Podivné dvě miliardy od Jurečky pro nenápadnou malou IT firmu

HS

Když vláda Petra Fialy mluvila o šetření, občanům zvyšovala daně a vysvětlovala jim, že se musejí uskromnit, na Ministerstvu práce a sociálních věcí se odehrával pozoruhodný příběh.

Jeho hlavní postavou je společnost Tekies. Do roku 2022 neměla podle údajů Hlídače státu se státem ani jednu zveřejněnou smlouvu. Zlom nastal v roce 2023, kdy ministerstvo vedené Marianem Jurečkou uzavřelo s firmou sedm smluv v celkové hodnotě přibližně 868 milionů korun.

V roce 2024 následovalo dalších 36 smluv za více než 216 milionů. V roce 2025 pak 71 smluv za přibližně 884 milionů korun. Součet zveřejněných hodnot za tři roky tak dosahuje téměř 1,97 miliardy korun. Prakticky všechny tyto zakázky pocházely od jediného zákazníka – Ministerstva práce a sociálních věcí. (texty.hlidacstatu.cz⁠, hlidacstatu.cz⁠)

Ještě podivnější jsou informace o personálním zázemí společnosti. Podle rozboru účetních závěrek, který zveřejnil Hlídač státu, měla Tekies v roce 2021 nulový počet zaměstnanců a v roce 2023 vykázala mzdové náklady přibližně 760 tisíc korun za celý rok. To by odpovídalo zhruba jednomu průměrně placenému zaměstnanci. Na svých stránkách se však společnost prezentovala jako tým přibližně 220 expertů.

Hlídač státu proto vyslovil podezření, že skutečnou práci mohli vykonávat další dodavatelé a Tekies mohla část plnění přeprodávat. To zatím není pravomocně prokázané pochybení. Jde ale o natolik závažné okolnosti, že si zaslouží jasné vysvětlení od bývalého vedení ministerstva.

Kolik lidí pro Tekies skutečně pracovalo? Kdo konkrétně dodával objednané IT služby? Jakou část peněz firma předala subdodavatelům? Proč ministerstvo svěřilo tak rozsáhlé zakázky právě této společnosti? A kdo kontroloval, zda ceny odpovídaly skutečně odvedené práci?

Tím však problémy s vládní digitalizací nekončí.

Dalším symbolem státního IT se stal systém e‑Legislativa Ministerstva vnitra. Projekt měl původně vzniknout během tří let a stát 482 milionů korun. Jeho realizace se však protáhla na devět let a předpokládané náklady vzrostly na 903 milionů.

Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že Ministerstvo vnitra do června 2024 vynaložilo na projekt 725 milionů korun. Kvůli zpoždění muselo objednávat další služby a podle kontrolorů vydalo 108,5 milionu korun nehospodárně.

NKÚ navíc uvedl, že ministerstvo vydalo 581 milionů korun neoprávněně, protože zásadní dodatky ke smlouvě uzavíralo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Samotná e‑Sbírka byla spuštěna se čtyřletým zpožděním a podle kontrolorů po určitou dobu zobrazovala také neaktuální znění zákonů. (nku.cz⁠)

Projekt e‑Legislativy začal už v roce 2017, proto nelze celé selhání připsat pouze Fialovu kabinetu. Za jeho vlády však pokračovalo prodražování, uzavírání dodatků i odsouvání termínů. V roce 2023 stát jen za dodatečnou digitalizaci a kontrolu předpisů zaplatil 23,5 milionu korun – o 13,5 milionu více než za původní papírové vydávání Sbírky zákonů.

A absurdní příběhy pokračují. Ministerstvo vnitra vynaložilo až sedm milionů korun na vytváření takzvaných kompetenčních modelů úředníků. NKÚ následně zjistil, že informace obsažené nejméně ve 13 z 15 modelů byly veřejně dostupné už před zahájením projektu na webu spravovaném jiným ministerstvem. Kontroloři to označili za skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. (nku.cz⁠)

Jinými slovy: stát mohl zaplatit miliony za převzetí informací, které už sám měl.

Fialova vláda žádala občany, aby šetřili. Sama však nedokázala přesvědčivě vysvětlit, proč na některých ministerstvech rostly náklady na nefunkční, opožděné nebo přinejmenším velmi neprůhledné IT projekty.

Samotná hodnota rámcové smlouvy ještě neznamená, že byla celá částka skutečně vyčerpána. Stejně tak podivná struktura dodavatelů automaticky nedokazuje trestný čin. Zveřejněná čísla jsou však natolik závažná, že nestačí mlčení ani obecné fráze o digitalizaci.

Mediální strážce proto žádá zveřejnění skutečně uhrazených částek, seznamu subdodavatelů, konkrétních výstupů jednotlivých smluv a osob odpovědných za jejich kontrolu.

Občané mají právo vědět, co za téměř dvě miliardy korun skutečně dostali.

 

Zdroje:

• Hlídač státu – Tekies: smlouvy, hodnoty a odběratelé⁠
• Hlídač státu – analýza zakázek společnosti Tekies⁠
• NKÚ – e‑Legislativa: devět let vývoje a téměř dvojnásobná cena⁠
• NKÚ – projekty modernizace veřejné správy za 200 milionů⁠