Opravdu je uhelná energie „šíleně drahá“?

Ultralevicový Guardian vytiskl kritiku Trumpem realizovaných rušení omezení pro těžbu uhlí a provoz uhelných elektráren. Česky ji najdete v Britských listech. Blekty ekologů se točí kolem toho, že „uhlí je šíleně drahé, zatímco plyn a OZE jsou daleko levnější“.

Opravdu je uhlí drahé?

Ve skutečnosti je energie z uhlí pořád nejlevnější, zejména tam, kde jsou dostupné dobře těžitelné uhelné sloje. Plyn se musí dovézt z větší dálky a ne nezanedbatelné je, že pokud bereme uhlí za „prokleté“ coby zdroj skleníkového efektu, tak skleníkový dopad plynu v přepočtu na vyrobenou kWh je vyšší o úniky metanu, skleníkovějšího silněji než oxid uhličitý (jeden a půl až jeden a tři čtvrtě krát „prokletější“). I přeprava uhlí je daleko jednodušší, nevyžaduje potrubí, ani speciální cisterny, nebo cisternová plavidla. Dá se přepravovat v tom samém, v čem jsme schopni přepravovat písek, štěk nebo podobné materiály.

Drahým činí uhlí výlučně nesmyslné emisní povolenky a další regulace, které ho mají protitržně zdražit.
Pokud se týká oněch OZE, ty jsou drahé svou podstatou, včetně toho, že vyrábějí nepatrná množství energie na obrovských plochách, z nich je nutno tu energii nějak svést dohromady (a beze ztrát to nejde). Dalším problémem je chaotičnost jejich činnosti a nutnost zálohovat naprosto nepředvídatelné výpadky těchto pseudozdrojů. OZE jsou proto masívně dotovány a srovnávat jejich dotovanou energii s nedotovanou (ba dokonce uměle předraženou) energií klasických zdrojů mohou opravdu jen ekologové, ať už to činí z hlouposti a nevzdělanosti, nebo jako záměrné a vědomé lhaní.

Uhlí a USA

Uhlí je tradičním zdrojem energie v onom rezavém pásu, byť je, pochopitelně, jeho energie následně převáděna na jinou formu, nejčastěji elektřinu, nicméně je využitelná i tepelná energie, která už se k výrobě elektřiny nehodí, ale mohou se jí vytápět stavby, od průmyslových objektů až po lidská obydlí. Je to jistě samozřejmé, ale asi je nutno toto zdůraznit, že ani fotovoltaika ani větrná energie nic takového nedělají. Jediným způsobem, jak využít energii z nich k vytápění, jsou topení na elektřinu.

Uhlí pochopitelně slouží i jako chemická surovina (např. k výrobě oceli, ale i dalších kovů), případně se z něj dá vyrábět koks, dehet a plyn. Koks opět slouží k produkci kovů z rud, plynem je možné topit (a na rozdíl od energie z OZE je dlouhodobě skladovatelný) a dehet je významná chemická surovina, sloužící k výrobě mnoha typů zboží, od stavebních izolací po některé léky. Těžba uhlí na energii uvedené produkty slevňuje.

Jiné státy než USA, které mají nedostatek ropy a jsou odkázány na její dovoz, mohou z uhlí vyrábět syntetický benzín, jak to dělali za druhé světové války Němci. Pokud se v tomto procesu použije uhlí pouze jako surovina, a nikoli paralelně jako zdroj vodíku a energie (obojí může dodat jádro), je to výroba poměrně efektivní.

OZE a USA

Na rozdíl od bezcenných blábolů zelených aktivistů, energie z OZE je šíleně drahá. Na výstavbu fotovoltaických i větrných elektráren o nominální kapacitě jednoho jaderného bloku se spotřebuje víc peněz, než na výstavbu onoho jaderného bloku. Pokud zohledníme, že jaderný blok zpravidla pracuje po 80 % doby své životnosti, zatímco u OZE jsou tato procenta sotva čtvrtinová (a pokud zohledníme fakt, že po významnou část doby svého provozu OZE produkují energii, která je naprosto nevyužitelná a je nutno ji složitě a draze „mařit“, musíme jít s těmi procenty ještě níže). Z toho plyne, že stejné množství elektřiny jako jaderný blok vyrobí OZE o několikanásobně vyšším nominálním výkonu, a tudíž i o několikanásobně vyšší pořizovací ceně. A to ještě silně nespolehlivě, což si vynucuje další náklady, včetně dotování této energie, aby byla vůbec kupována (případně povinného nakupování, což vyjde nastejno).

Jediné, co jejich cenu opticky snižuje, jsou bezuzdné dotace těchto nesmyslných zdrojů, na jejich výstavbu i na provoz. Zatím nikdo nedotuje jejich likvidaci, která je paradoxně dražší a složitější než likvidace jaderné elektrárny.

Podíváme-li se na situaci v USA, tak nejdražší a současně nejméně spolehlivou z hlediska stability dodávek mají elektřinu v Kalifornii, tedy ve státě, který má největší podíl OZE na její výrobě v rámci USA. Takže levnost elektřiny z OZE je naprostý nesmysl a ještě je nutno zohlednit onu nespolehlivost dodávek, která činí elektřinu z OZE podřadnou oproti energii ze „špinavých“ zdrojů.

Obnovením dolování uhlí a provozu uhelných elektráren v podstatě Trump plní sliby svým voličům, protože zlepšuje ekonomickou situaci v chudších částech USA, kde měl největší voličskou podporu. To, že kašle na bezcenné žvásty a nesmysly, šířené ultralevicovými ekologickými aktivisty, je v podstatě rovněž plnění předvolebních slibů. Ostatně, z těchto škůdců ho patrně nikdo nevolil.