Nová unijní Komise |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

V EU platí unikátní principy, těžko bychom hledali zemi, kde si dovolí při výběru elit ignorovat profesionální kvality vysokých funkcionářů a kde se řídící kádry nominují ne podle schopností, ale podle servility. V úterních řeckých zprávách jásali nadšením: Řecko a Polsko mají komisaře, kteří rozhodují o největším balíku peněz, v rádiu otevřeně řekli, že Mitsotakisova a Tuskova věrnost Leyenové se vyplatila. Nikde na světě si hlava státu nedovolí něco podobného, Leyenová má při jmenování klíčových lidí víc pravomocí než americký prezident, přitom samotná nezvítězila v řádných volbách, ale prošla tunelem intrik a podvodů. Leyenová jmenovala nekompetentní feminizovanou Komisi, na úkor ekonomicky úspěšných zemí jmenovala do rezortů s vlivem na hospodářskou politiku lidi z jižních problémových zemí a otevřela cestu válce s Ruskem.

Když procházíme personální složení nové Komise, nechce se věřit, že ještě před dvanácti lety byl evropským komisařem ideolog liberalismu a nobelista Ralf Dahrendorf. Ten už tehdy diagnostikoval krizi demokracie. Krize nikdy nezasáhne jenom jednu oblast, ale zasáhne celý systém. Podle Dahrendorfa je dnešní krize demokracie krizí kontroly a legitimity. Žijeme v postdemokratické éře charakterizované krizí národních států, které jsou absolutní podmínkou existence demokracie. Rozhodovacího procesu se zmocňuje globální třída a nastupuje plíživé autoritářství.

Il Giornale píše, že nominovaní připomínají spíš aktéry v komiksu nebo frašce než seriosní vládu. Hrůza začíná už 47letou Estonkou Kallasovou, která má na starosti zahraniční politiku. Je to velmi znepokojující, dotyčná je posedlá protiruskou nenávistí a to se jí promítá do raison d’être. Kallasová vede zemi s 1,3 miliony obyvateli, z nichž čtvrtina jsou právě Rusové,, kterým připravila peklo na zemi. Svěřit takovému individuu zahraniční politiku, v dobách, kdy zuří ozbrojený konflikt s perspektivou eskalace, je velmi nezodpovědné. Evropa zažívá bezprecedentní krizi své ekonomiky a především průmyslu a jmenovat v této situaci místopředsedou s odpovědností za průmysl Stéphana Séjourné, který kromě toho, že byl milencem ministerského předsedy Attala, nic dalšího neprokázal, je velmi pozoruhodné. Obrana svěřena anti-Putinovi Litevci Kubiliusovi, který trpí ještě větší protiruskou obsedantností než Kallasová, pochází z mini země, kde neexistuje žádný válečný průmysl a armáda nemá ani jeden tank. Důležitý zemědělský rezort svěřila Leyenová Hansenovi z Lucemburska, kde zemědělství generuje 0,4% HDP a jeden sedlák připadá na šest ministerských úředníků. Za rozpočet odpovídá Polák Serafin nominovaný nejvěrnějším patolízalem Leyenové Tuskem, přitom Polsko přispívá na evropský rozpočet pouze 4%. Komické, ale tragédie se rýsují.

Švýcarské Weltwoche novou Komisi pojmenovalo “éra monster a idiotů”, jmenovaná Komise znamená jistý krach. Leyenová se nikdy neměla stát hlavou Komise, jejím jmenováním se dostala EU na hranu autoritativního vojenského převratu. V temných zadních místnostech v Bruselu se nejtoxičtější ze všech politických subjektů evropští lidovci (EPP) snaží udržet moc, v Bruselu vládnou víc než 25 let. EPP je nástroj na udržení moci, spojí se s každým, kdo jim pomůže zajistit většinu v parlamentu. Leyenová klidně slíbí něco Meloni, pózuje s řecko-americkým bankéřem Mitsotakisem, který léta špehoval opoziční politiky a novináře.

Hrůzná metamorfóza posledních desetiletí, kterou EU prodělala je dílem EPP a v posledních letech i Leyenové. Změny, kterými EU prochází jsou dílem Leyenové a jejího politického okruhu, patří k nim amerikanizace, militarizace a podřízení NATO. Jaké jsou zásluhy Leyenové: 25% lidí pod hranicí bídy; pohrdání dohodami a demokracií; otevřené porušování zákona, nepotismus, zákulisní machinace, úplatky; nedostatek transparentnosti a vyhýbání se demokratické zodpovědnosti; koloniální arogance hraničící s pohrdáním občany a demokracií.