Pane Zelenskyj, právě jste začal vyhrožovat světu

D. D. KRAJČA

Pro tuto chvíli mě vůbec nezajímá, kdo stojí na které straně války, kdo podporuje Moskvu, kdo Kyjev, kdo koho označuje za agresora a kdo za obránce. Nechci počítat mrtvé, obsazená území ani rakety a nechci znovu otevírat tisíckrát vedenou debatu o tom, kdo má pravdu. Tentokrát je to vedlejší. Jestli Volodymyr Zelenskyj skutečně pronesl slova, která jsou mu citována, tedy že Ukrajina neohrožuje civilní letectví, ale v ruském nebi budou přítomny ukrajinské drony a ruský vzdušný prostor se bude de facto uzavírat, pak podle mě překročil hranici, za kterou už nejde pouze o další silné válečné prohlášení. Tohle totiž není vzkaz pouze Putinovi. Tohle slyší celý svět.

Říkat, že neohrožujete civilní letectví, a současně oznamovat, že pomocí vojenských prostředků hodláte fakticky uzavírat vzdušný prostor, kterým civilní letectví stále prochází, je protimluv, který žádná tisková konference nezachrání. Nemusíte přece vyslovit větu „sestřelíme vaše letadlo“, aby bylo naprosto zřejmé, jaký strach podobná slova vyvolávají. Stačí oznámit aerolinkám, pojišťovnám, pilotům a milionům cestujících, že v prostoru, kterým létají, hodláte ve velkém operovat s drony. Přeloženo do normální lidské řeči to znamená jediné: létejte tam na vlastní nebezpečí. A to už není jen válka Ukrajiny s Ruskem.

To je nátlak na všechny ostatní, kteří s ní nemají vůbec nic společného.

Nad Ruskem totiž nelétají pouze ruská letadla. Létají tam čínské, turecké, arabské, středoasijské a další společnosti. V jejich kabinách nesedí vojáci jedoucí na frontu, ale rodiny, obchodníci, studenti, turisté a děti. Lidé, kteří si koupili letenku a očekávají, že jejich let nebude zatažen do války dvou států. Jestli jim nyní prezident jedné z válčících zemí fakticky oznamuje, že prostor, kterým jejich letadlo proletí, hodlá učinit dějištěm dalších vojenských operací, potom už nehovoří pouze k nepříteli. Vysílá varování každému, kdo tento prostor používá.

A právě tady na mě Zelenského slova nepůsobí jako demonstrace síly. Působí na mě jako projev stále větší nouze. Jako chování člověka, kterému ubývají možnosti, a proto zvyšuje sázky. Existuje staré přirovnání o psu zahnaném do kouta. Nekouše proto, že je nejsilnější. Kouše proto, že už neví, kam ustoupit.

A člověk zahnaný do kouta je nebezpečný právě tím, že může přestat přemýšlet o následcích. Jenže Volodymyr Zelenskyj není osamělý člověk v koutě. Je prezidentem válčící země, která disponuje armádou, raketami, dálkovými drony a schopností zasahovat hluboko na ruském území. V takové situaci se zoufalství nesmí stát politickou ani vojenskou strategií.

A jestli existuje země, u které bych si s podobnou hrou dával zatraceně velký pozor, je to Čína. Objem leteckého provozu, obchodu, investic a hospodářských vztahů mezi Čínou a Ruskem je v úplně jiné kategorii než představa, že svět poslušně přijme oznámení z Kyjeva a začne se obrovskému ruskému vzdušnému prostoru vyhýbat. Za těmi letadly nejsou jen cestující. Jsou za nimi obchodní vztahy, miliardy jüanů, cargo, návazné linky, letiště, společnosti a ekonomické zájmy velmoci, která rozhodně není účastníkem této války podle pravidel, která by jí chtěl někdo diktovat z Kyjeva. Představa, že Peking jednoduše sklopí uši, přesměruje svůj provoz a přijme, že bezpečnost jeho občanů a jeho leteckých společností bude určována ukrajinskou dronovou kampaní, mi připadá naprosto absurdní.

A teď si představme to nejhorší. Jeden Boeing 777 nebo Airbus plný čínských občanů, jedna chyba, jeden špatně vyhodnocený cíl, jeden dron, jedna reakce protivzdušné obrany a několik stovek mrtvých. V tu chvíli by skončilo všechno diplomatické slovíčkaření. Bylo by úplně jedno, kdo koho chtěl zasáhnout, kdo koho rušil, čí byla raketa a kdo původně rozpoutal válku. Nejdříve by bylo potřeba určit odpovědnost, ale pokud by vyšetřování prokázalo, že katastrofu přímo způsobil ukrajinský útok, následky pro Kyjev by mohly být devastující. Nejen kvůli zničenému letadlu a stovkám lidských životů, ale kvůli reakci země, jejíž občané by v něm seděli. A pokud by tou zemí byla Čína, opravdu bych si netroufal předpovídat, kam až by její reakce mohla zajít. Jedno je však jisté.

Nebyla by to záležitost, kterou by bylo možné uklidit několika větami o tom, že Ukrajina civilní letectví ohrožovat nechtěla.

Proto mi připadá neuvěřitelné, že se vůbec dostáváme do bodu, kdy hlava státu může veřejně spojovat drony s faktickým uzavíráním vzdušného prostoru jiné země, aniž bychom si naplno přiznali, co taková věta znamená. Rusko je jaderná velmoc, disponuje obrovským vojenským arzenálem, rozsáhlou protivzdušnou obranou a jedním z největších vzdušných prostorů světa. V tom prostoru se současně pohybuje civilní doprava třetích zemí. Rozpoutávat tam další a další dronovou válku a přitom tvrdit, že civilnímu letectví nehrozíte, není uklidňující. Je to přesný opak. Je to zasévání strachu tam, kde žádný být nemusel.

Pane Zelenskyj, válčete s ruskou armádou, jestli je to cesta, kterou jste zvolili a kterou vaše země považuje za nezbytnou. Ale Číňan v Boeingu není ruský voják. Turecký pilot není váš nepřítel. Arabská rodina letící přes Rusko není figurkou na ukrajinské válečné šachovnici. Žádný z těch lidí vám nedal právo používat jeho strach jako další zbraň proti Moskvě. A právě proto je podle mě tento výrok tak mimořádně nebezpečný. Ne proto, že by dokazoval Zelenského sílu, ale protože může dokazovat pravý opak. Člověk, který má situaci pevně v rukou, nepotřebuje světu naznačovat, že pokud nepřestane používat vzdušný prostor jeho nepřítele, může se ocitnout uprostřed války.

Pokud je to jen psychologická operace, pak doufám, že u slov také zůstane. Pokud by se však někdy tato hra vabank změnila v trosky civilního letadla a stovky mrtvých občanů třetí země, svět už nebude řešit, jak dobře zněla Zelenského věta na tiskové konferenci. Bude řešit, kdo dostal válku do civilního letového koridoru a kdo za mrtvé odpovídá. A jestli by se ukázalo, že Ukrajina skutečně sestřelila například čínské civilní letadlo, pak bych se nebál pouze o budoucnost několika ukrajinských představitelů. Bál bych se o budoucnost celé Ukrajiny, protože reakce velmoci, jejíž stovky občanů právě zahynuly, může být politicky, ekonomicky i diplomaticky drtivá.

Tohle už není poker mezi Kyjevem a Moskvou. Tady se začíná sázet s životy lidí, kteří ke stolu nikdy neusedli. A pes zahnaný do kouta může být nebezpečný.

Jenže když sedí na arzenálu schopném zasáhnout civilní provoz nad územím jaderné velmoci, přestává být jeho zoufalství pouze jeho problémem. Stává se problémem nás všech.

 

Daniel Danndys Krajča, FB