Německé školy podléhají tlaku migrantů

PETR VLK

Vedle  Berliner  Zeitung  chodím  velmi často  na  stránky  Die  Welt. Ještě před  deseti  roky nemyylitelné, protože  jde o  tradičně  pravicově  orientovaný  sdělovací prostředek a to  velmi výrazně.  Normálně tehdy moje preference patřily  FAZ  nebo SdZ, kvůli jejich  středové  či středolevé  orientaci. Ale kdeže loňské sněhy  jsou. Pravolevé  dělení už  dávno neplatí. Dnes  je  to v pozici  progresivisté vers.  konzervativci.  Takže  holt  Welt.

A  tam  mne nedávno doslova ohromil  článek, popisující realitu na  dnešních německých středních  školách. Realitu, který bych v  Česku nechtěl  zažít  ani ve  zlém  snu! Viz:

Všichni  maturanti si přinesli vlajky, ale nikdo  tu německou

Když se migranti snaží v německých školách vnutit svá náboženská pravidla, učitelé jim to až příliš často dovolují. Hodnoty liberální demokracie tak erodují. Naději však nabízí jiný trend.

Již mnoho let pracuji jako expert na islamismus a psycholog v berlínských školách. Moje práce zahrnuje projekty zaměřené na prevenci násilí, podporu demokracie a boj proti radikalizaci. Nedávno mi jeden učitel vyprávěl o následující události. Na loňském slavnostním vyřazení  maturantů ve škole, kde mnoho absolventů pocházelo z jiných zemí, někteří z nich okázale zdůrazňovali svůj etnický původ. Během obřadu se zabalili do vlajek zemí původu svých rodičů nebo prarodičů – tureckých, syrských, afghánských, libanonských nebo palestinských. Někteří přišli bez vlajek. Nikdo si  ale nepřinesl německou vlajku.

Tento jev je znervozňující a znepokojivý. Co se děje? Tito mladí lidé navštěvovali školu v Německu a zde přebírají svá středoškolská maturitní vysvědčení. Slavnostní ceremoniál se koná v německé škole spravované německým vzdělávacím systémem. Žijí v demokratické zemi. Ale emocionálně se zdají být svázáni s hodnotovými systémy autoritářských nebo nedemokratických států, z nichž jejich rodiny emigrovaly za svobodou a životními příležitostmi.
Vzniká  z  toho nepříjemný pocit. Nevědí to tito mladí lidé? Nechtějí to vědět? Co tím tito absolventi signalizují? Komu? Proč? Vzhledem k tomu, že se to děje, nechávají si vedoucí pracovníci ve školách své pochybnosti, kritiku a obavy pro sebe?

Kdykoli se učitelů na to někdo zeptá, okamžitě vyjádří znepokojení a osobní znejistění. Domnívají se, že „identita“ studentů by neměla být kritizována; souvisí pouze s loajalitou k rodině a není třeba vyvolávat konflikt.

To je smutné a špatné. Jak můžeme podporovat uznání obrovských výhod svobody a demokracie, když školy, politika a společnost o těchto konceptech otevřeně a jasně nediskutují? Touha vyhnout se obviněním z rasismu se stala tak rozšířenou, že sama o sobě působí rasisticky. Povzbuzování studentů k zamyšlení a pochopení toho, co demokracie znamená – a to i pro ně samotné – nemá s „rasismem“ nic společného. Rasistický je spíše předpoklad, že demokracie není pro ně žádnou  hodnotou.

Odmítání podat si ruku s učiteli

Dalším příznakem kapitulace učitelů před nepřátelstvím vůči svobodě se projevuje v  ne/ podávání rukou. Někteří studenti  při přebírání vysvědčení odmítají podat si ruku s učitelkami a ředitelkami škol z náboženských důvodů. Tvrdí, že islám vyžaduje, aby si muži a ženy nepodávali ruce.

Od začátku roku 2024 bude toto povoleno i při žádosti o občanství. Oficiální prohlášení „koalice semaforů“ jasně uvádí, že odmítnutí podání ruky se nepovažuje za porušení rovnosti.

Jako muslim a bývalý islamista jsem prostě v šoku. Čirá a trestuhodná  nevědomost! Odmítání podat si ruku se ženami není islámský zvyk. Za mého mládí si muslimští muži a ženy ruce jistě podávali. Tento nový zvyk mezi mladými muslimy je projevem rigidní islamistické ideologie.

Odmítnutí podat si ruku je údajně motivováno myšlenkou, že jakýkoli dotyk ženy, která není vaší manželkou, může být sexuální, hříšný, nečistý a nebezpečný. Rovnost je tak vyloučena. Kolegyně v práci, šéfka, policistka, učitelka? To se stává morálním skandálem. Dívkám už jsou zakazovány lekce plavání nebo účast na školních výletech a některé dívky na základní škole si už zcela zakrývají tělo.

Takové odchylky se během Ramadánu stávají stále častějšími. Je v tomto období povoleno pořádat hodiny tělesné výchovy nebo zkoušky? Může učitelka dát sklenici vody postícímu se žákovi základní školy, pokud vidí, že mu ubývá sil? Bohužel i školní inspektoři již vydali učitelům v takových případech varování: svoboda vyznání je prioritou.

V některých školách byly vánoční oslavy zrušeny kvůli obavám z protestů muslimských rodičů, v jiných se studenti demonstrativně a veřejně modlí. Na mnoha místech se každodenní školní život stává neustálým procesem vyjednávání. Multikulturní ideologie mezitím hlásá tyto praktiky jako „projev tolerance a rozmanitosti“.

Odmítání svobody, rovnosti a demokracie však není známkou tolerance a pokroku. Spíše demonstruje zastrašování, přehnanou vstřícnost a naivitu vůči antidemokratickým světonázorům z doby před osvícením.

Nejde o tradice, hummus nebo falafel, ale o základní hodnoty naší společnosti, o postupné narušování ústavy a práv, která zaručuje rovnost  mužům, ženám a dětem.

Dnes se diskutuje o otázce soužití v multináboženské, multikulturní společnosti pro nadcházející desetiletí. Aby byla integrace úspěšná, musí základní práva platit univerzálně. Žádná skupina ani náboženství by neměly povyšovat své normy na úroveň všeobecně uznávaných pravidel. Jinak se brzy ocitneme v situaci podobné té, která vznikla ve Francii.

Přesto existuje naděje. Humbuk kolem identitární politiky slábne. Toto je příležitost. Politici musí zaujmout jasný postoj k představitelům politického islámu a všem projevům tolerance vůči těm, kteří je neplní. Multikulturalismus se musí řídit rozumem, nikoli nevědomostí a naivitou.

Budoucí generace musí být zralé, kriticky myslet a jednat v rámci demokracie. Aby toho dosáhly, musí vidět stát, který jedná sebevědomě, volá je k odpovědnosti a jasně vyžaduje dodržování nezbytných pravidel.

***

Tak a  je  to!!!!  Autor -bývalý  islamista a pořád ještě praktikující muslim musí  Němcům vysvětlovat ,  kam to se  svou  Wilkommenskultur a  Wir  schaffen  das! a  skandalizací všech,  co si zachovali vlastní  rozum a předvídali přesně  tohle už  před deseti  roky,  dnes  dopracovali!

Kdy jejich  systém  se  sklání před  požadavky  přivandrovalé  militantní menšiny!  Stále  většími a drzejšími!  Sklání se proto,  že  všichni  mají strach. Z  toho,  že  když budou žádat  návrat k normálním pořádkům a zvyklostem,  budou  rychle onálepkováni  jako xenofobové, nacisté, rasisté,  hlupáci.   A veřejně  vláčeni  bahnem.

Opakuji  – průměrný jedinec  s normálním mozkem všechno  tohle  věděl už před deseti roky. A komunikoval  to.

Průměrný  Němec  se  toho neodváží  ještě  ani dnes, když  už to prostě  hřezne na povrch. Kdy  Němci jsou  vlastně  trpěnými hosty  ve  své  vlastní zemi!  Díky Merklovým, Leyenovým  Scholzům,  Bearbockovým, Habeckům a  dalším a dalším.

Říkáte  – naštěstí  jsme  v Česku???  Nemylte se!!!  Ano zatím tady platí  naštěstí jiné  normy a pravidla.  Ovšem otázka  zní  – jak dlouho ještě?  Od léta  by měl vstoupit  v platnost migrační pakt. Odsouhlasený  Fialou a Obludáriem a  podepsaný  za  republiku  Rakušanem!   A podporovaný mnoha  a mnoha  páchači dobra   z povolání!   Takže  – jak dlouho ještě?  Zajímalo by mne, jaký postoj  k problému  zaujímá  například  Pávek. Nějak  se nemohu upamatovat  na žádné jeho vyjádření v  tomto  směru.  Holt se  KOPRA /kolektivního prezidenta/  intervjůci a  psáči zapomněli zeptat.. No taková  nevýznamná  drobnost!

ZA  to s i dobře  pamatuji,  na  dnešní opozici v  době  Sobotkovy  vlády, jak reagovala,  když se tehdy  premier a  jeho ministr  vnitra  Chovanec postavili v Bruseli  na odpor  ohledně přerozdělování  migrantů!  Jak je označovali za nesolidární, co podlamují  jednotu  EU  a  nemají  základní lidský  soucit  s běženci ze  Sýrie,  atd.  atd.  -stejné  blábolení jako dnes ohledně Ukrajiny.  A  na  tehdejší  vzdoroakci  lidovecké  europoslankyně  Šojdrové, která  sem chtěla  dovážet  běženecké  děti! Považte  jen děti!  A  jaký  cirkus  nastal po vládním odmítnutí  – vy  bestie, ani ty  děti…  Netuším kd e dnes  Šojdrová  je,  čím se  živí a  co si myslí. Nezajímá mne. Ale jedno vím zcela  bezpečně.  6e  tyhle  děti  jsou přesně těmi maturanty, co  dnes si  chodí pro závěrečné vysvědčení  v palestinské, syrské, afghánské a jiné podobné  vlajce  a nehodlají přijmout  za  své  hodnoty  hostitelské země!

Zatím,  ještě v Česku  jsme  doma  my.  Otázka  zní  – jak dlouho ještě!  Snad  se  Babiš, Macinka a Okamura postaví na odpor  praktické realizaci migračního  paktu.  Ale  je třeba  si uvědomit,  že  riskují,  že proti nim  zase  bude  svolán,  i  v této záležitosti, plný Staromák, Václavák  nebo dokonce Letná!

 

KOSA NOSTRA