Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně rychle zhoršuje dostupnost bydlení pro mladé lidi |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

S tím padá i porodnost. Předtím se po roce 2013 dostupnost bydlení převážně zlepšovala, vyplývá z nových dat Eurostatu.

Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně zhoršila dostupnost bydlení pro mladé lidi. Přitom mezi lety 2013 až 2022 se převážně zlepšovala. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu (viz graf níže).

Loni v Česku žilo hned 11,3 procenta mladých lidí ve věku od 15 do 29 v domácnostech, pro něž výdaje spjaté s bydlením představují nadměrný náklad. To znamená v domácnostech, které za bydlení dají 40 procent a více ze svého disponibilního příjmu (čili z peněz, které mají skutečně k dispozici, po uhrazení daní či odvodů).

Daný údaj 11,3 procenta patří k nejvyšším v EU a zároveň představuje nejvyšší takový údaj v ČR za posledních více než deset let. Mezi lety 2013 až 2022 se totiž dostupnost bydlení pro mladé v Česku převážně zlepšovala, případně zůstávala poměrně příznivá. Procento mladých, kteří bydlí v domácnostech s nadměrnými náklady na bydlení, kleslo mezi lety 2013 z 11,2 na 6,3 procenta roku 2019. V době covidové pandemie se dostupnost bydlení následně mírně zhoršila zejména kvůli souvisejícím restrikcím, zhoršení situace na trhu práce a snížení disponibilních příjmů mladých lidí.

Poté, zejména po roce 2022, však došlo ke zlomu, takže loni už byla dostupnost bydlení pro mladé takřka nejhorší v celé sledované historii. Hůře v posledních dvaceti letech bylo pouze v krizovém roce 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, a také roku 2008, kdy zase kulminoval růst cen nemovitostí v horečce předcházející světové finanční krizi a souvisejícímu splasknutí cen realit v ČR.

Roku 2019 bylo bydlení pro mladé v ČR vůbec nejdostupnější v celé historii sledování v podání Eurostatu od roku 2005. Až do roku 2022 zůstala dostupnost bydlení pro mladé relativně příznivá, dlouhodobě nadprůměrná, aby se ovšem poté poměrně dramaticky zhoršila. Tempo zhoršování dostupnosti bydlení v letech 2023 a 2024 je nejvýraznější minimálně za posledních dvacet let, tedy od zmíněného roku 2005.

Dramatické zhoršování dostupností bydlení po roce 2022 odráží obnovení výrazného růstu cen nemovitostí, a to přes poměrně neutěšený vývoj reálných hrubých mezd, které stále ani dnes nedosáhly dvé úrovně roku 2019.

Výrazné zhoršení dostupnosti bydlení pro mladé může být jedním z klíčových důvodů nebývale výrazně klesající porodnosti, kterou tuzemští statistici pozorují zejména právě po pandemii covidu.