JIŘÍ JOHN
Sdělení „eggspertů“ o výrobní ceně 0,20 Kč za 1 kWh elektřiny z jaderných elektráren *) je nepravdivé, manipulativní. I samotná výrobní cena je ve skutečnosti násobně vyšší. Investiční náklady nově budovaných jaderných elektráren cenu elektřiny zmnohonásobí.
Jaderná elektrárna Temelín v roce 2025 vyrobila rekordních 17,38 TWh elektřiny, což pokrývá více než pětinu celkové spotřeby České republiky. (1 TWh = 1 000 000 000 kWh).
V současnosti jsou v Evropě investiční náklady na výstavbu jednoho 1000 MW bloku jaderné elektrárny cca 10 mld €, tedy 240 000 000 000 Kč. Temelín má dva takové bloky. Cena za postavení Temelína by tedy dnes byla 480 000 000 000 Kč. Kdyby Temelín vyráběl 50 let rekordní množství elektřiny jako loni, tak by byly investiční náklady rozpočtené na 1 kWh 0,55 Kč.
Do ceny stavby se musí připočítat i extrémně drahé financování vzhledem k dlouhé době výstavby. V Evropě v současné době trvá stavba i více než 15 let. K ceně stavby je nutné připočíst i provozní náklady, tedy náklady na údržbu, palivo, personál, fond na likvidaci, … Proto se žádný soukromý podnikatel do stavby jaderné elektrárny nehrne bez státem garantované ceny vyrobené elektřiny. Např. britská vláda pro projekt Hinkley point C garantovala po dobu 35 let výkupní cenu vyrobené elektřiny na 92,5 GBP/GBP v cenách 2012, což v r. 2026 představuje 127 GBP/MWh, tedy 3,60 Kč/kWh. V r. 2030, kdy má být stavba ukončena, se předpokládá 136 GBP/MWh.
Výkon jaderné elektrárny je navíc obtížně regulovatelný, vyrábí tedy i v době, kdy o elektřinu není zájem. Je to Trvalý Zdroj Energie, narozdíl od Občasných Zdrojů Energie ze slunce a větru. Absurdní energetickou politikou Evropské Unie, která pokřivuje tržní cenu dotacemi, emisními povolenkami, byrokratickými omezeními, povolováním stavby, schvalováním způsobu financování, … se cena elektřiny dostává do nulových nebo záporných hodnot po dobu 300 až 650 hodin ročně. Občan pak někdy platí v ceně elektřiny nejen dotace na výrobu, ale i za maření přebytečně vyrobené energie. Za těchto podmínek je energie vyrobená v jaderných elektrárnách levnější než v ostatních.
Provozní náklady Jaderné elektrárny Temelín se v současných cenách (2024–2026) pohybují v průměru kolem úrovně 14 EUR/MWh (přibližně 0,35–0,40 Kč/kWh. Tedy dvojnásobně více, než zmiňovaných 0,20 Kč/kWh, a to je zařízení již amortizováno a účetně odepsáno. Provozní náklady se v evropském kontextu pro stávající jaderné zdroje pohybují řádově kolem 20–25 EUR/MWh (cca 0,50–0,65 Kč/kWh). Celkové náklady (LCOE – Levelized Cost of Electricity) včetně modernizací jsou v ČR u stávajících jaderných elektráren výrazně nižší než u uhelných zdrojů s povolenkami.
Na „Západě“ je problém v tom, že se dlouho jaderné elektrárny nestavěly, a tak se personál znovu učí z chyb, které znovu dělá, protože zkušení pracovníci z minulých realizací jsou již v důchodu. Firmy, které jaderné elektrárny staví sériově, se z minulých chyb poučily, a proto je neopakují a staví rychleji a levněji.
Evropané se nemají s čím chlubit. Níže informace o nedávno dokončených a rozestavěných jaderných elektrárnách:
Nedávno dokončený jaderný reaktor ve francouzském Flamanville 3 o výkonu 1650 MW, typ EPR, stál podle posledních odhadů přibližně 13,2 miliardy €. Výstavba trvala 17 let.
Nejnovějším blokem finské jaderné elektrárny Olkiluoto je třetí blok o výkonu 1600 MW, který zahájil pravidelný komerční provoz v dubnu 2023. Výstavba trvala 18 let, od roku 2005 do zahájení pravidelného komerčního provozu v dubnu 2023. Konečná cena projektu se odhaduje na cca 11 miliard €. Původní rozpočet z roku 2003 byl přibližně 3 miliardy €. Stavba měla být původně dokončena v roce 2009. Tento projekt je často uváděn jako příklad extrémního překročení rozpočtu u nových jaderných projektů v Evropě.
Ve Velké Británii se staví nebo intenzivně připravuje několik jaderných projektů.
- Hinkley Point C (Somerset): Elektrárna bude mít dva reaktory typu EPR o celkovém výkonu 3,2 GW.
- Sizewell C (Suffolk): Projekt nové jaderné elektrárny o výkonu 3,2 GW (téměř identická jako Hinkley Point C). V červenci 2025 britská vláda schválila investiční plán a potvrdila, že bude největším akcionářem projektu. V roce 2026 již probíhají intenzivní přípravné práce, budování infrastruktury a povolování.
- Wylfa (Anglesey, Wales): V dubnu 2026 vláda oznámila schválení projektu nové elektrárny s modulárními reaktory (SMR) od společnosti Rolls-Royce.
Výstavba nových jaderných zdrojů v Británii čelí vážným problémům, zejména pokud jde o projekt Hinkley Point C:
Hinkley Point C (jednotka 1) má nově startovat až kolem roku 2030, což je zpoždění o několik let oproti původním plánům. Důvodem je nízká produktivita při instalaci elektro-mechanických systémů (potrubí, kabely). Odhadované náklady na Hinkley Point C vzrostly ze původních cca 18 miliard liber na zhruba 35 miliard liber (v cenách roku 2015), což je téměř dvojnásobek. To způsobuje velké finanční potíže francouzské společnosti EDF, která projekt realizuje. V únoru 2026 byly na stavbě Hinkley Point C zjištěny „významné“ nedostatky v požární ochraně a byl vydán zákaz činnosti pro některé dodavatele, dokud nebudou rizika odstraněna.
Vysoká cena za vykupovanou elektřinu: Vláda musela investorům garantovat vysokou cenu za vyrobenou elektřinu (tzv. Feed-in tariff), což je v době klesajících cen z obnovitelných zdrojů kritizováno. Projekt byl ovlivněn nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, logistickými problémy a pandemickými omezeními.
Dostavba 3. a 4. bloku slovenské jaderné elektrárny Mochovce: (JE Mochovce) je jedním z nejdelších a nejdražších inženýrských projektů v regionu, který byl provázen výrazným prodloužením termínů i navýšením nákladů. Při obnovení dostavby v roce 2008 se počítalo s částkou 2,8 miliardy €. Skutečné náklady na oba bloky dosáhnou cca 6,2 miliardy € (cca 150 miliard Kč. Po dlouhé přestávce, kdy byly bloky zakonzervovány, byla dostavba oficiálně obnovena v listopadu 2008. Třetí blok začal dodávat elektřinu do sítě 31. ledna 2023 a plného výkonu dosáhl v září 2023. Výstavba 4. bloku stále pokračuje. Letos se předpokládá dokončení. Od obnovení prací v roce 2008 do spuštění 3. bloku uplynulo téměř 15 let, což je dvojnásobek původních plánů. Instalovaný výkon 3. a 4. bloku je pro každý 471 MW.
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany:
Smlouva na stavbu dvou bloků (EDII – 5. a 6. blok) byla podepsána s předpokládanou cenou přibližně 407 miliard korun (v cenách roku 2024). Cena za jeden blok o výkonu 1050 MW je tedy 203 miliard Kč. K tomu je potřeba připočíst náklady na financování, což budou další desítky miliard Kč. Můžeme jen doufat, že nedojde k několikanásobnému překročení předpokládaných nákladů, jako to bylo v posledních letech obvyklé v Evropě.
Zahájení stavby je plánováno na rok 2029, zkušební provoz prvního bloku by měl začít v roce 2036.
Smlouvy zahrnují také dodávky jaderného paliva na zhruba 10 let provozu, což představuje dalších 15 až 20 miliard korun.
Budou Dukovany první stavba jaderné elektrárny v Evropské Unii, kde nedojde k překročení nákladů a prodloužení doby výstavby?
*) Tato informace o ceně 0,20 Kč za kWh se pravděpodobně vztahuje k výroku energetického experta Ivana Noveského, který často poukazuje na nízké výrobní náklady jaderných a uhelných elektráren v ČR. Jeho výroky přebírají i další.
(15 votes, average: 2,27 out of 5)
Loading... 
A poučení z článku má být jaké? Více větrníků, nebo co?
Jádro není celé řešení. Chybí koncepce, je potřeba komplexního řešení. Koncepce, rozvoj přenosové sítě, akumulace by se měla výrazně změnit. Aktivismus a voluntarismus bez hlubších znalostí a koncepce je ta největší chyba. Snaží se vyřešit transformaci energetiky 100% a pokud možno hned, realizují technicky nedokonalé produkty v masovém měřítku, místo aby počkali pár let na dokončení vývoje. Viz např.soláry, kde ceny v posledních letech klesly o 90%. Staví baterky anakumulaci, které jsou vhodné na cyklus 24 hod., ale ne na dunkelflaute trvající třeba 14 dnů. Proto nechápou,, že přečerpávačky by měly mít daleko větší horní nádrže než spodní. Stále píší o velikosti horní: spodní 1 :1, což byl o vhodné v době před výrobou z OZE. Zanedbávají rozvoj přenosové soustavy, akumulace, proto je ročně mezi 300 a 650 hodinami cena energie nulová nebo záporná. Platíme i za maření energie. Konvička nedávno opět papouškoval ten Noveskénho nesmysl o ceně 0,20 Kč/kWh z jaderných elektráren,…
Problematika je složitější, takže vše nelze napsat do jednoho článku, aby nebyl příliš dlouhý. Část odpovědi naleznete v dalším článku:
https://pravyprostor.net/ukol-pro-soucasnou-vladu/
Co to má být? Uváděné provozní náklady Temelína 0,35-0,40 Kč/kWh se zdají autorovi vysoké? A za kolik se vykupuje elektřina z FVE? Výkupní cena FVE postavené do r.2010 je pro rok 2025 stanovena na 16,50 Kč/kWh!
A že se dneska staví draze? To je ale překvapení! Uvedený třetí blok JE Olkiluoto stavělo sdružení Areva/Siemens dvojnásobnou dobu za dvojnásobnou cenu, než za jakou vyhrálo výběrové řízení. Nechat si stavět investici za stovky miliard od někoho, kdo už dávno stavět neumí, to je majstrštyk. Nebo si vybrat dodavatele čistě z politických důvodů. Dodavatele, který poptávaný blok ještě nikdy nevyrobil.
A že jsou JE hůř regulovatelné? To má být argument? Podstatné je, že jsou predikovatelné. Hůř řiditelné levnější bloky jsou určeny k pokrytí základního diagramu, dobře řiditelné drahé (špičkové nebo přečerpávací VE, plynové…) jsou určeny k pokrytí špiček. Zato nepredikovatelné zdroje jsou v centrálně provozované síti zadarmo drahé, škodlivé, nebezpečné. Naše stávající jaderné a uhelné elektrárny jsou skutečně bezkonkurenčně nejlevnější zdroje, bez ohledu na bláboly autora.
Udělal byste dobře, kdybyste si nejprve přečetl článek , na který reagujete. Ty částky, které uvádíte pro výkup elektřiny z OZE jste sebral kde? Prohlédněte si příslušné informace, např. na ERU, a nepište hlouposti.
Klídek.
https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/91-vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu
Ještě si zjistěte, jaké jsou náklady spojené s regulací povinně vykupovaných zdrojů a s jejich přenosem přes půl Evropy (a kdo je platí). Vyvozovat závěry z neúplných a zkreslených údajů vám pravdivý obraz nepřinese.
Co???? Kde máte v tom odkazui cenu 16,50 Kč/kWh? Ty vysoké výkupní ceny elektřiny z OZE si udělali politici pro sebe a své kumpány. To zorganizoval Topolánek a jeho gang modrého supa. To už je z velké části minulost.
Píšete hlouposti. 1MWh=1000kWh (pro vaši informaci). Vítám VĚCNÉ komentáře, doplněné odkazy na sdělená fakta.
Připomenu, že tento článek se věnuje jaderné energetice, tak do toho nepleťte OZE. O těch si můžete přečíst a okomentovat VĚCNĚ zde:
https://pravyprostor.net/ukol-pro-soucasnou-vladu/
https://pravyprostor.net/co-o-obnovitelnych-zdrojich-energie-a-globalnim-oteplovani-nerikaji/
Dobrý odkaz.
K vládnuti se dastali diletanti s neomezenou mocí.
A kdo má neomezenou moc, ten nepotřebuje rozum.
Z članku: „Ale který vědec by si v současném nejistém světě dovolil riskovat svou kariéru pochybováním teze o zlovolném CO2?“
Dodal bych, že to plati i pro všechny odborniky a manažery na vyšších dobře placených pozicích.
Diletantska vladni moc se sice zaklíná vědou a racionalitou a přitom dnes je věda a odbornost jen podřízeny poslušný BOŽSKÝ KLACEK k ovladáni společnosti.
Chce to umět číst a počítat. Jestliže je v tabulce, na kterou jsem vám poslal odkaz, uvedeno, že výkupní cena za elektřinu vyrobenou ve FVE zprovozněné do 31.12.2010 je pro rok 2025 stanovena na 16495 Kč/MWh (do 30 kW) a 16362 Kč/MWh (nad 30 kW), tak je to přes šetnáct Kč/kWh. Pro letošek to bude ještě víc. A že si to zorganizovali gangsteři? To má být jako argument, že to není pravda, nebo co? A není to žádná minulost. Dostali to na dvacet let. V té době byl největší boom, taky nejvíc soudů o to, jestli to stihli ještě na silvestra nebo už na nový rok. Tohle byl a je největší zářez pro naše peněženky.
O čem je tento článek, těžko říct. Sice se tam píše něco o jaderkách, ale i z titulku plyne, že jde spíš o zpochybňování ekonomické výhodnosti (a celkové efektivity) JE. Proto je poukázání na naprostou nesrovnatelnost se zadarmo drahými OZE zcela na místě. A naprosto nechápu autorovu potřebu vymezovat se proti p.Noveskému a nikoli proti vámi zmíněném Topolánkovi případně Bursíkovi, přestože se s ním zřejmě v mnohém shodne.
Další kousky do mozuaiky OZE, jejími vlivy na zmměnu klimatu a energetiky najdete zde: Pak si uděláte závěr sám.
https://pravyprostor.net/ukol-pro-soucasnou-vladu/
https://pravyprostor.net/co-o-obnovitelnych-zdrojich-energie-a-globalnim-oteplovani-nerikaji/
Já tedy například, aniž bych listoval ve svých brožovaných pamětech, mám někde vzadu v hlavě skutečně zafixováno zrovna těch cca 40 hal./1 kWh, a určitě to přitom bylo info odněkud z okruhu hen onoho Noveského a spol institutu. Pokud tudíž N. opravdu někde autoritativně vykřikoval, že 20 hal. jsou vykazované provozní (?) tím spíš výrobní (??) náklady JETE v poslední (???) době… Pokud to ovšem takhle reprodukuje Konva (nic proti němu), nedivil bych se.
Ono taky jde docela hodně o to (i když ano, i to do značné míry v článku řešíte, ale pro nepolíbence to není úplně přehledné), co konkrétně se do těch kterých nákladů může (smí) vykázat resp. jak se to kdy kalkuluje. Ale jasně, u nových jaderek vždycky povedou odpisy, např. JETE už by měla být odepsaná, takže by měla dodávat „jenom“ za provozní náklady (které se za poslední léta naopak nepochybně zvedly – o kolik to může být?) plus marži plus ten odvod do jaderného fondu. Vše velice teoreticky.
Ale o to snad ani nejde. Shodně s Mikelem jsem v článku samotném moc neviděl nějaký závěr, ale perfektně jste ho zformuloval v úvodu své reakce. Takže bych souhlasil např. s tím, že pokud by skutečně Noveský operoval (např. v boji proti ofenzívě větrných baronům) ulítlým údajem o provozních nákladech jaderek, je to úlet a střelba do vlastního kopyta. (I když, upřímně řečeno, těch 40 – 45 hal. kWh je sice nominálně dvojnásobek, což tedy může zvonka vyzerať docela blbě, ale do výsledné ceny to má celkem marginální dopad,že ?) Na druhé straně, např. právě na tu stávající větrníkovou ofenzívu zajisté sednou jak řiť na rendlík Vaše argumenty přinejmenším ohledně nedostatku koncepce, uspěchávání projektů a rozvoje sítě (náklady). Oficiálně se honí či spíše chytají za ocas jakési eurofondy a „metadata“ za tím nevidět. Pokud v tom někdo má nějaký systém a pořádnou přípravu, tak to bohužel nejspíš a nejvíc budou zase ti budoucí investoři a ve veřejné sféře jsou zas možná ještě zadele stažené z osudů některých soudruhů, kteří se tak či onak přimotali k boomu solárů, ať neřeknu více. To opravdu není zrovna optimální mix, obávám se. A může se argumentovat, v horším případě i plánovat a realizovat stylem ode zdi ke zdi. Až to připomíná osudy nového stavebního zákona. Totéž se ale bez jasné koncepce snadno může reprodukovat v jakékoli další instanci, počínaje zelenými vodíky, například.
Věechny informace ivedené v článku jsem si ověřoval. Zkuste to, čemu nevěříte a co zpochybňujete strčit do AI. Potvrdí tto. Co se započítává do jaké ceny jsem se stručně pokusil popsat, ale když popíšu více stránek, tak to nikdo nedočte. Už z diskuse je vidět, že ti „chytří“ reagují vlastními moudry, aniž by si přečetli a pochopili text, na který reagují.
Pokud jste si to ověřoval v AI tak se nemáme o čem bavit.
Dejte Uršule obvyklých 800 miliard Éček a ona slibí, že to briskně vyřeší.
:::=)))) Ta by prachy shrábla a zařídila další velký pr__er.
autor si odporuje a nezná základní zákon ekonomiky-čím vyšší produkce, tím nižší cena.howgh!
Vítám VĚCNÉ komentáře.
Poznámka k nesmyslným vyjádřením eggspertů: tuna uhlí na burze stojí cca 100 USD. K tomu doprava, emisní povolenky,… K výrobě 1 kWh je potřeba cca 0,5 kg černého a 1,2 kg hměědého uhlí. Kolik stojí tedy pouze palivo? Kolikrát víc než sdělení eggspertů? (EGG=vejce
Nenechte se vysmát. Žádný normální podnikatel si nepostaví elektrárnu s tím, že bude uhlí nakupovat na burze. Všechny velké (nejen) české uhelné elektrárny byly postaveny v těsné blízkosti dolu. Jedinou výjimkou jsou Chvaletice, kvůli kterým splavnili Labe od Kolína a vybudovali přístav Chvaletice a překladiště ve Vaňově.
Myslíte, že Tykač kupuje pro Počerady a Chvaletice uhlí za 100 dolarů za tunu, když vlastní lom Vršany? Ze kterého prodává uhlí svému konkurentu (úhlavnímu nepříteli) ČEZu za zlomek ceny na burze (ARA: Amsterdam – Rotterdam – Antverpy)? Viz např:
„Obě strany dohody spolu dlouho bojovaly. Czech Coal potřeboval dodávat uhlí za co nejvyšší cenu právě Počeradům, protože jinde by ho prodával kvůli dopravním nákladům a horší kvalitě těžko. ČEZ naopak potřeboval mít zajištěné dodávky za co nejnižší cenu právě od Czech Coalu, protože elektrárna Počerady je bez dalších velkých investic přizpůsobena právě na Tykačovo uhlí… Po roce 2024 smlouva zajišťuje dodávky uhlí i pro případný nový zdroj v lokalitě Počerady s trvalou výhodou ve výši 0,35 ceny ARA proti konkurenčním zdrojům v Německu a zároveň opci ČEZ na prodej počeradské lokality v případě, že podmínky na energetických trzích nebudou výstavbě nových uhelných zdrojů nakloněny.“
A proč mají v Německu tunu uhlí za sto dolarů? Viz např.:
„Pokud jde o uhelné elektrárny, nejodvážnějším prohlášením Merze je, že termín odstavení v roce 2038 je nerealistický. Pokud budou elektrárny pokračovat v provozu, odkud bude uhlí pocházet?
Rozhodně ne z Německa. Hnědouhelné doly, včetně masivního ložiska Hambach v Severním Porýní-Vestfálsku, jsou zaplaveny. Uvedeným cílem je vytvořit umělé jezero. Základním cílem zaplavení je fyzicky znemožnit těžbu uhlí. Podle odhadů Německého federálního institutu pro geovědy a přírodní zdroje by zásoby uhlí stačily k zásobování celé země elektřinou po dobu příštích století a půl.“ (https://spectator.com/article/net-zero-and-the-myth-of-german-efficiency/)
Vy eggsperte… Případná nerentabilita výroby elektřiny z uhlí je zaviněna výhradně státními regulacemi.