PIRÁTI: Proč nás nikdo nemá rád? V tomto případě je pravda skutečně krutá

Mám rád mladé lidi, ale za poslance bych je rozhodně nevolil. Nemají a ani nemohou mít žádné životní zkušenosti a z toho důvodu jsou snadno ovlivnitelní. Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. V roce 2017 byl zvolen jistý Dominik Feri (1996), kterému bylo tehdy pouhých 21 let. Jak to skončilo, všichni dobře víme. Stouplo mu to do hlavy a myslel si, že je ze všech nejchytřejší. Stejně se chovala i Demetrashvili ve včerejší televizní debatě. Ale třeba se změní k lepšímu.

Proč nemá nikdo rád piráty? Hodně jejich členů jsou totiž konfliktní typy a to není v mezilidských vztazích žádný bonus. Piráti mají pověst lidí, kteří donášejí na své politické protivníky i v samotném Bruselu. To rozhodně není sympatická vlastnost. Spoléhám na Hřiba, že je spolehlivě zavede na smetiště dějin. Dávám mu rok, maximálně dva.

Paní spravedlivá, paní Richterová včera v parlamentu vypočítávala, kolik peněz by měl do státního rozpočtu vracet Agrofert. Já bych očekával, že si nejdříve zamete před vlastním prahem. Nevšiml jsem si, jestli už to někdo vyčíslil, ale nejdříve by piráti měli uhradit škodu, kerou způsobil bývalý předseda Bartoš svou blamáží ve věci digitalizace stavebního řízení!

Piráti mi stále více připomínají svazáky, předvoj dělnické třídy. Nevadí mi, že milují dredy, fialové vlasy nebo mají zálibu v potištěných tričkách a výrobě přihlouplých transparentů, jako včera v parlamentu. Na takovou prezentaci mají plné právo, ale někdy to působí lacině až dětinsky.

Takže si to shrňme. Piráty nemá ráda ani bývalá pětikolka (mínus Piráti), ani stále ještě opozice. Ta už ale má většinu v poslanecké sněmovně. Myslím, že piráti nejsou schopni pochopit důvody svého ústupu z politického výsluní. Komu není rady, tomu není pomoci.