PETR ŠTĚPÁNEK
Vidíme a slyšíme je den co den. Koho? Mnohé naše umělce. Čím se tento typ lidí často vyznačuje? Mnozí z nich postrádají schopnost kočírovat vlastní životy, respektive udržet stálý partnerský vztah, pročež zdejší bulvární plátky, co jich tu jen máme, nadstandardním způsobem zásobují informacemi o svých rozchodech, rozvodech, záletech, případně i soudních tahanicích s tím spojených.
To, že mnozí nemají pod kontrolou svůj vlastní soukromý život, jim ale nebrání, aby radili, jak řídit celou zemi. Z nějakých neznámých důvodů podléhají přesvědčení, že jsou to právě oni, totiž známé a často i populární osoby, kdo má pro veřejnost komentovat také politické a společenské dění, a že obyčejní lidé právě jim visí na rtech, aby jim vysvětlili složitosti naší doby.
Problém těchto jedinců je ale v tom, že v naprosté většině nejsou nadstandardně informovaní, ani sečtělí, ani zběhlí v dlouhodobém analyzování společenských jevů či politických kauz. Ostatně mnozí z nich na to ani nemají čas, neb jsou časově vytíženi množstvím svých jiných, obvykle uměleckých aktivit.
Jejich dalším limitujícím faktorem je, že obvykle žijí v ghettu své společenské bubliny, kde se s podobně zaměřenými jedinci udržují v přesvědčení, že právě oni (a jen a jen oni) vidí svět a politiku správně. Ale kdyby jen to. Zároveň se navzájem utvrzují v klamu, že ostatní lidé, často ti, z jejichž peněz de facto žijí, jsou hloupí, pročež je nutné je oblažovat nežádanou osvětou, případně jim spílat, že jsou dezoláti, xenofobové, extremisté, ruští švábi, Putinovi agenti či náckové.
Nátlakové partičky vydávané za neziskové organizace
A vzhledem k tomu, že tito jedinci mají vrozenou potřebu se neustále producírovat, kromě prken, která znamenají svět a kde jsou doma a kam patří, oblažují své spoluobčany také jiným repertoárem a jinými cestami a kanály, včetně sociálních sítí, ba dokonce i z pódií opozičních protivládních demonstrací svolávaných podobně stiženými týpky, kteří se pro změnu koncentrují v demagogických nátlakových partičkách vydávaných za neziskové organizace.
Autor je 1. místopředseda Trikolory
DENÍK.TO
(26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Na tom uměleckém tyjátru mě asi nejvíce pobavilo zděšení „nezávislých“ divadel z toho, že budou muset být opravdu nezávislá:-D
V celé Praze je 1x tolik divadel,než v Londýně nebo Paříži.Jenže ty megapole jsou 10x větší.Ještě v 19.století bylo u nás herectví považováno za nečisté povolání,jako antoušek nebo kat,a augusti museli žádat o povolení projít obcí,stejně jako cikáni.Do hospody nesměli a v kostele měli místo vzadu s antouškama.A tihleti tentononc teď visí veřejnosti na kapse a zvykli si na to.