Podobnost čistě náhodná aneb jak se kradou lidem úspory

Hitlerův trik (MEFO): V letech 1933–1939 Německo vydávalo nekryté směnky MEFO s vyšším úrokem, čímž vyrovnávalo dluhy a tajně financovalo zbrojení. Peníze z bank a pojišťoven občanů se tak fakticky proměnily v papírový dluh státu, který se neustále odkládal.

Srovnání s EU: Ursula von der Leyen vyhlásila záměr zapojit do investic v EU cca 10 bilionů eur, které leží občanům na účtech, a to v době, kdy dluh eurozóny dosahuje cca 14 bilionů eur.

V Paříži vystoupila šéfka EU von der Leyenová. A byrokratickými, demagogickými výrazy vysvětlila, proč se ekonomika EU řítí do propasti a že to stojí na úsporách obyčejných lidí, které teď ona potřebuje. Zní to jako vtip, ale není to vtip!

„Ekonomika Společenství ztratila všechny své výhody,“ prohlásila šéfka EU.

Leyenová navrhla, aby úspory z bankovních účtů Evropanů byly nasměrovány na potřeby ekonomiky EU. Jak vidíte, tak tu potvoru štvou naše úspory. Potřebuje je na záchranu Německa tak, jak to kdysi potřeboval Hitler, a dělá naprosto to stejné. Chystá se všechny ožebračit a ty, čtenáři, vnímej to, že žebrácká hůl se nebude týkat Friců a ani Frantíků, ale na řadě jsou východní země jako je Polsko, ČR, SR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko atd. To je to, proč nás chtěli do EU. To je to, že si hráli na naše ochránce. To je to, co mají desítky let za lubem. Sami jsou v hajzlu, tak chtějí po našich zádech a po našich peněženkách se zase dostat nahoru.

„Evropa má úspory. Bohužel tyto úspory jsou líné,“ řekla Leyenová.

Líné? Asi proto, že nejsou její, tak jsou líné a musí se honem investovat. No a do čeho je ta osoba chce dát? Do zbrojení a do Německa. To je jasné jako facka a kdo to nevidí, měl by se dát vyšetřit, protože je mdlého rozumu.

Podle ní jsou investovány mimo EU a to je ta chyba. Jak si lidé mohli dovolit investovat kdesi v tramtárii, když tady jsou hladové peněženky evropských elit, kteří čekají jako supi na kořist.

Chce navíc okrást všechny občany EU o jejich celoživotní úspory a dát je zbrojařům, politickým neziskovkám, zeleným vyžírkám a korporátům.

Kruh se tedy po devadesáti letech uzavírá. Historie se neopakuje doslova, ale její mechanismy zůstávají až mrazivě stejné. Tehdy i dnes šlo o to samé: vytáhnout z kapes obyčejných lidí poslední peníze, zabalit to do vznešených řečí o spáse a budoucnosti, a ve skutečnosti si jen koupit čas pro systém, kterému dochází dech.

Tehdy se tomu říkalo směnky MEFO, dnes se tomu říká „mobilizace líných úspor“. Název se změnil, princip vytunelování cizích účtů ve prospěch mocenských zájmů ale zůstává.

Až vám tedy bude z bruselských tribun někdo příště vyprávět o solidaritě a „aktivaci“ vašich úspor, zkontrolujte si, jestli ještě máte peněženku v kapse. Protože jakmile začnou mocní označovat soukromé peníze občanů za „líné“, znamená to jediné – že už si na ně brousí zuby.

Podobnost čistě náhodná? Kdo nechce vidět, ten neuvidí. Ale až ty „líné“ peníze zmizí v nenávratnu, na procitnutí už bude pozdě.