ZDENĚK LUX
Česká republika se dostala do absurdní situace: máme prezidenta, který má stát v čele národa, ale stojí proti němu.
A čím dál víc to vypadá, že je ochoten udělat cokoli, jen aby nás přitlačil blíž k cizí válce, která není naše.
Nedávné gesto na Hradě, přijetí manželek a dětí padlých ukrajinských vojáků a příslib finančního odškodnění je jen poslední kapkou.
Zatímco české rodiny po našich hasičích, policistech, vojácích, zdravotnících a záchranářích marně čekají na základní finanční pomoc a úctu, prezident rozdává peníze a pozornost cizím rodinám.
Je lidsky smutné, když někdo přijde o manžela. Ale je ještě smutnější, když vlastní prezident nezná vlastní hrdiny.
NAŠE HRDINY STÁT NEVIDÍ
Každý rok u nás zemřou lidé, kteří sloužili této zemi: hasiči, kteří se vrhají do ohně, policisté, kteří chrání občany za cenu vlastního života, vojáci, kteří zemřou při službě, zdravotníci, kteří sloužili během pandemie a mnozí na to doplatili zdravím či životem, záchranáři, kteří umírají na silnicích, energetici a dělníci, kteří zemřou při práci.
A co dostanou?
Dlouhé vyřizování, tisíc papírů, čekání a směšné částky.
Nikdo je nezve na Hrad.
Nikdo nekoná tiskovku.
Nikdo jim neslibuje milionové kompenzace.
Ale když jde o Ukrajinu? Najednou je slyšet fanfáry, fotografové připraveni, sliby létají vzduchem.
ČESKÝ OBČAN DRUHÉHO ŘÁDU…
Poslední měsíce jasně ukazují, jaký je skutečný žebříček priorit:
1. Ukrajina
2. Evropské zájmy (např. zavedení eura)
3. Mezinárodní image prezidenta
4. Cizí válka
Je to výsměch všem, kteří platí daně, drží tuhle zemi nad vodou a slouží jí v první linii.
VLÁDU z VŮLE VOLIČŮ NECHCE. ALE SÁM SE TAM DOSTAL JEJICH HLASY
A teď k tomu nejdůležitějšímu: Prezident odmítá respektovat vládu, kterou si zvolili Češi, protože chtěli, aby se tato země konečně postavila za své vlastní občany. Tuto vládu voliči dali k moci. Je to výsledek demokratického hlasování.
Ale prezident?
Ten už ani neskrývá, že ji nechce, že ji obchází, že jí podkopává nohy a snaží se řídit zemi prostřednictvím médií, nátlaku a papouškováním po zahraniční.
A to vše od člověka, kterého – bohužel – kdysi také zvolili voliči. Dnes by mnoho z nich volilo jinak. Jenže je pozdě. Teď sedí na Hradě a má pocit, že mandát je bianco šek.
PREZIDENT, KTERÝ NÁS TLAČÍ DO VÁLKY
Místo role státníka si hraje na generála. Mluví o válce, stupňuje napětí, tlačí na zbrojení, podporuje cizí konflikty a dělá symbolická gesta, která nás mají „připravit“ na to, že se Česko posune o krok blíž k válce. Jenže české matky nechtějí posílat své děti bojovat na cizí pole. České rodiny nechtějí platit válku, která není jejich.
A český prezident by měl hájit své občany, ne cizí stát.
ČESKO NA PRVNÍM MÍSTĚ NECHCE. A NIKDY NECHTĚL..
Volání občanů, že chtějí Česko na prvním místě, prezidenta nezajímá. Řídí se jediným směrem tím, který mu zatleská v Bruselu.
A tak máme prezidenta, který: pomáhá cizím rodinám, ignoruje rodiny českých hrdinů,
odmítá vládu zvolenou občany, tlačí nás do války, a dělá vše pro to, aby české zájmy byly až úplně dole.
NÁROD SI ZASLOUŽÍ PREZIDENTA, KTERÝ STOJÍ PŘI NĚM
Ne někoho, kdo se dívá jinam. Ne někoho, kdo přepisuje priority podle zahraničních instrukcí. Ne někoho, kdo se otočil zády k lidem, kteří ho zvolili.
Český národ si zaslouží hlavu státu, která bude říkat jasně: Ne cizí válce. Ano českým občanům. Ano českým hrdinům. Ano vládě, kterou si lidé zvolili…
Dokud to tak nebude, nebude v této zemi jistota ani spravedlnost.
A dnes slyšíme čísla, která děsí celý svět. Média nám dnes servírují nové statistiky.
Teď údajně „26 000 mrtvých ruských vojáků za měsíc“. Dobře a kolik Ukrajinců?
Kolik mladých kluků z obou stran v téhle válce mizí beze jména, bez hrobu, bez příběhu?
O tom se mlčí.
Protože skutečná pravda by znamenala přiznat něco, co už většina lidí tuší:
Tohle není jen válka. Tohle je likvidace generace. Tichá, systematická, cynická. Genocida po kapkách. A mezitím?
Zbrojaři bohatnou jako nikdy.
Zatímco rodiny oplakávají mrtvé, zbrojní průmysl jede na plné obrátky. Akcie rostou. Obraty stoupají. Každý další měsíc války je pro ně nový jackpot.
A lidé se ptají naprosto logicky: Kdo má skutečný zájem na tom, aby válka pokračovala?
A tady se dostáváme k tomu nepříjemnému bodu, o kterém se mluví čím dál hlasitěji:
Politika, peníze a „vděčnost“
Ve veřejném prostoru zaznívá, že někteří lidé a skupiny, kteří dlouhodobě působí ve zbrojním byznysu, podporovali prezidentské kampaně. Někdo jmenuje Strnadovy firmy, někdo Koláře a jeho struktury, někdo další podnikatele.
Neříkáme, že je to tak. Neříkáme, že je to prokázané. Ale ptáme se — stejně jako mnoho občanů:
Kdo opravdu táhl za provázky prezidentské kampaně?
A proč dnes prezident dělá všechno, co zbrojařům v ČR i v zahraničí hraje do karet?
Je to náhoda? Nebo „vděčnost“, která má svou cenu?
Jisté je jedno..
Prezidentovy kroky dnes dokonale kopírují zájmy těch, kteří vydělávají na válce.
A český občan to cítí a cítí to velmi silně…
(16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Doufám, že ti idioti ve flanelkách jsou s kolaborantem nadmíru spokojeni.
Když je na té dovolené bude se ještě vracet?
To jsou všechno zbytečné řeči. Všechno tohle se o bolševiku Pávkovi vědělo dávno předem. Jenže na tom přeci nezáleží. Čechům nezáleží na tom mít dobrého prezidenta, záleží jen na tom, aby nebyl prezidentem Babiš. Pavlovi voliči si nejvíce ze všeho přáli, aby se Babiš namísto prezidenta stal premiérem. Bez ohledu na to, co bude agent Pávek naší zemi provádět. A v tomto směru se to vydařilo dle očekávání.
Lidé, kteří toho bolševického převlékače kabátů volili, si volby totiž pletou s módní přehlídkou, případě soutěží krásy (sympatického vzhledu). Vsadím se, že na tohle hráli lidé v pozadí, kteří ho vybírali. Vzhled typu Masaryka. Řada lidí je zkrátka velmi jednoduchých přes všechny ty tituly Bc., Mgr. apod.
Co se týče módních přehlídek a soutěže krásy je podpora Pávkovi jednoznačně na straně pošetilých ženštin co ho v tom podporují, vidím to všude kolem sebe. Tyhle nány ho mají jako obraz idylického muže, který je zjevně mentálně (některé i sexuálně) uspokojuje.
Že Pávek pracuje proti zájmům republiky je zcela zjevné i na základě jeho veřejných a dohledatelných výroků.
Obzvlášť pobuřující a jednoznačně vlastizrádný je jeho výrok o vzdání se práva veta v evropském parlamentu jelikož jsme malá země a máme se raději podřídit velkým státům. Chápu, že on jako celoživotní patolízal to tak vnímá, ale ještě to veřejně ventilovat si žádá obzvláštní drzost !
Další jeho výrok je o přijmutí digitálního eura, které nám zajistí rychlejší jízdu do absolutní závislosti na zhovadilé neekonomice EU a jejího zvětšujícího se dluhu, který budeme platit dalších 1000 let.
Očekávám jeho budoucí výrok v duchu tohoto dogmatismu, že se máme vzdát svého rodného jazyka a všude používat angličtinu, jelikož poslech češtiny v Bruselu je pro mnohé tak tristní.