NEČT24/VÁCLA TÖRÖK
Jak hodnotíte začátek letošní topné sezóny a připravenost teplárenství na nadcházející zimu?
Hodnotím ji jako ne moc dobrou. Naplněnost zásobníků je na kritické hranici, pouze na 76 %. V zimě bude poptávka po plynu obrovská. Plyn Evropě chybí, nikdo ho ani nechce tak draze kupovat: je skoro 3x dražší než na jaře a pro české dodavatele momentálně cca 2x dražší, t.j. 57 EUR/MWh. Za tyto peníze plnit zásobníky se nikomu nechce. Zde se jasně projevuje absence přímého dlouhodobého kontraktu na levný trubkový plyn. Doufám, že zima bude mírná, a že nebude moc mrznout. Podle mne, pokud udeří tvrdší mrazy, tak s tím Evropa, hlavně Německo bude mít problém. Zde bych rád dodal, že LNG plyn je velmi neekologický (jsou zde velké až 25 % ztráty při zkapalňování a transportu) a ještě jsem neviděl jedinou zelenou neziskovku, která by na to upozorňovala, nebo proti tomu protestovala. Situaci kolem uhlí nehodnotím, to si naše elektrárny zajišťují sami.
Zásobníky plynu v České republice jsou momentálně naplněné ze 76 procent, což je o pětinu méně než před rokem. Může podle Vás Česku hrozit nedostatek plynu? Eventuálně, kvůli čemu?
Nedostatek plynu bude hrozit v případě absence dalšího přísunu našeho plynu z pobřežních LNG terminálů a pokud bude tlak na trubkový plyn z Norska, a k nám už tento plyn nedojde. Obávám se, aby při nedostatku plynu nám nebyl tento náš plyn zabavován Němci, stejně jako to bylo v případě roušek v době pandemie covid-19. Tato zima jasně prověří, jestli se absence trubkového plynu z Ruska dá v pohodě překonat, nebo jestli to byla chyba, zbavovat se ho tak rychle. Ale vzhledem k tomu, že někteří politici v EU si přejí válku s Ruskem, tak se dodávek velmi levného plynu z této země asi hned tak nedočkáme; vše záleží na volbách v Německu a ve Francii.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen vyzval země EU, aby snížily svou spotřebu elektřiny a plynu kvůli omezeným globálním dodávkám a vysokým cenám energií. Přitom podle průzkumu Epet Energie většina českých domácností nehodlá snižovat topení navzdory tomu, že očekává růst cen. Budou podle Vás občané ochotní v případě nouze svou spotřebu snížit?
Myslím si, že Češi nepřejdou kvůli nějakému eurokomisaři, který navíc nemá u běžných občanů naší země žádnou autoritu, na 2 svetry. Určitě omezí jinou spotřebu, ale v zimě se bude dál topit a svítit. Možná budou lidé více regulovat teplotu v různých obytných částech, ale aby vyloženě mrzli při 15 °C nebo 18 °C, tak tomu moc nevěřím. Jediné, co se dá v ČR omezit, je výroba elektřiny z plynu a nahradit tuto výrobu dočasně výrobou z hnědého uhlí. Navíc letošní zima pokud nepřijdou vydatnější deště bude kritická i co se týče výroby elektřiny z hydroelektráren. Vysoké letní teploty a absence deště zapříčinily, že jsou naše přehrady poloprázdné. Jsem velmi zvědavý, pokud bude hodně mrznout, jak se to dotkne cen emisních povolenek EU ETS 1 na burze.
Teplárny potvrzují, že se topení v příštím roce zdraží. Nastane to kvůli změně výkladu daňového osvobození paliv pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (nově ho budou moci využít pouze pro topení domácností). Také cenu ovlivní i zdražování cen plynu na burze. S jakými částkami v průměru by měli podle Vás lidé počítat?
Zde je potřeba rozlišit, jak mají občané nastavené smlouvy. Já osobně jsem fixoval plyn pro sebe na jaře na 3 roky a radil jsem to všem v okolí, tehdy byla cena na burze 28 EUR/MWh. Myslím si, že to bylo rozumné rozhodnutí. Vše bude záležet za kolik se bude prodávat plyn na burze a jakou cenu mají teplárny zafixovanou. Pokud jedou za spotové ceny, což by bylo asi to nejhorší rozhodnutí, tak by se spotřebitelé mohli dočkat klidně i přes 30 % navýšení. U plynu je to těžké; např. Pražská plynárenská, a.s. má přímý kontrakt na trubkový plyn z Norska, jiní dodavatelé využívají nákup přes Evropské energetické burzy a jeho transport plynovody přes Německo do ČR.
Co se týče daní, pro běžné domácnosti se nezmění nic. Ale pocítí to podnikatelé a firmy. Ale určit, o kolik se to zvýší, je opravdu teď luštění z křišťálové koule. Geopolitická situace je špatná, velmoci chrastí zbraněmi a ceny energií letí nahoru, ale největším problémem je nespolehlivost dodávek a přerušení obvyklých transportních tras. Rozbité rafinérie a poškozené kapacity na zkapalňování. Navíc z Ruska, jakožto z velkého exportéra nafty a benzinu, se stává importér, protože jeho rafinační kapacita klesla o 30–45%; přesná data nemáme, v Rusku je zákaz to publikovat. Navíc nastal pokles o 30 % při exportu ropy z Ruska, což je nejnižší úroveň za posledních 20 let. Tento pokles je jasně vidět v nedostatku nafty na trhu a jejím růstu ceny, kdy jsme u čerpacích stanic přes 50 Kč/litr nafty. Od 1.10.2026 by měla cena klesnout lehce více než o 2 Kč/litr nafty, protože se snížila spotřební daň u nafty, u benzínu ne.
Jak se dá nejlépe připravit na eventuální nedostatek energií kvůli jejich možné vysoké spotřebě ve společnosti?
To je těžká otázka. Dá se omezit vládním nařízením v rámci velkých odběratelů, elektráren, průmyslu atd. Omezování pro domácnosti je až na posledním místě. Jak píši shora, první, koho by bylo dobré omezit jsou plynové elektrárny, které nedodávají teplo domácnostem a jen vyrábí primárně elektřinu z plynu. Zde je možná náhrada uhlím. Velký boj se bude svádět v zimě o elektřinu, hlavně pokud na severu Německa nebude foukat vítr. Ale dám příklad: při velkých mrazech letos v lednu jsme vyráběli až 12 GW výkonu a z toho 4 GW šlo na export. A pokud se někdo hodně bojí a má krb, nebo kamna, tak je dobré mít plán „B“, a to je dřevo, popř. uhlí. V Čechách nedostatek elektřiny v zimě nehrozí, máme spolehlivé zdroje z hnědého uhlí a jádra. Pro naši spotřebu v ČR to bude stačit, ale už nezbude tolik na export.
Děkujeme za rozhovor!
Buďte první kdo přidá komentář