Nutí nám svobodu a demokracii osekanou




Sdílet článek:

Anebo částečnou, jak chcete. Nemůžeme si už své názory vybírat, tak říkajíc, podle své chuti a naturelu. Musíme např. nenávidět Rusy, a to zhruba tak, jak za rajchu museli Němci a za Protektorátu vlastně i my, nenávidět židy. Zde se žádné výjimky nepřipouštějí, žádné polehčující okolnosti nejsou povoleny a musí ta nenávist v nás být čirá a nezkalená, protože tak nám to káže vojenskobezpečnostní komplex  USA, jenž k dosažení svého maximálně vysokého rozpočtu a tím i zisku, potřebuje ve veřejnosti vyvolat obraz mocného a hrůzného nepřítele. Dříve tomuto účelu posloužily státy Středního východu jako např. Irák a Libye, ale když ty byly zbombardovány do mrtě, obrátily se zraky vedoucích osobností komplexu, velmi často totožné s osobnostmi vládními, na Rusko.

Takže v případě oné nám doporučené nenávisti nejde o jev nový, který se zde objevil až po zahájení otevřeného konfliktu Ukrajina-Rusko, ale jev letitý, časově se shodující též s příchodem Putina do čela ruského státu v roce 2012. A hlavně pak s jeho tehdejšími prohlášeními o tom, že Rusko hodlá ponechat si své nerostné bohatství pro sebe a že neuznává postavení USA jako jediného světového hegemona.

Už to bylo pro vládce světa příliš, ale nestačilo to na protiruské vyburcování širší než jen americké či proamerické. A tak se zraky strůjců americké politiky obrátily na druhou největší evropskou zemi Ukrajinu. Zatím v ní vládla proruská Strana regionů Viktora Janukovyče, což USA začaly náhle považovat za cosi dále neúnosného, a do pokusu  změnit Ukrajinu ve svou loutku, to je nepřítele Ruska, vrazily pět  miliard dolarů, označených jako „Příspěvek svobodného světa k rozvoji ukrajinské demokracie“. Výsledkem této zahraniční dotace, největší ve finanční historii USA, do níž patřily i nůše koláčků, rozdávaných účastníkům protivládních demonstrací na Majdanu tehdejší náměstkyní amerického  ministra financí Nulandovou, se pak v roce 2014 stal tzv.Euromajdan, čili politický převrat a připojení Ukrajiny ke světovému protiruskému táboru, v němž byla Ukrajině  přidělena role hlavního drážditele Ruska. Natolik přičinlivého a poslušného, aby ruského medvěda nakonec přinutil postavit se na zadní a bojovat.

Důkazů, že takto vývoj skutečně probíhal, je nespočet. Je zde např. zpráva komise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), vydaná jen několik dní před vypuknutím konfliktu, která upozorňuje na nelidské a stále se stupňující týrání, jemuž jsou ze strany Ukrajinců vystaveni na Ukrajině žijící Rusové. Je zde zpráva OBSE o tom, jak se v průběhu posledního týdne před ruským vstupem na ukrajinské území zvyšovala dělostřelecká palba ukrajinských vojsk na území Doněcké a Luhanské lidové republiky, až se v posledním dnu toho týdne podobala běžné masivní dělostřelecké přípravě, jaká se provádí před bezprostředním zahájením pozemního útoku.

Ovšem pozor! O tom všem se z oficiálních médií dovědět nesmíte. Ta vám dnes předloží věc tak, že dějiny začaly až útokem Ruska na Ukrajinu – a před tímto útokem nebylo NIC. Nic se nekonalo, nic se nepřipravovalo, jen ruské mužíky jednoho dne napadlo, že by si potřebovali na někom zchladit žáhu. A tak se vrhli na ubohou a mírumilovnou Ukrajinu

Takto tedy je třeba se na věc dívat – a kdo koná jinak, měl by být za své výroky činěn zodpovědným, prohlásil na ČT 24 před několika málo dny velmi mladý vyučující z brněnské Masarykovy univerzity, a zdá se, že tenhle pohled na věc se už u nás stal oficiálním.Tedy svoboda a demokracie ano, ale jen odtud až potud. Čili svobodu a demokracii mějme, ale jen částečnou, nikoli už takovou, jak ji definuje článek 11 Listiny základních práv a svobod EU, který zní: KAŽDÝ MÁ PRÁVO NA SVOBODU PROJEVU. TOTO PRÁVO ZAHRNUJE SVOBODU ZASTÁVAT NÁZORY A PŘIJÍMAT A ROZŠIŘOVAT INFORMACE NEBO MYŠLENKY BEZ ZASAHOVÁNÍ VEŘEJNÉ MOCI A BEZ OHLEDU NA HRANICE. SVOBODA A PLURALITA SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ MUSÍ BÝT ZACHOVÁNA.

Jistě, tohle už patří do starého haraburdí, dnes jsme už dál a ještě dál od myšlení T.G.Masaryka, který takto promluvil k vojenské delegaci, která ho krátce po skončení První světové války navštívila na Hradě:

Demokracie je diskuse. Vy jeden každý musíte vždy snést míněné druhého. V demokracii je svoboda, volnost. Demokracie, bylo řečeno, znamená diskusi, tj. nesmí se nikomu překážet, kdo má jiné a opačné mínění. Musíte přes rozdíly politické žít kamarádsky. Naučit se respektovat cizí mínění, vyslechnout důvody. Vy se můžete mezi sebou pohádat, ale vždy jako kamarádi, kterým jde o věc.

Demokracie by také mohla být pouhým hlasováním, ve kterém většina vždy převálcuje menšinu, kdy se o důležitých otázkách nemluví a kdy jsme uzavřeni ve svých názorových skupinách. Taková demokracie by však nebyla podle Masaryka, jak uvádí Pavel Kosatík v knize 100xTGM, opravdová a neměla by příliš velkou hodnotu. Musíme se naopak snažit spolu rozumně hovořit, konstruktivně nesouhlasit a učit se přesvědčovat bez emocí a s vědomím, že i my sami se můžeme mýlit.

Kde se v dnešní době objevila myšlenka, že nejlepší způsob, jak se zapojovat do veřejného prostoru, je urážet a zesměšňovat lidi s jiným názorem? Máme-li věřit Masarykovi, je tomu naopak – demokracie se musí zakládat na lásce k člověku a na důvěře mezi lidmi. Láska k člověku však neznamená, že budeme říkat jenom to, co je líbivé a populární. Naopak pokud nám na někom opravdu záleží, nesmíme mu lhát a musíme být připraveni předložit mu pravdu, ať už je jakkoli nepříjemná. Současně to neznamená nad lidmi zlomit hůl a vzdát se snahy o dohodu a porozumění.

Demokracie vnímaná jako diskuze je velký civilizační výkon, který není vůbec snadný. Jedním ze základních předpokladů je upřímná ochota k ní a kvalita jejího provedení. Aneb nesouhlasit konstruktivně a pokoušet se v diskuzi nacházet Společnou řeč.

Zamysleme se, zvláště v těchto dnech, kdy se na Rakušanově ministerstvu vnitra připravuje nový cenzurní zákon, nad oním dvojím pojetím demokracie a svobody, jak jej v tomto článku uvádím. Pojetím, jak je vyhlašuje Masaryk slovy, že „demokracie, bylo řečeno, znamená diskuzi, tj. nesmí se nikomu překážet, kdo má jiné a opačné mínění“ nebo názorem shora zmíněného učitele z Masarykovy univerzity v Brně, který se jistě prohlašuje být demokratem, ale autora jiného a opačného názoru na koflikt Ukrajina-Rusko, než je český názor vládní a oficiální, by rád volal k zodpovědnosti.

Kdo ví, proč ho dřív, než on sám získal možnost své žáky poučovat, někdo nepoučil o tom, že svoboda a demokracie buďto jsou, nebo nejsou. A že žádná třetí možnost neexistuje.

Lubomír Man

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

8 Comments

  1. “Demokracie by také mohla být pouhým hlasováním, ve kterém většina vždy převálcuje menšinu, kdy se o důležitých otázkách nemluví a kdy jsme uzavřeni ve svých názorových skupinách. Taková demokracie by však nebyla podle Masaryka.”
    Koho dnes zajímá demokracie podle Masaryka? Vítěz bere všechno. A zdaleka se nejedná o většinu.
    Výsledky voleb 2021: SPOLU – 1,493.905 hlasů, PirStan – 839.776 hlasů.
    Autor (stejně jako většina ostatních) uvažuje o “svobodě” a “demokracii” jako o společných, obdobných hodnotách. Nechce si připustit evidentní fakt, že demokracie je v rozporu se svobodou.

    • “… demokracie je v rozporu se svobodou.”
      To vždy bylo. Čím víc obecné demokracie, tím méně individuální svobody.

  2. Žádný demokratický režim nemá právo svým občanům přikazovat, co si mají myslet, koho mají milovat a koho mají nenávidět. Jediným limitem musí být prokazatelné bezprostřední ohrožení zdraví a bezpečnosti druhých. Pro totalitní struktury je typické uchylování se k osobnímu napadání a kriminalizaci názorových oponentů z důvodu neochoty a neschopnosti věcně argumentovat.

  3. Vite v cem je problem?Ze vy jste zadnou totalitu nezazil(pokud teda tak socialistickou),jenom o ni pisete bez zkusenosti(RF,Cina).Tam by jste teprve poznal perzekuce za obdivovani NATO a EU.Takze budte rad,ze Vam vlada toleruje kolaboraci a podporu jejich ideologii pevne ruky.

  4. Vykaslete se na nejake komemtare kohokoliv a zajedte tam,kde to tak obajujete a na namesti zakricte to je valka.A poznate z vlastnich zkusenosti jak to je.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*