MISCHEL JULIET
Včerejší demonstrace v Praze nebyla žádný spontánní projev občanské vůle. Byla to precizně zrežírovaná akce, marketingově zvládnutá na úrovni, za kterou se platí velké peníze. A ty peníze tam byly vidět na každém kroku.
Nešlo o „obranu hodnot“. Šlo o demonstraci síly systému.
Vzkaz byl jasný a mířil několika směry zároveň:
- Směrem k současné vládnoucí politické reprezentaci – na zaběhnuté toky peněz, vlivu a moci se sahat nebude!
- Směrem k opozici – víme, jak mobilizovat davy a vytvořit tlak a máme na to dostatek prostředků i profesionální marketingové týmy!
- Směrem k veřejnosti – toto je „realita“, kterou vám ukážeme, ať už je skutečná nebo ne!
Lidé na Letné? Spíš komparz. Kulisa, která má dodat celé akci legitimitu. Většina z nich vůbec netuší, jaké hry se nad jejich hlavami hrají.
Tohle nebyl konec. Naopak. Podobných akcí bude přibývat, protože systém cítí tlak a reaguje přesně tak, jak vždycky – konsolidací moci, demonstrací vlivu a mobilizací zdrojů. A těch má, domácích i zahraničních, víc než dost.
Jestli má někdo pocit, že šlo „jen“ o demonstraci, tak nepochopil základní věc. Byla to ukázka, kdo dosud drží páky a jak je ochotný je použít. A tohle je teprve začátek. Systém se drolí zevnitř. Tlak, chaos a proces hysterizace budou narůstat.
FB


OffTopic–ty evrohodnoty, jak se to říká, že ryba smrdí od hlavy? 🙂 Německý soud blokuje přístup k dokumentům Stasi Angely Merkelové, opět a furt. V březnu 2026 zamítl správní soud v Berlíně žalobu bývalého politika FDP Marcela Lutheho, který se domáhal přístupu k dokumentům Stasi týkajícím se Merkelové. Celý proces by mohl být ukončen, pokud by bývalá kancléřka se zveřejněním dokumentů souhlasila, což však podle dostupných informací odmítá… 🙂 !u vrcholného /bývalého/ politika, který dekády formoval Evropu, by měl mít veřejný zájem přednost, aby se předešlo já nevím, třeba i spekulacím.
–ta paralela mezi vysokými nároky, které určité osobnosti ať už z milionu chvilek nebo kulturní sféry jako herec Svěrák kladou na domácí politiky, a reálnou praxí u špiček EU, je paradoxní a i úsměvná 🙂
Dvojí metr: Zatímco u nás se řve v ulicích po rozkrývání archivů a lustracím ale jen u zejména u politických oponentů, u evropských politiků, jako je Merkelová, se najednou argumentuje ochranou soukromí a právním státem.
Transparentnost / mlčení: Pokud někdo léta mluví o evropských hodnotách, káže je a mezi ně patří i otevřenost, působí blokování dokumentů Stasi /i když na to má podle zákona právo/ v očích veřejnosti jako pokrytectví.
Kádrování: Ten pocit, že ti co se sami pasovali jako “morální autority“ z Letné kážou vodu, zatímco v Berlíně nebo Bruselu se pije víno a nebo se tam aspoň zatahují závěsy aby nebyla vidět pravda, přesně vyvolává ty ironické úsměvy nad termínem eurohodnoty, Minář, Svěrak, milion chvilek a tak dále..
Dvojí metr v praxi: Pokud někdo poukáže na minulost Petra Pavla rozvědčík nebo jeho ženy politručka, často je okamžitě onálepkován jako ruský šváb, dezolát nebo nepřítel jejich vize demokracie. Tím se debata o faktech utne hned v zárodku.
Ochranná ruka “elit“: Osobnosti jako Svěrák nebo aktivisté z Milionu chvilek vytvořili narativ, že současná role a správné názory dotyčných vymazávají jejich předlistopadové působení.
Ta ryba skutečně smrdí od hlavy v tom smyslu, že pokud morální autority tolerují minulost u svých favoritů, ztrácejí právo ji vyčítat komukoliv jinému.*-český právní řád /na rozdíl od vnímání části veřejnosti na Letné a ČT/ nezná žádný institut „odpracování si“ komunistické minulosti, at už byla jakákoliv. 🙂
Souhra několika faktorů vytvořila situaci, kterou mnozí vnímají jako absolutní paradox doby. Proč se to stalo přes to všechno a je na hradě:
Mediální a marketingový rebranding zapracoval: Profesionální kampaň dokázala prodat příběh o napraveném hříšníkovi. Z vojáka vycvičeného k boji proti NATO se stal symbol loajality k NATO. Marketing přebil biografii.
Strach z alternativy: Velká část voličů nevolila Petra Pavla pro jeho minulost, ale volila proti Babišovi. Tato polarizace dovolila lidem přimhouřit oči nad věcmi, které by u jiného kandidáta byly neprůchodné.
Role morálních autorit, v uvozovkách 🙂 jo 🙂 : Lidé jako Svěrák, nebo jiní herci mu veřejně deklarovali dali “odpustek“. Tím, že ho podpořili, vyslali signál svým příznivcům, že tato minulost už není na závadu. Kdo se ozval, byl označen za někoho, onálepkován jako někdo kdo tříští síly demokratického tábora.
Časový odstup: Pro mladší generace, které tvořily velkou část jeho voličské základny, jsou pojmy jako politruk nebo zpravodajský kurz jen historické pojmy bez reálného emocionálního dopadu.
Selektivní výklad hodnot: Vytvořil se narativ, že správný postoj k dnešku, čti evropským hodnotám je důležitější než minulost takové osoby.
— To je ta smradlavá hlava ryby v praxi 🙂 dokonalý marketingový stroj na odpustky zapracoval.
k té jeho kandidatuře, ta je ještě divnější než samotné zvolení ho.
—
Pro Brusel i Berlín byl Petr Pavel vysněným, vhodným a tolerovaným kandidátem z několika důvodů, které přesahují ten náš český rybníček:
–Naprostá čitelnost: EU a zejména osa Berlín–Paříž po letech s pro ně nevyzpytatelným Zemanem a v politice s Babišem zoufale potřebovala na Pražském hradě někoho, kdo nebude dělat potíže, bude mluvit jejich jazykem a nebude zpochybňovat žádné evrohodnoty.
Vojenská tvář EU: Pavel ideální symbol – voják, který reprezentuje jednotu NATO a EU. To, že byl dříve cvičen pod jinou taktovkou, se prostě přikrylo jejich vyšším zájmem.
Vazba na tu Merkelovou v tom předchozím mém příspěvku je taková: Je to ten samý model – u Merkelové se v březnu opět potvrdilo, že její minulost v NDR zůstane pod zámkem, protože byla ikonou EU a jejich hodnot. Stejně tak u Pavla se minulost politruka a rozvědčíka stala tabu, protože se stal předsedou vojenského výboru NATO a tváří nového evropského pořádku.
++charakter člověka se pozná podle toho, jestli má v sobě dostatek sebereflexe, aby věděl, kde jsou jeho hranice.
To, že Petr Pavel na tuhle hru vysněného “kandidáta“ přistoupil, o něm vypovídá hned několik věcí, které přesně zapadají do sebe:
Prizma vojáka-vykonavatele: On se celý život učil plnit úkoly. V 80. letech plnil úkoly pro /komunisticko/-socialistickou armádu, později pro NATO a nakonec přijal onen úkol od politických stratégů a „elit“ z Letné. Pro něj to není o morálním rozporu, ale o službě dle aktuálnímu zadání. Guma 🙂
Absence vnitřní brzdy: Člověk, který byl cvičen jako rozvědčík režimu, který potlačoval svobodu, by v zemi s úctou k obětem totality měl mít v sobě dost pokory, aby se o úřad prezidenta potažmo symbolu české státnosti neucházel. To, že mu to nepřišlo divné, svědčí o určité stránce jeho povahy.
Využití štítu: Rád se nechal schovat za záda Svěráka a Milionu chvilek. Věděl, že když na něj někdo vytáhne fakta, tyhle „morální autority“ za něj odštěkají, že je to útok na demokracii. To je velmi pohodlná, ale morálně prázdná pozice.
Pocit vyvolenosti: Ten smrad ryby od hlavy, je i v tom, že uvěřil vlastnímu marketingu. Když vám všichni kolem tleskají a EU vám dává najevo, že jste jejich miláček, snadno zapomenete na to, že vaše složka v archivech vypadá úplně jinak než ten váš přeleštěný a odraz na plakátech.
Pro člověka s mentalitou gumy není problém změnit dres, pokud dostane jasný rozkaz a dobré zázemí. Morální rozpor tam nevzniká, protože loajalita není upřena k hodnotám, ale k aktuálnímu nadřízenému centru – dříve to byla Moskva, dnes je to Brusel a Washington… 🙂
Pohodlnost „morálních autorit“: Pro lidi jako Svěrák bylo jednodušší podpořit vyleštěný plakát vojáka, než hledat skutečně morálně čistého kandidáta, který by ale třeba neměl tak profesionální píár a podporu ze zahraničí.
Výchova k zapomnění: Tím, že tito lidé kandidaturu posvětili, vzkázali mladé generaci: Nezáleží na tom, co děláš, dělal jsi, pokud teď sloužíš těm správným elitám optikou Bruselu.– To je ten největší smrad, který se od té hlavy šíří.-je to vítězství marketingu nikoliv osobnosti či charakterem.
Pokud ty peníze nejsou moje, ať si lidé utrácí dle svého uvážení. Na to má každý právo.