Pavel udělá, co bude muset

Ne, opravdu jsem nikdy nevyhlašoval, že chci být ministrem zemědělství. Mluvil jsem o tom, že bych v Poslanecké sněmovně zamířil do zemědělského výboru a že postem ministra má politická kariéra končit, nikoliv začínat. Stejně tak jsme říkali, že změna režimu = změna ústavy ve prospěch akceschopnějších vlád a větší demokracie. Tedy, zrušit Senát a prosadit zákon o referendu. A jestli bylo namístě posilovat prvky sekulárního státu, to zjistíme už příští rok, až na nás plnou vahou dopadne migrační pakt. Pak si řekneme… Ale samozřejmě titulky prodávají.

U prahu vašeho domu vám přistál pytel uhlí a zejména klavír. Co jste s obojím udělal? A s odstupem, nebyla přece jen chyba hned po prohraných volbách „fundraisovat“ peníze?

Opět, pouze jsem se zeptal svých čtenářů, jestli jim mám po prohraných volbách ještě co říct. Pokud ano, už to nebudou prostředky na komunitní centrum. Měl jsem pocit, že je tak nějak fér říct těm, díky jejichž podpoře jsem mohl dělat, co jsem dělal, jak to bude dál. Že to mainstream jako obvykle překroutil, to je smutná pravda. Ale mezi námi, já nechci žít podle toho, co mi diktují velká mééédia.

A co se týče toho uhlí – víte, co je na tom nejhorší? Že šlo o dřevěné uhlí na grilování. Normální uhlí jaksi přestává být dostupné. Můžete začít přemýšlet, co tato skutečnost bude znamenat pro naše hospodářství.

Co sousedé? U vás v Miroslavi vám rozhodně ne každý fandil, takže v souladu se znalostí typické „české“ povahy lze čekat, že nějaké řeči přijdou.

Byl jsem v řečech před volbami a bylo jasné, že budu v řečech i po volbách, přičemž je úplně jedno, jak dopadnou. V podstatě to teď mám snazší, protože mi různí investigativní chytráci přestali prohrabávat popelnice a hledat důkazy o tajemných miliardářích (mrk, mrk), díky kterým má hnutí Stačilo! obrovské zdroje a je hrozbou pro bezpečnost státu.

Filip Turek je vláčen za to, že před lety prý něco napsal. Je to to nejhorší, co se zde za posledních patnáct let stalo?

Možná bychom se měli zamyslet zpětně, kolika politikům média zničila kariéru pomocí podobných praktik a my tomu věřili. Od slavného Karla Srby, který prý plánoval zavraždit Sabinu Slonkovou, až podnes. Je to pořád stejné, když se někdo vymyká, je třeba na něj vymyslet kompro. To se pak potáhne, a než bude celá věc u soudu rozpletena, budeme mít už dávno třetí světovou válku…

Ono se zdá, že by to mohlo být součástí taktiky, jak natlačit Babišovi „do postele“ některou z vládních stran. Podaří se to?

Zatím se Andrej Babiš ukázal proti tomuto mediálnímu narativu odolný. Tak doufejme, že mu to vydrží. On je nejvyšší čas přestat řešit, co říkají média, a prostě si dělat své bez ohledu na jejich žvanění. Bez ohledu na to, že se mediální mašinerie ještě ukázala docela silná, slábne a každý akt neposlušnosti vůči pravdě a lásce je naším vítězstvím.

Jakožto příznivec Miloše Zemana budete držet ústa, když to samé, co dělal Zeman, bude dělat i Petr Pavel?

Naopak… já se tím docela bavím. Petr Pavel (nebo lépe řečeno protokolář Kolář) se snaží prostě získat čas, stejně jako to dělal svého času Miloš Zeman, a chce využít domnělých či skutečných rozporů mezi partnery rodící se koalice. To se tak prostě dělá. Stejně jako Miloš Zeman nakonec jmenoval dokonce i Jana Lipavského, stejně tak Petr Pavel nakonec udělá, co bude muset. Chce to jen pevné nervy a trpělivost.

Donald Trump dokázal uzavřít mír v Gaze. Povede se mu to také na Ukrajině? Ukrajině, zdá se, začal pomáhat, nebo se to alespoň zdá podle řečí o ruských rafinériích a dodávkách tomahawků.

Klobouk dolů před Trumpem. Izraelská rukojmí jsou doma, válka skončila, vztahy jsou přeformátované. Jestli to bude stačit na dlouhodobý mír, to nevím, ale je to rozhodně lepší stav, než když se střílelo. Mimochodem, vyjednaným dohodám předcházela spousta mlhy, protichůdných vyjádření, vyhrožování, smiřování a dalších diplomatických nástrojů, ale počítá se až výsledek.

Na Ukrajině to bude nejspíš dost podobné. Nejprve se dočkáme spousty hrozeb, snah o dohodu, siláckých řečiček i uklidňování, ale počítat se bude zase až výsledek. Tak doufám, že bude podobný jako na Blízkém východě a neskončí to třetí světovou.

Když jste se vrátil do role – částečně – komentátora zemědělství, tak co byste čekal od příštího ministra zemědělství?

Budoucího ministra zemědělství čeká několik úkolů – napravit hentu redistributivní platbu, která pro velké koncerny nic neznamenala, malým pomohla a poškodila ty střední zemědělce, kterých je u nás většina. Dále pak, pokud možno, bránit dovozům ze zemí, které nemusejí dodržovat naše předpisy, protože to ničí poslední zbytky naší soběstačnosti. A do třetice, pokusit se vybojovat něco v té „společné zemědělské politice EU“, protože tam se teď projednává rozpočet na příštích sedm let a bylo by dobré, aby to ministr nejen myslel dobře, ale nedopadlo to jako obvykle.