatatelné a předvídatelné, spolehlivé. Hustota energie (Energetická stopa)
To je největší rozdíl. Aby se vyrovnal výkon jedné jaderné elektrárny, jako je Sizewell B (cca 1,2 GW), musely byste postavit:
Stovky obřích větrných turbín na ploše stovek čtverečních kilometrů.
Nebo pokrýt tisíce hektarů úrodné půdy solárními panely.
Jaderná elektrárna přitom zabírá relativně malý prostor, který je přísně střežený a mimo tento areál krajinu nijak nedeformuje.
Co ty solární panely? Degradace půdní kvality a biodiverzity
Změna mikroklimatu: Výzkumy potvrzují, že solární panely na polích výrazně mění místní podmínky. Mezi řadami panelů vznikají teplejší zóny, zatímco přímo pod nimi dochází k ochlazení. To narušuje přirozené biologické cykly půdy a růstové vzorce rostlin.
Ztráta organické hmoty: Dlouhodobé studie ukazují dramatický pokles organické hmoty v půdě přímo pod panely (až o 60 % u celkového organického uhlíku). To vede k drastickému snížení mikrobiální aktivity a enzymatických procesů nezbytných pro úrodnost.
Další tu je: Narušení vodního režimu: Panely vytvářejí nerovnováhu v infiltraci dešťové vody, což může vést k místní erozi nebo naopak k nadměrnému vysychání určitých ploch.
Neopomenutelné je i chemické riziko a znečištění
Vyluhování kovů: Solární panely obsahují prvky jako olovo, kadmium, selen či nikl. V případě poškození panelů (např. krupobitím) nebo přirozenou degradací během 25–30 let životnosti hrozí riziko, že se tyto látky dostanou do půdy a spodních vod.
Trvalé následky: Odborníci varují, že půda pod velkými solárními parky může být po jejich odstranění obtížně rekultivovatelná. Navrácení do původního stavu vyžaduje ! roky ! intenzivní regenerace a nápravných opatření. Konkurence o potravinovou bezpečnost
Ztráta nejlepší půdy: I přes legislativní snahy chránit I. a II. třídu ochrany (BPEJ), dochází k tlaku na využití rovných a dobře přístupných polí, která jsou často ta nejúrodnější. V Česku novela zákona v roce 2024–2025 otevřela cestu pro instalace na až 70 tisících hektarech, což vyvolává obavy o dlouhodobou potravinovou soběstačnost. A opět tu máme staré známé pravidlo: Nutnost zálohování. Solární energie je nestabilní a vyžaduje nákladné zálohování jinými zdroji, což zvyšuje celkové náklady na energetickou soustavu. 🙂
—
Pokrýt solárními panely plochu o rozloze cca 150–200 \(km^{2}\) (což je téměř polovina Prahy).Nebo postavit stovky větrných turbín na ploše stovek čtverečních kilometrů.Jádro spotřebuje na jednotku vyrobené energie nejméně prostoru ze všech zdrojů. Díky tomu zůstává krajina celistvá, neničí se biotopy a půda může sloužit zemědělství nebo lesům.
—-Solární panely: Potřebují velké množství hliníku, křemíku a vzácných kovů, jejichž těžba je energeticky náročná a často devastující pro okolní přírodu.
Jádro: Stavba je sice masivní, ale díky obrovskému množství energie, kterou reaktor vyrobí za 60 let svého provozu, je „materiálová intenzita“ na jednotku elektřiny velmi nízká. Ochrana biodiverzity a stabilita
Nedrtí ptáky ani hmyz: Na rozdíl od větrných turbín jaderné elektrárny neohrožují ptactvo ani netopýry.
Žádný „tepelný ostrov“: Obří solární parky mění teplotu v dané lokalitě, což ovlivňuje drobný hmyz a půdní organismy. Jaderná elektrárna má dopad pouze v místě svého areálu. Při započtení těžby surovin, dopravy, výstavby i likvidace vychází jádro jako nejčistší zdroj. Často má dokonce nižší emise \(CO_{2}\) na kWh než větrná energie, protože větrníky vyžadují obrovské množství betonu pro základy v poměru k výkonu. Greendeal není o ochraně přírody, je to pouze ideologie slouží něčemu jinému, než ochraně přírody?
mám tam: tát používá dotace jako návnadu a inflaci jako vysavač.–oprava , schází mi tam S 🙂 správně má být: Stát používá dotace jako návnadu a inflaci jako vysavač.
A co kdybyste si třeba čas od času napsal vlastní článek a přestal svými sáhodlouhými, obtížně čitelnými traktáty zasírat diskuse??
Předem děkuji za všechny vděčné čtenáře.
To IV: Já zase s lítostí sděluji, že mne obíráte o možnost čtení příspěvků v diskusích. Když totiž vidím, že jste v diskusi, odcházím okamžitě pryč a nic nečtu. To se už opravdu nedá. Měl byste se nad délkou a množstvím příspěvků, kterým zaplevelujete diskuse, trochu zamyslet.