MICHAL MALÝ
Poslanecká sněmovna si v březnu zřídila vyšetřovací komisi k největší korupční kauze posledních let – k Dozimetru. Měla prověřit, jak fungoval systém.
Příběh začíná tam, kde končí obžaloba. Tři instituce – DPP, Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podle státního zástupce Adama Borguly to byly hlavní peněženky organizované skupiny kolem zlínského lobbisty Michala Redla a tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka z STAN. Obžaloba byla podána v červnu 2024, hlavní líčení běží od září 2025 u Obvodního soudu pro Prahu 9 s devíti obžalovanými.
Jenže Sněmovna chtěla víc. Nechtěla znovu řešit, jestli Hlubuček bral. To řeší soud. Chtěla odpovědět na otázku, která v obžalobě chybí: Kam ty peníze šly dál? A proč nejsou obviněny i strany, které je podle svědků dostávaly?
A právě v ten moment přišla první facka. Komise si napsala na Vrchní státní zastupitelství v Praze o podklady. Nechtěla celý spis, stačil by jí pomocný spis policie, nebo alespoň seznam osob s adresami, aby je mohla předvolat. Odpověď, kterou má Deník P k dispozici, je učebnicí toho, jak se dá vyšetřování fakticky zablokovat, aniž by ho někdo právně zakázal.
Právně to nejde. Fakticky ano.
Vyšetřovací komise je nejsilnější nástroj, který Sněmovna má. Dává jí ho článek 30 Ústavy: „Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi.“ Jednací řád v § 19 pak říká, že komise si může opatřovat podklady, vyžadovat vysvětlení a vyslýchat svědky. A státní zastupitelství má povinnost spolupracovat.
Právně tedy žádné veto neexistuje. Kdyby žalobci komisi zakázali, byl by to ústavní konflikt – exekutiva by blokovala legislativu. To může jen Sněmovna.
Jenže praxe zná tři páky, které se používají opakovaně. U Opencard s nimi poslanci našli 21 pochybení policie a žalobců. Teď se opakují u Dozimetru.
První páka je „živé řízení“. Žalobci řeknou: běží soud, poskytnutí spisů by ohrozilo účel trestního řízení. Opírají se o § 8a a 8b trestního řádu o ochraně osobních údajů. Ve stanovisku, které zamítlo žádost, stojí věta, která se bude citovat: „Poskytnutí osobních údajů osob vystupujících v předmětném trestním řízení státním zastupitelstvím vyšetřovací komisi bez jednoznačného zákonného zmocnění za účelem jejich předvolání a jejich výslechu před vyšetřovací komisí by pak mohlo být vnímáno jako porušení zásady rovnosti zbraní. Poskytnutím těchto údajů by mohlo dojít k ohrožení až ke zmaření účelu trestního řízení.“
Druhá páka je mlčenlivost. Státní zástupce Adam Borgula pro Deník P řekl: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Některým částem žádostí předmětné vyšetřovací komise pak nebylo možno vyhovět s odkazem na povinnost mlčenlivosti.“ Zbavit mlčenlivosti může jen nejvyšší státní zástupce. Neudělal to.
Žalobci se přitom odvolávají na interní výklad z roku 2014, podle kterého si sami určí, co a v jakém rozsahu komisi dají. V kauze Dozimetr zvolili nulu.
Třetí páka je čas. Komise má mandát na měsíce. První žádost poslal její předseda Jindřich Rajchl (SPD/PRO) v červenci. Odpověď po týdnech – zamítnuto. Druhá, kde už Rajchl podrobně vysvětluje, že komisi nezajímá Hlubuček, ale systémové financování stran, zamítnuta před pár dny. Komise má 4. září zasedat a nemá v ruce nic.
„Nedostali jsme vůbec nic, ani jeden papír, ani jednu adresu. Podstatou poslaneckých komisí je přitom do spisů nahlížet a poznatky čerpat. Za mě je to nehorázné,“ říká zdroj blízký komisi.
Právnička Klára Samková, která se k věci vyjádřila pro Parlamentní listy, připomíná podstatu: parlamentní komise je projev nedůvěry k oficiálnímu vyšetřování. A dodává, že komise může jednat v utajeném režimu a zavázat poslance mlčenlivostí nad rámec zákona. Obava žalobců tak padá.
Nejde o Hlubučka. Jde o peníze pro STAN a TOP 09
A teď k tomu, co je na celé věci nejcitlivější. Komise nechtěla znovu obviňovat Redla, Hlubučka, Kose. Ti už obvinění jsou z organizované skupiny, přijímání úplatků a praní peněz.
Chtěla se ptát na něco jiného. Proč v obžalobě nejsou jako právnické osoby STAN a TOP 09, když svědci o nich mluví pořád dokola?
Citace, kterou má komise v podkladech a která je pro Deník P klíčová: „Jedním z hlavních úkolů komise je vyšetřit, proč vyšetřovatelé i navzdory jasným indíciím ve svědeckých výpovědích neobvinili i politické strany STAN a TOP 09, když je svědci a obvinění několikrát uváděli jako příjemce financí plynoucích z organizovaného zločinu.“
Kdo to říká? Dva lidé, na kterých stojí celá kauza.
První je Matej Augustín. Bývalý ekonomický ředitel Dopravního podniku. V době zátahu v červnu 2022 byl v zahraničí, pak se vrátil, začal spolupracovat a usiluje o dohodu o vině a trestu. Spolupracující obviněný nesmí lhát, jinak přichází o statut.
- března do protokolu řekl větu, která se stala symbolem kauzy: „Padesát procent dáte TOP 09, třicet procent STAN, dvacet procent se musí vydělit mezi pět až šest lidí.“
V jiné části protokolu to zopakoval: „Padesát procent šlo TOP 09, třicet procent STANu a zbylých dvacet procent se rozdělovalo mezi pět…“
A když se ho státní zástupce Borgula zeptal, jak se peníze nosily, odpověděl: „Určitě v hotovosti.“
Druhý je Pavel Kos. Podnikatel, Redlův letitý parťák. U hlavního líčení v roce 2025 se doznal a chce dohodu. Před senátem řekl: „S Michalem Redlem jsme finančně podporovali TOP 09 a STAN. Naše investice měla být navrácena.“ Mluvil o milionových částkách, z nichž část byla braná jako návratná investice. Sám přiznal, že přes prostředníky předal tři miliony korun a platil PR agentury a volební kampaně.
Podle obou mělo jít o promyšlený plán, jak ovládnout DPP – dosadit si lidi na klíčové posty a pak z veřejných zakázek vybírat provize.
Co se do obžaloby nevešlo
Aby byl obrázek kompletní, je třeba přidat to, co média popisují měsíce a co dělá kauzu politicky výbušnou.
Tomio Okamura před volbami udělal happening na ministerstvu vnitra, které tehdy vedl Vít Rakušan ze STAN. Přinesl návrh na zrušení STAN a pět malých rakviček. Narážka na pět záhadných úmrtí, která kolem Dozimetru média evidují. Web Neovlivní.cz o tom napsal text „Čtyři mrtví z Dozimetru“.
Přehled, který koluje od roku 2025, mluví o podnikateli Petru Adamovi, který 20. června 2022, pět dní po zátahu, spáchal podle policie sebevraždu oběšením v sídle firmy. Byl obviněn z uplácení člena dozorčí rady DPP. Dále o Martinu Horákovi, podnikateli z vedlejší větve armádních zakázek, který 1. října 2023 spadl z okna hotelu v Dubaji. O PR expertovi Ondřeji Křivkovi, který pracoval pro Hlubučka a byl placen Redlem, a kterého v květnu 2024 srazilo auto. A o dalších dvou až třech lidech označovaných jako „bílí koně“ v zakázkách, kteří zemřeli od června 2024. Policie vše uzavřela jako nehody a sebevraždy, ale časová shoda s výslechy vyvolává otázky.
A pak jsou tu šifrované telefony. Ministr vnitra Vít Rakušan podle médií sám používal šifrovaný telefon, ačkoliv bývalému ministrovi školství Petru Gazdíkovi ze STAN, který musel po vypuknutí kauzy rezignovat, doporučoval ho nepoužívat. Gazdík byl v kontaktu s Redlem, volali si, jezdili na dovolené. Europoslanec Stanislav Polčák ze STAN byl svědkem, s Redlem trávil dovolené a komunikoval přes šifrovací aplikaci. Pražská radní Hana Kordová Marvanová mluvila o podílu firem Jana Dobrovského. A investigativní novinářka Markéta Doležalová popsala, že kvůli zastavení reportáže o Dozimetru volal generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi osobně předseda STAN Vít Rakušan.
Státní zastupitelství tedy komisi právně nezakázalo. Fakticky ji ale poslalo do role, kdy má vyšetřovat jen z toho, co najde v novinách a z toho, co jí řeknou svědci, které si sama sežene bez adres. Předseda Rajchl proto chce nyní žádat o spisy soud a navrhuje zpřesnit trestní řád, aby se to příště nestalo.
Otázka, která z toho všeho zbývá, je stejná, jakou jsi dal do titulku: Kdo zametá financování STAN a TOP 09 pod pokličku a kdo hlídá hlídače, když žalobci sami rozhodují, co ukážou Sněmovně?
Změna vlády nemá vliv na činnost policie a státního zastupitelství ? To vypadá velice demokraticky. Pes bude zakopán v tom, kdo – odkud – řídí tu demokracii.