Netanjahu dostal zelenou. Kabinet schválil převzetí kontroly nad Gazou |

Sdílet článek:

LIBOR NOVÁK

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza, a to i přes mezinárodní obavy z humanitární krize v Pásmu Gazy a značný nesouhlas izraelské veřejnosti. Úřad premiéra potvrdil, že Izraelské obranné síly se připraví na operaci, přičemž ale zajistí humanitární pomoc civilistům mimo bojové zóny. Rozhodnutí přichází v době, kdy se v Izraeli konaly masové protesty. Ty vyjádřily obavy, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí.

Celé hlasování proběhlo v době, kdy po celé Izraeli propukly masivní protesty. Demonstranti vyjadřovali obavy, že rozšíření vojenských operací může ohrozit osudy rukojmích, kteří jsou stále drženi v Gaze.

Navíc Izrael čelil mezinárodnímu tlaku, aby konflikt ukončil a umožnil do oblasti dodávat více potravin, jelikož tam hrozí rozsáhlý hladomor. Zdroje uvádějí, že podle plánu by měla operace trvat až pět měsíců.

Během této doby by zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolí musel být opět evakuován do táborů v jižní části Pásma. Izraelský představitel sdělil, že armáda v těchto oblastech vybuduje obytné komplexy, kde ubytuje vysídlené lidi.

Podle analytika CNN, Baraka Ravida, je cílem armády evakuovat veškeré palestinské civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Zda však budou obsazeny i další oblasti mimo Gazu, není zatím jasné.

Kabinet se navíc usnesl na pěti principech, které mají vést k ukončení války. Patří sem odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Pásma Gazy, zavedení izraelské bezpečnostní kontroly a zřízení nové civilní správy, která by nebyla spojená s Hamásem ani s Palestinskou samosprávou.

Většina ministrů údajně odmítla jiný, alternativní plán, protože se domnívali, že by nevedl k porážce Hamásu a k osvobození rukojmích. O jaký konkrétní plán se jednalo a kdo ho předložil, však nebylo upřesněno.

Premiér Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že Izrael nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Proti tomuto rozhodnutí se důrazně ohradila opozice. Lídři izraelské levicové i centristické opozice označili tento krok za katastrofální.

Opoziční lídr Jair Lapid tvrdí, že jde o krok, který je v přímém rozporu s postoji izraelské armády a obranných složek. Lapid na sociální síti X uvedl, že premiéra do tohoto rozhodnutí dotlačili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Bezalel Smotrich.

Podle něj tento krok „přinese mnoho měsíců bojů, smrt rukojmím a mnoha dalším vojákům, bude stát izraelské daňové poplatníky desítky miliard a způsobí diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, který vede stranu demokratů, šel ještě dál. Rozhodnutí kabinetu označil za „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.

Golan dále poznamenal, že kvůli politickým rozhodnutím a vizím do budoucna, budou izraelští vojáci hlídkovat v ulicích Pásma Gazy po celé generace. Hlavní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před úplným převzetím Pásma.

Jeho obavy se týkaly nejen obrovských finančních nákladů, ale i rizika pro vojáky. Místní obyvatel, Mahmoud al-Qurashli, který musel z domova utéct, řekl: „V podstatě celá Gaza se vtěsnala do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl, jestli Izrael obsadí město, nebo ne“.