Obchod: Venezuela za Ukrajinu

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za „volnou ruku“ na Ukrajině, píše web deníku The New York Times. Nejde o záležitost starou pár měsíců. Už před sedmi lety Moskva naznačila, že je ochotna umožnit Spojeným státům jednat ve Venezuele podle vlastního uvážení výměnou za to, že Washington poskytne Kremlu naprostou svobodu jednání na Ukrajině. Deník se přitom odvolává na svědectví Fiony Hillové, bývalé poradkyně pro Rusko a Evropu v první administrativě Donalda Trumpa.

Tato „informace“ mně však nijak zvlášť nepřekvapuje. Jediný rozdíl v přístupu Ruska a USA za vlády prezidenta Donalda Trumpa je takový, že USA dělají „malé akce“ s velkým dosahem, zatímco Rusko válčí bezmála čtyři roky a je připraveno válčit nadále. Tedy do té doby, než se s USA „dohodne“.

Obecně, americká akce ve Venezuele není zdaleka tak jasná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Venezuelský režim zatím vůbec nepadl, podle zpráv se zvýšil tlak policejních složek režimu na odpůrce a ani USA se zatím nechystají podpořit venezuelskou opozici v exilu. Trump se nyní bude snažit vystupovat sebevědomě a „rozhodovat“. Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Venezuela kvůli obětem útoku vyhlásila sedmidenní státní smutek. To je zpráva jakoby z „jiného světa“. Ze světa, kde se rozhoduje jednoznačně na základě velmocenského nátlaku.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti pro získání Grónska, uvedl Bílý dům. Využití americké armády je vždy jednou z možností, dodal s tím, že jde o prioritu národní bezpečnosti Spojených států. Trump chce prý dosáhnout cíle do konce svého prezidentského mandátu….Vlivný poradce prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miller prohlásil, že kvůli Grónsku s americkou armádou nikdo bojovat nebude. Zdůraznil, že USA jsou supervelmoc a hodlají se tak chovat.Spojené státy se nemusí ničím zdržovat – mohou pokusit získat kontrolu nad ostrovem před červencovým Dnem nezávislosti či před listopadovými volbami do Kongresu.

A co na to Dánsko? Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o převzetí Grónska je myšlen vážně, upozorňuje dánská premiérka Mette Frederiksenová. Připomněla, že Dánsko a Grónsko jeho ambici odmítly. „Pokud Spojené státy zaútočí na jinou zemi NATO, bude konec všemu,“ dodala. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen odmítl srovnávání Grónska s Venezuelou.

To je jen zlomek toho, co by se po případné americké okupaci Grónska mohlo přihodit. Jasně by se tak ukázalo jak slabá je Evropa a členské státy NATO v Evropě. A je poněkud „komické“, když se jeden z „vysloužilých generálů“ obrací na evropské země, aby se „postavily“ Trumpovi. Vysloužilý americký generál Ben Hodges vyzval evropské země, aby se postavily „pevně a jednotně“ vládě Donalda Trumpa. V souvislosti s obavami o budoucnost Grónska varoval, že USA už nejsou spolehlivým partnerem a že případný vojenský zásah by byl nezákonný, ohrozil by NATO a podkopal desetiletí transatlantické důvěry.

Jaké je možné učinit ze stávající situace závěry je nasnadě. Převážná většina komentátorů si nedovolí vůbec americký útok na Venezuelu kritizovat. Naopak se píše o tom, že Nicolás Maduro byl řidič autobusu (a takový řidič autobusu si přece únos do USA zaslouží!), že venezuelský režim věznil či popravil řadu svých odpůrců a další „pochopitelné“ důvody pro americký zásah. Jako by se již zcela zapomnělo na invazi a téměř dvacetiletou okupaci Afghánistánu, která před několika lety skončila absolutním fiaskem nejen pro americkou armádu. Je totiž jasné, že nyní budou USA venezuelský režim „ovládat“ nabídkami na miliardovou pomoc „výměnou“ za postoupení ropného průmyslu zpátky do rukou amerických korporací. A samozřejmě, obchod mezi Ruskem a USA – Venezuela za Ukrajinu – je také jednou z možností jak „umlčet“ ruskou kritiku na půdě OSN a v Radě bezpečnosti. Evidentně jde opět o dělení světa na sféry vlivu. A radovat by se mohla i Čína, která by pod „dohodou“ Tchaj-wan za Grónsko mohla ovládnout území, které je i podle amerického stanoviska uznáváno jako „čínské“. Dělení světa tak pokračuje a zřejmě se ještě prohloubí.