Proč neslavím 17. listopad 1989? Není co slavit! |

Sdílet článek:

MILENA DOUŠKOVÁ

Než zavřeme oči podruhé

Až se v nás usadí hněv z toho, jak mistrně byla celá hra s převratem zinscenovaná a jak rychle si nomenklatura přepudrovala komunistické tváře na kapitalistické, musíme si položit jednu otázku: Děje se to samé i dnes? Zavíráním očí před touhle historickou pravdou nedáme amnestii jen starým soudruhům a jejich dědicům, ale dáváme zelenou další, skrytější manipulaci. Kdo nezná plnou cenu, kterou jsme zaplatili za svobodu (tedy cenou naší suverenity a majetku), riskuje, že budeme znovu koupeni a znovu prodáni. Neznalost pravdy nezajistí klid, ale náš pád.

Jak se v listopadu 1989 psala historie na objednávku

Aneb: Proč se soudruzi vzdali moci, aby ji získali zpět – a s ní i naše majetky.

Pamatujete, jak nám politici říkají, že 17. listopad byla spontánní studentská revoluce? Jak jsme se nadšeně objímali na náměstích a jásali nad novou svobodou? No, tak zapomeňte. Videa jasně ukazují, že pravda leží v temných koutech StB, KGB a za zavřenými dveřmi v Moskvě a Washingtonu.

Tady je šest klíčových bodů, které z našich zhlédnutých „utajených příběhů“ vyplynuly. Posaď se, tohle není čtení pro slabé povahy.

Fingovaná smrt studenta: Nejlepší divadlo pro převrat

Celá akce se rozjela na základě falešné zprávy o usmrcení studenta Martina Šmída. Podle videa to nebyla revoluce, ale převrat. Proč?

Role „mrtvého“ studenta byla svěřena poručíkovi StB Ludvíku Zivčákovi.
Zivčák měl za úkol dovést průvod na Národní třídu a zradikalizovat dav.
První šiřitelka dezinformace, Drahomíra Dražská, byla spojena s ministerstvem vnitra. Zprávu pak vypustil do světa disident Petr Úl a Ana Šabatová přes západní média.
Cílem bylo vytvořit lidskou oběť a zdiskreditovat starou komunistickou nomenklaturu.

Řízená opozice: Hrdinové pod kuratelou KGB

Celý proces přechodu moci byl prý pečlivě řízen tajnými službami:

Příprava nových vládců KGB: K moci se prý dostali lidé, které si KGB připravila, aby znovu ovládla Východní Evropu. KGB navíc vyslala signál Občanskému fóru, že nepodpoří mocenský zásah armády ani Lidových milicí.
Havel a rezidenti KGB: Není prý tajemstvím, že Václav Havel byl ve velmi aktivním styku s rezidenty KGB v Praze. Dokonce proběhlo setkání s emisary Gorbačova, kteří se Havla vyptávali, zda nastolí kapitalismus, kdyby byl prezidentem.
Charta 77 se svolením StB: Charta 77 prý mohla působit jen se souhlasem StB a KGB. Návštěvu francouzského prezidenta Mitterranda u Havla ve vězení údajně iniciovala sama StB, aby mu zvýšila popularitu.
Studentská revolta z SSM: Mnoho známých tváří revolty (jako Martin Mejstřík) vzešlo z prostředí Socialistického svazu mládeže (SSM), a byli do revolučního prostředí implantováni.

Skutečný motiv: Majetek a ekonomická kolonizace

Proč se komunisté vzdali moci, když měli tanky? Byla to jen nová forma koryta.

Komunisté chtěli podnikat: Velká část nomenklatury se vzdala moci dobrovolně, protože chtěla „vlastnit a podnikat“ a ten západ jim v tom byl inspirací. Zájem KGB, zda Havel nastolí kapitalismus, potvrzuje, že ekonomika byla hlavní téma.
Maršálův plán zlikvidován: Západ měl připravený plán pro oddlužení východních zemí, který se však neprosadil. Plán zastavil sofistikovaný atentát na šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena.
Výsledek: Místo oddlužení se prosadil americký přístup se zavazujícími půjčkami. Cílem Západu bylo podle videa „kolonizovat východ“ a vyřešit svou krizi spotřeby.

Havel: Sliby, Neutralita a Skeptická Realita

Inaugurační sliby, které Havel pronesl, zněly krásně, ale brzy se dostaly do rozporu s realitou:

Slib neutrality: Václav Havel hned po revoluci sliboval vyšší sociální jistoty a hlavně to, že již nikdy nebudeme členem žádného vojenského bloku.
Inaugurační vize: Jak naznačil Havel už ve svém slavném novoročním projevu („Naše země nevzkvétá“), i po letech mnozí cítí, že ta nově nabytá „svoboda“ byla jen přeludem pro velké ekonomické hráče.
Skeptická realita: I když se Havel aktivně podílel na našem vstupu do NATO a EU, už v roce 1997 mluvil o svém „velmi kritickém a skeptickém“ vztahu ke stabilitě světa. Kritizoval EU, OBSE a NATO, že stovky jejich úředníků „vědí hovno, co se tam děje“.

Závěr: Převrat, který vedl k privatizaci, ne ke „vzkvétání“

17. listopad nebyl jen o svobodě, ale především o předání moci z jedněch rukou do druhých, přičemž ty druhé ruce nebyly o nic méně dravé. Byla to dokonale připravená hra, kde se KGB, StB a nomenklatura dohodly, že si rozeberou majetek a změní se z „budovatelů socialismu“ na „kapitalisty“. Ať už šlo o fingovanou smrt, řízenou opozici nebo prodej majetku, vždy šlo o zákulisní hru, která nám všem ukázala, že „pravda je jinde“.