Proč vypukla průmyslová revoluce jako první v Anglii?

Názory historiků na brzký průmyslový rozmach Anglie se různí. Například Jared Diamond ve své známé knize „Osudy lidských společností” píše, že Anglie se stala silnou shodou šťastných náhod, neboť měla velké a dobře dostupné zásoby uhlí.

Další odpověď dává francouzský spisovatel a filozof Francois-Marie Arouet, který je spíše známý jako Voltaire. Žil v 18. století a byl velkým obhájcem svobody slova a náboženské tolerance. O toleranci napsal esej pod stejným názvem, ve kterém jazykem básníka obhajoval právo každého se mýlit a ty, kteří stíhají své blízké za jiný názor, se nebál nazvat monstry.

Jako častý kritik francouzské vlády měl problémy s autoritami. Ty ho dvakrát poslaly za mříže a jednou do exilu v Anglii, kam dorazil v roce 1726. V Anglii strávil tři roky a na konci svého pobytu vydal svazek krátkých esejí o Anglii pod názvem „Letters on England”. Zamýšlí se v nich, co ho na Anglii zaujalo:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

O toleranci

Podívejte se na královskou burzu v Londýně, místo, které je úctyhodnější než mnohé soudy a kde se scházejí zástupci všech národů ve prospěch lidstva. Tam spolu obchodují židé, mohamedáni i křesťané, jako by všichni vyznávali stejné náboženství, a bezvěrcem nazývají pouze bankrotáře. Tam se presbyterián svěřuje baptistovi a kněz spoléhá na slovo kvakera. Kdyby bylo v Anglii povoleno jen jedno náboženství, vláda by se stala velmi pravděpodobně despotickou, kdyby existovala jen dvě, lidé by se navzájem podřezávali, ale protože jich je tolik, všichni žijí šťastně a v míru.

O omezení moci státu

Ale existuje podstatnější rozdíl mezi Římem a Anglií, který dává Anglii výhodu. Občanské války v Římě skončily otroctvím a občanské války v Anglii svobodou. Angličané jsou jediným národem na světě, který dokázal dát hranice moci králů tím, že se jim postavil na odpor. Jediný národ, který v mnoha bitvách dokázal vytvořit onu moudrou vládu, kde král má dostatek moci, aby konal dobro, ale zároveň jsou jeho pravomoci omezeny tak, že nemůže páchat zlé věci. Země, kde se lid bez pochyb podílí na vládě.

O produktivní síle svobodného trhu

Stejně jak obchod obohacoval občany Anglie, přispíval i k jejich svobodě a tato svoboda z druhé strany pomáhala jejich obchodu, díky kterému rostl i věhlas státu. Obchod dal Anglii nepřehlédnutelnou námořní sílu. Potomci budou pravděpodobně velmi překvapeni, že ostrov, jehož jediným produktem je trochu olova, cínu a hrubé vlny, se stal díky svému obchodu tak mocným, že mohl v roce 1723 vyslat tři flotily najednou do tří vzdálených částí zeměkoule.

Obchodník, nebo byrokrat?

Ve Francii se titul markýze uděluje bezplatně každému, kdo ho přijme a kdokoli přijede do Paříže s penězi a jménem končícím na -ac nebo -ille. Ti všichni se mohou vychloubat svým postavením a dívat se s opovržením na obchodníka, který je tak často vystaven pohrdání, že se ve zmatku červená. Ale nemusím snad říkat, kdo je pro národ užitečnější. Zda pán, napudrovaný podle poslední módy, který přesně ví, v kolik král vstává a chodí spát, a který se tváří státnicky vznešeně, zatímco dělá otroka v předpokoji ministerského předsedy. Nebo je užitečnější obchodník, který obohacuje svoji zemi, posílá ze své účtárny objednávky do Káhiry a přispívá k blahobytu ve světě?

Napsal Voltaire v 18. století.

Post scriptum

Pozn. autora:

Ten poslední odstavec. Je to podobnost čistě náhodná, nebo tak nějak Voltaire tušil, jak bude vypadat Evropa o tři sta let později?

Že do země pralinek budou jezdit napudrovaní politici postát v předpokoji předsedkyně, o které každý ví, že by nevyhrála volby ani ve vlastním městě. Mezi nedokazatelné pravdy patří fakt, že nikdy nedokáží říci ne sebeabsurdnějším výplodům patologické a nemocné byrokracie, která hluboce opovrhuje vlastními lidmi a jejímž jediným řešením na všechno jsou další a další absurdity.

Historie nabízí hodně příkladů o civilizacích, které skončily na smetišti dějin.

Takzvaná Needhamova otázka se ptá, jak je možné, že Čína před 500 lety zaostala za Evropou, i když v té době byla technologicky daleko před zbytkem světa. Vynalezla kompas, střelný prach a papír, vynálezy, které Francis Bacon, anglický filozof a vědec, nazval třemi nejvýznačnějšími technologickými objevy, jež umožnily západní civilizaci transformaci z „temných dob” do moderního světa.